Joel Ross: Good Vibes

Joel Ross vystoupí 21. října v Letovicích.

Slovy pořadatele: „Svůj nástroj miluje a nenávidí zároveň. ‚Jsou to jen chladné kovové tyče,' říká Joel Ross o vibrafonu. A dodává, že je těžké z nich dostat jakýkoli výraz. Ale právě to je pro něj výzva, motor všeho konání. A jde mu to zatraceně dobře. Správně měl být Joel Ross možná bluesmanem, narodil se totiž v roce 1995 v chicagské čtvrti South Side, někdejším černém ghettu, které je už od čtyřicátých let místem, pro které je elektrické blues nejtypičtější. Jeho otec byl v místním kostele tím, čemu se v našem prostředí v minulých stoletích říkalo regenschori, tedy vedoucí pěveckého sboru a k němu přináležející kapely. V ní spolu se svým dvojčetem Joshem hrál Joel už od tří let na bicí a gospelový rytmus, který je tak klíčový pro celou černou hudbu, kam oko dohlédne, se mu tak dostal hluboko pod kůži. Vedle toho se k němu ale dostal už ve velmi raném věku moderní jazz z rodinných nahrávek. Kromě géniů kalibru Davise, Monka či Coltranea mu neunikl ani Milt Jackson, nepochybně nejvýznamnější vibrafonista padesátých a šedesátých let, člen slavného Modern Jazz Quartetu a blízký spolupracovník všech tří jmenovaných i mnoha, mnoha dalších. Ideální idol pro mladého kluka, který v deseti vlastně čirou náhodou ve školní kapele přesedl od bicích (jež obsadil brácha) ke xylofonu, dřevěnému předchůdci vibrafonu. S Rossovým ponorem do jazzové hudby to začalo být vážné na umělecky zaměřené střední škole, která měla partnerství s organizací Jazz Institute of Chicago, která pořádá proslulý Chicago Jazz Festival – a touto zkratkou se dostal Joel Ross to těsné blízkosti jak žijících klasiků typu Herbieho Hancocka, tak mladších tvůrců, jako je Gerald Clayton nebo Robert Glasper. A při dalších studiích, tentokrát na kalifornském Brubeck Institute, mu byl profesorem vynikající vibrafonista Stefon Harris. Rossova pověst se začala šířit jazzovým krajem a to mu umožnilo vstoupit v roce 2019 do nahrávání debutového alba skutečně zhurta, totiž s prestižní značkou Blue Note v zádech. Album ‚KingMaker' následovala už tři další, včetně letošního nublues, naznačujícího, jaký charakter asi mají vlastní Rossovy skladby i pár přepracovaných standardů. Vida, nakonec jsme se k tomu blues přece jen dostali…“

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.