Kritické infrastruktury

12. 6. 2024 - 3. 8. 2024, Praha

Typ akce
Výstava
web
http://vipergallery.org/
Místo
VI PER
Vítkova 293/2, Praha
zobrazit na mapě

Kritická infrastruktura je dle definice infrastrukturou klíčovou pro chod společnosti a ekonomiky, v případě jejího ohrožení může nastat „krizová situace“. Takové situace však nepochybně provázejí již její plánování a výstavbu zahrnující politická vyjednávání, transfery ekonomické stejně jako distribuci lidských zdrojů. Výstavba takových infrastruktur, jakými jsou ropovody, plynovody či dnes sítě optických kabelů, odráží dobovou geopolitickou situaci a ovlivňuje tu budoucí, promítá se do průmyslové produkce dotčených států i do životů mnoha jednotlivců ať už v rolích expertů, či dělníků vyslaných do dalekého zahraničí. Již hotové infrastruktury pak v uzlových místech generují společenství navázaná na její údržbu a provoz. Infrastrukturu si lze představit jako síť, která „vyživuje“ společnost, a ta je na tomto zdroji do jisté míry závislá, což z dané infrastruktury samozřejmě činí mocenský nástroj. Ohrožení přísunu „živin“ z infrastruktur se stává silnějším politickým argumentem než například zamezení porušování lidských práv nebo udržení mírových vztahů. Kritická infrastruktura podrobena kritickému zkoumání se pak jeví navzdory své často robustní fyzické formě jako křehké předivo vzájemných závislostí.

Příkladem takové infrastruktury je ropovod Družba (Přátelství), jehož první část byla oficiálně otevřena před šedesáti lety, v roce 1964. Celý byl budován v letech 1961–1971 a spojuje Rusko s místy na Ukrajině, v Bělorusku, Polsku, Maďarsku, ve Slovenské i České republice, Rakousku a Německu. Jeho síť dnes zahrnuje kolem 4000 kilometrů potrubí napříč několika zeměmi, s mnoha uzlovými body, jakými jsou tankoviště, terminály a čerpací stanice. Na území České republiky se nacházejí tři čerpací stanice, dva terminály a jedno tankoviště této větve ropovodu čítající (bez odboček a zdvojení) přibližně 350 kilometrů potrubí. Trubky s průměrem kolem padesáti centimetrů jsou víceméně skryty pod povrchem, jen na některých místech se vynoří, aby se pak opět skryly.

Ropovod Družba je již od roku 2003 předmětem výzkumu umělecké dvojice Nomedy a Gediminase Urbonasových, kteří jej vnímají jako distribuci a organizaci mocenských vztahů. Ty se proměňují v čase, ale také ve fyzickém prostoru podél několika tisíc kilometrů dlouhého ropovodu. Tytus Szabelski-Różniak na danou infrastrukturu nahlíží jako na nástroj budování obchodních vztahů i vedení konfliktu. Autorovy fotografie ukazují úsek ropovodu, který vede ze Sibiře do rafinerií v polském Płocku a německém Schwedtu a doprovází je nahrávka zvuků tamní krajiny. Jiří Žák a Rado Ištok zkoumají zapojení bývalého Československa dobudování zahraniční ropné infrastruktury. Ve své videoinstalaci vycházejí z archivního materiálu a zaměřují se na kritický moment spojený s nerealizovanou rafinerií v iráckém regionu Daura.

Vystavující: Nomeda a Gediminas Urbonasovi, Tytus Szabelski-Różniak, Jiří Žák a Rado Ištok.

Výstava Kritické infrastruktury je součástí mezinárodního projektu Sítě podpory polského Národního institutu architektury a urbanismu (NIAiU).

Je spolufinancována Ministerstvem kultury a národního dědictví Polské republiky v rámci programu Inspiring Culture, Ministerstvem kultury České republiky a Magistrátem hl. m. Prahy.

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.

nejčtenější články