Záviš, kníže pornofolku pod vlivem Griffithovy Intolerance a Tatiho Prázdnin pana Hulota aneb Vznik a zánik Československa (1918–1992)

Čtyři roky po závěrečném dílu volné tetralogie Malý kapitalista, nazvané Kdo bude hlídat hlídače? Dalibor aneb Klíč k Chaloupce strýčka Toma (2002) přichází Karel Vachek s dalším opusem, jenž navzdory složitému názvu má být podle autora jakýmsi divertimentem s metráží sto čtyřiceti sedmi minut. Jde opět o dokumentární esej, v němž tvůrce zůstává věrný své poetice, svým tématům i svému pojetí humoru. Zatímco v předcházejících dílech „animoval“ dění před kamerou a vstupoval do něj svými dotazy či komentáři, nyní navíc rámuje „děj“ vlastní přednáškou, v níž v posluchárně před studenty rozvíjí své teorie. Změnil se také obraz, poznamenaný dříve divokou ruční kamerou Karla Slacha: je teď překvapivě statický, přičemž dlouhé celky jsou ze stativu často opět snímány širokoúhlým 8mm objektivem. Středobodem díla je tentokrát Vachkovo úsilí o nalezení hranice mezi autentickými a neautentickými existencemi.

Současná společenská situace však odráží převládající neautentickou existenci, nahrazující odpovědnost povrchním konzumem a přijímáním i vyžadováním mediálních hrátek. Proto Vachek se svým citem pro bizarnost natáčí velké závody v motokrosovém freestylu, konané nesmyslně ve sportovní hale nebo zvířecí hřbitov na hoře Říp. Do jeho diskursu mu neodmyslitelně opět vstupuje politika. Snímek je uvozen čtyřmi mapami Československé/České republiky od roku 1918 (stejný motiv je i na plakátu). Hned v prvních záběrech je vidět přírodní sněhová mapa naší země na krkonošské stráni. Ta odtává právě tak, jako se vlivem historických událostí zmenšovaly hranice Československa. Režisér komentuje vznik a vývoj země prostřednictvím úvah o Benešovi, Haškovi, Ladislavu Klímovi a Dubčekovi a zároveň se baví s několika lidmi, vyjadřujícími vyhraněné názory na vývoj naší společnosti po Listopadu 1989.

Veškeré informace o pořádané akci pro vás připravila redakce webu GoOut.