Artchiv: (Nejen) kameny se valily do Prahy aneb sametová revoluce jako pozvánka pro světové hudebníky
Konec komunismu v Československu otevřel dosud nevídané možnosti v oblasti pořádání koncertů. Jako lusknutím prstu k nám mohl přijet v podstatě kdokoliv, aniž by jeho vystoupení komplikovaly ideologické nebo organizační rozpory. A nejen, že zahraniční hvězdy mohly do Československa přijet – ony především přijet chtěly!
Jako první přispěchal v lednu 1990 Frank Zappa. Na ruzyňském letišti ho tehdy vítaly davy fanoušků – a to i přesto, že slavný americký hudebník vůbec do Prahy nepřijel koncertovat. Důvodem jeho cesty bylo – podobně jako předtím v Moskvě – navázání obchodních styků. Kromě toho se chtěl setkat s nově zvoleným prezidentem Havlem a okusit zdejší euforickou atmosféru.
Zappův příjezd do Prahy způsobil pozdvižení. Pro mnoho československých hudebních fanoušků byl tento experimentátor téměř mýtickou postavou, svým specifickým stylem a vystupováním vymykajícím se všem konvencím hlavního proudu byl jakoby vnitřně spojen s československým undergroundem.
Frank Zappa v Praze. Pusťte si ukázku z dokumentu Alexeje Guhy a Jana Rubeše z roku 1990, zdroj: archiv ČT Během pětidenního pobytu se Zappa kromě Václava Havla setkal i s ministrem kultury Milanem Lukešem, se zástupci svého zdejšího fanklubu a také s vůdčími postavami undergroundu. Setkání zorganizoval Ivan Martin Jirous v hotelu Kriváň a během večera Zappa improvizovaně vystoupil se skupinou Půlnoc. Vedle toho si stihl zahrát v právě natáčeném filmu Karla Smyczka a Michaela Kocába Pražákům, těm je hej. Klíčové momenty Zappovy návštěvy zachytili v reportážním snímku Frank Zappa v Praze dokumentaristé Alexej Guha a Jan Rubeš. Českoslovenští fandové se nakonec dočkali i Zappovy hudební produkce. V červenci následujícího roku se vrátil do Prahy, aby zde krátce vystoupil s Pražským výběrem na akci pořádané u příležitosti odchodu sovětských vojsk. Tento koncert byl zároveň jeho posledním veřejným vystoupením vůbec.
Podobně jako Franka Zappu, ani Paula Simona nepřiměla k první návštěvě Prahy touha koncertovat, ale spíše možnost ochutnat revoluční atmosféru země. V červnu 1990 přijel americký písničkář jako oficiální pozorovatel OSN u příležitosti prvních svobodných voleb od roku 1946. Během návštěvy nakonec stihl jeden neplánovaný koncert. Prsty v tom měl opět Václav Havel, s nímž se Simon setkal už během prezidentovy únorové návštěvy Spojených států. Podle Simonových vzpomínek Havel zpěváka požádal, aby ho doprovodil na Staroměstské náměstí, kde měl pronést řeč. Písničkář uvádí, že až během tohoto proslovu ho Havel vyzval k tomu, aby před plným náměstím vystoupil s několika skladbami. Ať to bylo jakkoliv, Simon se nenechal zaskočit a jeho vystoupení se zařadilo mezi nejsilnější momenty tehdejších předvolebních událostí. Později americký zpěvák vystoupil v Praze ještě několikrát, to samozřejmě již na běžných koncertech, avšak žádný z nich se nemohl vyrovnat speciální atmosféře nečekaného vystoupení z června 1990.
Paul Simon v tuzemsku poprvé vystoupil 10. června 1990 v rámci akce SOS proti rasismu. Na pódiu jej uvedl Václav Havel, zdroj: archiv ČT Třetí ohlédnutí se vrací k události, která pro změnu ani náznakem neměla charakter improvizace. Šlo o megaakci s promyšlenou organizační mašinérií – o koncert Rolling Stones v srpnu 1990, největší hudební vystoupení, které do té doby Československo zažilo. Mnoho lidí příjezd „Stounů“ vnímalo coby symbolickou tečku za komunistickým režimem v Československu. Se sloganem „Kameny se valí do Prahy“ měla kapela pomyslně rozmetat železnou oponu, která desítky let bránila svobodnému pronikání západní kultury na naše území.
Podívejte se, jak o koncertu Rolling Stones informovala Československá televize, zdroj: archiv ČT I tentokrát sehrál důležitou roli prezident Havel. Jednak svou autoritou od začátku zaštiťoval a podporoval pořádání koncertu, jednak se s kapelou v den koncertu setkal na Pražském hradě a navázal s hudebníky přátelství.
Zorganizovat logisticky náročnou akci vyžadovalo úsilí mnoha lidí. Vzpomínky organizátorů můžete zhlédnout v jedné z epizod pořadu Retro. Koncert byl po všech stránkách úspěšný. Na Velkém strahovském stadionu se tísnilo zhruba sto tisíc lidí. Jako předkapela vystoupila americká funkrocková sestava Dan Reed Network, za domácí produkci ji posléze doplnil Vladimír Mišík se skupinou Etc…, které si měl vybrat sám Jagger. Hudební vystoupení bylo doplněno řadou vizuálních a pyrotechnických efektů, na které do té doby nebyl československý divák zvyklý. „Stouni“ v Československu svým způsobem „připravili půdu“ pro další zahraniční hvězdy. Následujícího roku dorazili Deep Purple a Jethro Tull, o rok později kupříkladu Iron Maiden a Metallica.
Jak probíhaly přípravy na koncert Pink Floyd na Strahovském stadionu? V jaké náladě přicházeli fanoušci? Dozvíte se v reportáži ČST, zdroj: archiv ČT Jakýmsi symbolickým zakončením tohoto průkopnického období, nyní již v samostatné České republice, byl koncert britských Pink Floyd. I ten se uskutečnil na Velkém strahovském stadionu: 7. září 1994 téměř sto třicet tisíc diváků čekalo na své idoly. Okolo deváté se po dlouhé předehře konečně rozezněly první tóny Shine On Your Crazy Diamond z klasického alba Wish You Were Here. Pink Floyd sice přijeli představit album The Division Bell, avšak nové kusy se střídaly s klasickými hity. K tomu Strahov protínaly mnohočetné světelné efekty a laserová show. Koncert Pink Floyd zde nastavil novou laťku v multimediálních monstrózních představeních. Od té doby z hlediska koncertů není v Česku nic nemožné.
