Mlýnský ostrov

Vícevrstevnatý projekt, kterým GAMPA zahajuje novou etapu své existence, zkoumá možnosti časoprostorového vyprávění v kontextu příběhu ikonické stavby Automatických mlýnů v Pardubicích. Ta prošla během 10 let výraznou proměnou z mlynárenského provozu do uměleckého centra. V procesu této proměny hrálo důležitou roli zapojení občanů a nezávislé umělecké scény. Cílem projektu Mlýnský ostrov je tuto roli reflektovat a prostřednictvím soudobé umělecké řeči připomenout a převyprávět příběh místa v jiném narativu.

Narativ Expozice
Spíše než o výstavu jde o autorský environment – architekturu uvnitř architektury. Vize tohoto řešení vychází z motivu ostrova, proměnlivé krajiny, litosférických desek i příběhu samotného mlýnského areálu. Základní ideový rámec vytváří prostor pro kolektivní a individuální multižánrovou uměleckou a kurátorskou tvorbu. Vyprávění je soustředěno do tří kapitol: dozvuk, směna, transformace. Jde o témata, která se dotýkají historie místa, současně však souvisí s dalšími celospolečenskými tématy, nabízí jiné výklady a souvislosti.

Kapitola věnující se dozvuku se dotýká motivů pozměněné městské akustiky v procesu transformace měst, ale i hlasů veřejnosti a různých komunit ve veřejném prostoru.

Směna je kapitolou o práci, její proměně, změně priorit – je o práci v kontextu továrenského směnného provozu i o hodnotě a ohodnocování umělecké práce.

Kapitola transformace pojednává nejen o samotné proměně místa, nýbrž a především o transformaci institucí.

Procesualita zkušeností
Důležité pro projekt Mlýnský ostrov je, že jádro kurátorského výběru spolupracujících umělců a umělkyň tvoří osobnosti, které se proměny Automatických mlýnů z továrny do uměleckého centra v různých fázích procesu účastnily a do projektu tedy vstoupily s předchozí zkušeností a vzpomínkou na prostor a procesuální práci s ním. V mnoha případech tento způsob práce v site specific kontextu inicioval mezižánrovou spolupráci, na kterou v tomto projektu navazujeme a dále ji rozvíjíme. Způsobem své realizace projekt zkoumá a otevírá možnosti soudobé výstavní praxe a role galerie v kontextu města a jeho komunity – funguje jako laboratoř, galerijní prostor nepojímá jako „výkladní skříň krásy“, nýbrž jako prostor živého dialogu a komunikace vícevrstevnatého příběhu, v jehož čtení je návštěvník aktivním účastníkem.

Mezinárodní spolupráce
Součástí přípravných prací realizovaných za podpory Fondů EHP – Norských fondů byl na podzim 2022 workshop v norském Stavangeru realizovaný ve spolupráci s partnerskou institucí Detroit Kunsthalle vedenou norským kurátorem Kjetilem Detroit Kristensenem. V rámci něj zapojení umělci a umělkyně testovali různé metody soudobé práce s kolektivní pamětí a pamětí místa. Spolupráce s norskou alternativní institucí a jejím kurátorským výběrem umělců a umělkyň do projektu vnesla nové perspektivy a možnosti uchopení témat, s nimiž autorský kolektiv pracuje. Způsob kurátorského a mentorského vedení poměrně široké a různorodé umělecké skupiny vědomě kombinuje metody kolaborativní a nehierarchické práce. Jedním ze základů této kolektivní práce je společná komunikace a povědomí o tom, co kdo dělá a proč. V tomto procesu je kurátor osobou, která nejen že pečuje o umělce, jejich díla a jejich uspořádání v prostoru, nýbrž také o společnou komunikaci a tvorbu.

*Participující umělci a umělkyně:- David Böhm & Jiří Franta, Ondřej Buddeus & kol. (Tereza Bínová, Milan Děžinský, Alžběta Stančáková), Kateřina Jirsová, Kristina Fingerlandová, Artur Magrot, Ian Mikyska, Tomáš Moravec & další

hosté: Agnieszka Foltyn (CA/NO), Sayed Sattar Hasan (GB/NO), Alessandro Marchi (IT/NO), Araiz Mesanza (ES/NO) & další

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.