V hloubi noci + Araya

Projekce filmů Margot Benacerraf a Mayi Deren v rámci cyklu Žena růže píseň kost. Projekce se bude online účastnit Milvia Villamizar z Fundación Margot Benacerraf.

Maya Deren a Margot Benacerraf ve své tvorbě z padesátých let prolnuly hispanoamerická kulturní východiska s postupy avantgardní filmové tradice. Jejich vizuálně podmanivé snímky se soustředí na lidská těla v pohybu i nehybnosti, a také na veškerenstvo, které je přesahuje a jehož jsou integrální součástí. Maya Deren vytvořila několik oceňovaných experimentálních filmů a věnovala se studiu haitského náboženství a tance.

Na opačné straně karibského moře pak Margot Benacerraf natočila svůj jediný celovečerní film Araya (1958), který byl společně s filmem Hirošima, má láska oceněn na festivalu v Cannes cenou Mezinárodní federace filmových kritiků FIPRESCI. Za zmínku stojí také to, že v roce 1966 tato režisérka založila venezuelský národní filmový archiv (Fundación Cinemateca Nacional de Venezuela).

„Především nesmíte vystřihnout jediný obraz!“ prohlásil Jean Renoir po té, co zhlédnul film Margot Benacerraf. Venezuelská režisérka v něm zachytila život obyvatel karibského pobřeží: těžařů soli „salineros“ a místních rybářů. Snímek dokumentuje původní způsob obživy, udržovaný navzdory postupující industrializaci, těžké životní podmínky, svébytnou kulturu (zejména hrnčířství) a ojedinělou okolní krajinu.

Araya / Margot Benacerraf / Venezuela – Francie 1958 / 76 min. / 35 mm – Jeden den z těžkého života lidí žijících na poloostrově Araya, kteří dobývají sůl a rybaří, zaznamenala venezuelská režisérka a předchůdkyně feministických tendencí v latinskoamerické kinematografii Margot Benacerrafová v dokumentu, který byl srovnáván s Flahertyho a Viscontiho díly, na festivalu v Cannes byl oceněn společně s filmem Hirošima, má láska a poté, co jej viděl Jean Renoir, tak prohlásil: „Především nesmíte vystřihnout jediný obraz!

V hloubi noci / Maya Deren / USA 1955 / 15 min. / 16 mm – Americký experimentální němý krátký film Mayi Deren z roku 1955, její poslední dokončený film. Film vznikl ve spolupráci s baletní školou Metropolitní opery, byl natočen černobíle na 16mm formát a je promítán tak, jak byl vyfotografován v negativu. Premiéra filmu se uskutečnila v roce 1955 v Port-au-Prince na Haiti. Později byl promítán v New Yorku v roce 1959, s přidaným hudebním doprovodem od Teiji Ito.

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.