František Štípek: Dogheads

**František Štípek, student ateliéru VU3 UMPRUM, se ve své multimediální tvorbě, zaměřené na kresbu a objektové instalace, věnuje tématu práce a jeho společenským proměnám. Skrze historické formy a principy práce v různých mocenských strukturách zkoumá možnosti, jak se s fenoménem práce vyrovnávat v současné společnosti. Inspiraci čerpá z období feudalismu a socialistického realismu, které propojuje s podněty pozdního kapitalismu, a zároveň hledá utopické vize světa, kde by práce nebyla nutností, ale jen jednou z možností lidského bytí.

Práce – slovo často užívané, skloňované, všeobecně srozumitelné a zároveň abstraktní a neustále se proměňující napříč historií. Práce má velkou moc, pořád je (bohužel?) podstatnou součástí lidských životů. Pokud je lidská práce na hovno, je docela těžké to změnit. Kdy se stalo, že lidé pomalu nemají moc nad svými pracovními životy a klikají do abstraktních tabulek abstraktní údaje, o kterých vlastně neví, k čemu a pro koho jsou? Je ještě vůbec možné se v práci seberealizovat, definuje práce to, kým člověk je? Je budoucnost bez práce revolučním gestem nebo to prostě znamená, že jsou lidé líní?

Alois Jirásek někam napsal: „Dnešku plně neporozumí ten, kdo nezná včerejšek. Předkové naši zdatně zápasili a my zdědili jejich boj.“ Boj za lepší pracovní podmínky byl aktuální napříč historií, například když se Chodové – Psohlavci – rozhodli povstat proti feudálním pánům, kteří jim znenadání změnili pracovní poměry a oni nad změnou neměli žádnou moc. Jak lze bezmoc přetavit v mocná gesta boje za spravedlnost?

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.