Artchiv: Koncerty za železnou oponou – první část: Léta šedesátá aneb Armstrong v Praze a úprk před tanky
Právě dnes je tomu čtyřicet let ode dne, kdy byl v New Yorku zastřelen John Lennon. Ten den, kromě jiného, definitivně padla naděje, že by ex-Beatle mohl koncertovat v Československu. Dvakrát k tomu bylo poměrně blízko!
Poprvé se rýsovala přítomnost Lennona v Československu ještě v éře The Beatles – tedy kromě něho i přítomnost Paula McCartneye, George Harrisona a Ringa Starra. Příprava koncertu údajně dospěla do pokročilé fáze. Liverpoolská čtyřka měla přiletět helikoptérou přímo na strahovský stadion, aby se vyhnula běsnícím fanouškům. Nakonec z toho sešlo, hlavní zádrhel údajně představovaly finance. V teoretické rovině zůstal i koncert Lennona a Yoko Ono, který s dvojicí „předjednal“ Karel Gott při setkání v Londýně v roce 1971. Tentokrát nebyly překážkou peníze (výtěžek koncertu měl být věnován na charitativní účely), nýbrž odmítavý postoj představitelů normalizačního režimu.
Někteří jiní význační západní pop hudebníci do socialistického Československa přece jen pronikli. Jejich vystoupení patřila k důležitým kulturním událostem. Artchiv vybral několik z nich a vydal se po jejich stopách v archivu České televize. V první části se zaměřme na šedesátá léta.
Co si přál Luis Armstrong v Praze navštívit? Podívejte se na úryvek filmu Jana Špáty Hallo, Satchmo, zdroj: archiv České televize V roce 1965 zamířil do Prahy v rámci východoevropského turné americký jazzman Louis Armstrong. „Satchmo“ strávil v Praze deset dní a stihl toho hodně – ochutnal vepřo-knedlo-zelo a slivovici, navštívil divadlo Semafor či Svatovítskou katedrálu a především vystupoval. Ve velkém sále Lucerny odehrál devět koncertů, moderovali je Jiří Šlitr a Jiří Suchý. Armstrongovým průvodcem po Praze se stal hudební publicista Lubomír Dorůžka. Pobyt si užila i Armstrongova manželka, která si zde nechala užít šaty. Povedenou návštěvu zdokumentoval snímek Jana Špáty Hallo, Satchmo.
Možná nejrušnějším obdobím z hlediska přítomnosti zahraničních hudebních hvězd paradoxně byly dny bezprostředně předcházející okupaci Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Pražské jaro nejen uvolnilo společenskou atmosféru; mocně se nadechl i kulturní život. V srpnu 1968, díky společnému natáčení Československé televize a Baden-Baden televize, vznikl pořad Europarty, v němž se sešli populární zpěváci a skupiny z celé Evropy. Tak se třeba na Karlově mostě objevila britská kapela The Moody Blues a zazněly její songy Nights In White Satin a Voices in the Sky. Nahrávání proma k singlu probíhalo 20. srpna, tedy pár hodin před invazí. Den předtím kapela uspořádala v Lucerně koncert.
Podívejte se na záznam vystoupení britské kapely The Moody Blues na Karlově mostě, zdroj: archiv České televize Na rozestavěné budově Federálního shromáždění u horní části Václavského náměstí stoupala na traverze velšská zpěvačka Shirley Bassey a zpívala titulní píseň z filmu Goldfinger ze série bondovek. Televizní štáb se poté přesunul o pár metrů dál, před budovu Národního muzea, kde zazněla píseň What Now My Love. A na Národní třídě, před výlohami obchodů a za doprovodu příslušníka Veřejné bezpečnosti, Shirley zazpívala jiný hit, Big Spender.
Hudebníky pozvané na Europarty čekalo druhý den těžké překvapení – za okny hotelů se proháněly sovětské tanky. Všichni byli narychlo 21. srpna, za asistence britské ambasády, odvezeni pryč z Československa. Jak vzpomínal Justin Hayward, frontman The Moody Blues: „Teprve po příletu do Velké Británie jsme si uvědomili, co se stalo. Pak nám také došlo, že jsme nedostali ani zaplaceno.“
To musíte vidět! Zpěvačka Shirley Bassey zpívající píseň Goldfinger v kulisách rozestavěného Federálního shromáždění, zdroj: archiv České televize Invaze však nevystavila okamžitou a definitivní stopku vystoupením západních hvězd. V roce 1969 koncertovala v Praze, Brně a Bratislavě americká skupina Beach Boys. A některé koncerty se povedlo uskutečnit i v normalizačním Československu. O tom více v příštím díle Artchivu.
