Artchiv: „Brontosaurus to nepřežil.”

V té době velmi populární týdeník Mladý svět publikoval 16. ledna 1974 manifest s názvem Akce Brontosaurus. Text z pera Josefa Velka byl opatřen kresleným logem velkého vyhynulého plaza od ilustrátora Vladimíra Jiránka, které se brzy stalo ikonickým symbolem oficiálně působícího československého enviromentálního hnutí. Josef Velek (1939–1990) publikoval od šedesátých let, ve zmíněném roce 1974 dokončil elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze a v rámci tehdejšího Socialistického svazu mládeže spoluzaložil právě Hnutí Brontosaurus; redaktorem Mladého světa se pak stal v následujícím roce.

Kromě tehdy téměř povinné chvály sovětské ekologie a programů na ochranu přírody zazněla však v „brontosauřím“ příspěvku vlastně radikální stanoviska upozorňující na neudržitelnost dosavadního vývoje společnosti. Byl kritizován exponenciální růst průmyslu a s ním spojené znečišťování přírody, nešetrnost civilizace jako takové, důsledky stále intenzivnějšího spalování fosilních paliv a růst koncentrace CO2 v atmosféře. Volalo se po využívání čistých zdrojů energie, efektivní recyklaci odpadů, zastavení plýtvání surovinových zdrojů a „regulaci porodnosti ve světovém měřítku”. Brontosaurus sloužil jako symbolická připomínka, že vymírání druhů je reálné a že, slovy autorů manifestu, „ani největší a nejmocnější organismus na této planetě nemusí mít patent na bezstarostnou věčnost“.

Publicisté Josef Velek a Jan Hrubý představují hlavní cíle Akce Brontosaurus pro pořad Metronom (1974), zdroj: archiv ČT

Zmíněný text odstartoval celoroční akci iniciovanou Základní organizací Socialistického svazu mládeže Ústavu krajinné ekologie Československé akademie věd, jehož členové tím reagovali na oficiální vyhlášení roku 1974 jako „roku ochrany a tvorby životního prostředí”. Původně se mělo jednat o socialistickou reakci na politiku Organizace spojených národů, která rok předtím stanovila 5. červen mezinárodním dnem životního prostředí známý též jako Den Země a ekologii učinila stabilní součástí své agendy.

Filmový zpravodaj z roku 1986 nabízí i anketu mezi občany o tom, co je to hnutí Brontosaurus, zdroj: archiv ČT

Manifest i následné aktivity navázané na Akci Brontosaurus zaznamenaly nečekaný ohlas. V každém čísle časopisu Mladý svět vycházela rubrika Zápisník brontosaura, kde byly publikovány konkrétní aktivity svazáckých organizací a pionýrských oddílů na poli péče o veřejnou zeleň, monitoringu kvality ovzduší, čištění lesů a vod, likvidace divokých skládek a sběru pohozených odpadků. Klíčové bylo vyhlášení fotografické soutěže, kam mladí amatéři poslali stovky alarmujících snímků dokumentujících ekologickou zátěž československé krajiny. Akce Brontosaurus měla značné mediální pokrytí nejen v časopisech Pionýra a Svazu mládeže, ale také v rozhlasových pořadech Meteor či Mikrofórum a všímala si jí také Československá televize.

Rokycanští Brontosauři představují svoji základnu, zdroj: archiv ČT

Na konci roku 1974 bylo zřejmé, že jednorázová akce přerostla v hnutí, které oslovilo dostatečný počet dobrovolníků pro dlouhodobou soustavnou práci. V roce 1975 proběhla první Letní škola Brontosaura na hradě Zvířetice zaměřená na výchovu vedoucích schopných v oddílech Brontosaura organizovat ochranu přírody a památek. Památková péče a ochrana přírody byly totiž institucionálně spojeny v jeden celek a Brontosaurus vykonával svoji činnost ve spolupráci se Státním ústavem památkové péče a ochrany přírody. Letní tábory i průběžné aktivity svazáckých oddílů tudíž spočívaly rovněž v pomoci při obnově zámeckých objektů a parků či záchranných pracích na hradních zříceninách.

Reportáž o dobrovolnickém spolku Kosenka, zdroj: archiv ČT

Aktivita Brontosaurů, postavená na drobné práci v konkrétních lokalitách, se pro oficiální politické a státní struktury stala důkazem, že socialismus je schopen řešit problémy životního prostředí – aniž by bylo nutné iniciovat důležité, systémové změny na celostátní úrovni. Když generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš ve svém často karikovaném projevu na Červeném hrádku v červenci 1989 odsuzoval ekologický disent a vyzýval protestující „aby se sebrali a šli konečně vyčistit ten potok”, odkazoval nepřímo na aktivity, jimiž byl Brontosaurus ve společnosti známý.

Z dokumentu Ekohistorie, zdroj: archiv ČT

V devadesátých letech se Brontosauři museli vyrovnat s nástupem nové generace ekologických aktivistů z organizací Greenpeace, Děti země či Hnutí duha, kteří svým předchůdcům vyčítali nízkou radikalitu, kompromisy s diktaturou a hlavně přehlížení systémových příčin ekologické devastace. Navzdory tomu Brontosaurus pád socialismu přežil a přes organizační problémy spojené s rozpadem Socialistického svazu mládeže se mu podařilo přejít do neziskového sektoru, kde jeho členové nadále rozvíjeli aktivity na ochranu přírody a další společensky prospěšnou práci. V současnosti organizace působí nejen v tuzemských podmínkách, ale věnuje se i rozvojovým projektům v Srbsku či Tibetu.

Autor je historik a editor archivu České televize.