Diskuze: Klimatičtí aktivisté útočí na umělecká díla. K čemu to je?
Rajčatová polévka na Slunečnicích od Van Gogha v Londýně, bramborová kaše na Monetově obrazu v Postupimi, lepení se k rámům galerijních děl. K diskuzi nad smyslem a dosahem těchto aktů si Josef Chuchma pozval teoretičku umění Johanu Lomovou a aktivistku Kláru Bělíčkovou, mluvčí hnutí Fridays for Future.
„Je to radikální protest, a to s útokem na kulturní hodnoty. Z pozice své profese to naprosto odsuzuji. Osobně umělecké dílo vnímám téměř jako živoucí organismus,“ odpověděl na otázku Českého rozhlasu, jak se k takovým útokům staví, vedoucí restaurátor Národní galerie v Praze a pedagog Adam Pokorný.
Margaret Kleinová Salamonová, výkonná ředitelka americké organizace Climate Emergency Fund, která podporuje demonstrace hnutí Just Stop Oil (Zastavme ropu), minulý týden prohlásila, že následující dva týdny takové protesty v Evropě a USA zesílí.
Na to společným prohlášením reagovala vedení zhruba stovky významných galerií a muzeí, mimo jiné pařížského Louvru či newyorského Muzea moderního umění (MoMA). „V posledních týdnech se odehrálo několik útoků na umělecká díla v mezinárodních muzejních sbírkách. Aktivisté, kteří za ně jsou zodpovědní, vážně podceňují křehkost těchto nenahraditelných předmětů, které je třeba chránit jako součást našeho světového kulturního dědictví,“ stojí v prohlášení kromě jiného. „Jako ředitelé muzeí, kterým byla svěřena péče o tato díla, jsme byli hluboce otřeseni jejich riskantním ohrožením.“
Útoky na umělecká díla nejsou ničím novým. Jen tři příklady z mnoha. V londýnské Národní galerii napadla v roce 1913 Mary Richardsonová obraz Venuše od Velázqueze sekáčkem na maso; dílo pro ni představovalo symbol role, jakou muži přiznali ženám, přičemž bezprostředním podnětem k útoku bylo zatčení aktivistky v boji za práva žen Emmeline Pankhurstové. V roce 1958 napadl dlátem malbu Rafaela v Miláně muž s výkřiky Ať žije italská revoluce! V lednu 2004 izraelský velvyslanec ve Švédsku Zvi Mazel poničil na výstavě Making Differences v Historickém muzeu ve Stockholmu jeden z exponátů, který podle něj „podporuje palestinský terorismus“. Na útocích v roce 2022 je však nová míra jejich koordinovanosti.
A ještě několik vět o diskutujících:
Johana Lomová (* 1984). Historička umění. Vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v doktorském studiu pokračovala na Katedře teorie a dějin umění Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, kde je od roku 2016 odbornou asistentkou. Předtím pracovala jako redaktorka Deníku Referendum (2010–2011) a měsíčníku Art+Antiques (2012–2016).
Klára Bělíčková (* 2005). Je studentkou třetího ročníku pražského Gymnázia Na Zatlance. Vyrostla na Křivoklátsku, rodina pochází z Karviné. Od roku 2019 je členkou české buňky mezinárodního hnutí Fridays for Future. Spolupořádala a vystupovala na školních stávkách za klima. V hnutí působí jako tisková mluvčí. Pracuje také v Re-setu, platformě pro sociálně ekologickou transformaci.
