Artchiv: Praha usiluje o olympijské hry!
Mezinárodní olympijský výbor míní, koronavirus mění. Rok 2020 měl být i rokem letních olympijských her v Tokiu. Letos se neuskuteční, snad příští rok. Věděli jste, že původně se mohly neuskutečnit v Praze?
„Olympiáda zavítá do Prahy!“ neslo se tuzemským veřejným prostorem asi nejhlasitěji v roce 1968. V ten čas zazněl z úst tehdejšího předsedy Československého olympijského výboru Emanuela Bosáka návrh na uspořádání olympijských her v roce 1980 v Praze. Euforie vycházela především z uvolněné atmosféry pražského jara a byla umocněna úspěchy československých sportovců na dvou olympiádách roku 1968.
Jak mohla vypadat pražská olympiáda v roce 1980?, zdroj: archiv České televize Praha měla v pořádání olympiády vystřídat Moskvu, která kandidovala na hry v roce 1976. V hlasování konaném roku 1970 však Moskva neuspěla (pro rok 1976 byly hry přiřčeny Montrealu). Kandidatura sovětské metropole se tak o čtyři roky posunula. Praha, v níž už vládl normalizátor Gustáv Husák, nemohla a nechtěla Moskvě konkurovat, takže hned v říjnu 1970 svoji kandidaturu stáhla. Přitom vzhledem k sympatiím, které Československo získalo v zahraničí díky pražskému jaru 1968, nebyly šance Prahy úplně marné. Avšak ani po ustoupení Sovětům se českoslovenští funkcionáři nápadu uspořádat olympijské hry nevzdali zcela. Jednou z variant bylo konání zimních olympijských her ve Vysokých Tatrách. Od tohoto plánu se později rovněž ustoupilo.
Ačkoliv měla pražská kandidatura jepičí život, její pozůstatky lze v hlavním městě nalézt dodnes. Na konci šedesátých let, kdy vrcholilo nadšení z prvotní ideje, bylo nutné začít přemýšlet, co by Praha musela kvůli olympiádě vybudovat – jaké kapacity dopravní, stavební a sportovní. Olympijský stadion měl být symbolicky vybudován na Maninách – v místě, kde se konala první dělnická spartakiáda v roce 1921. Olympijská vesnice mohla stát na území dolního Žižkova od Bulhara až k Ohradě. Počítalo se s rozšířením hotelových kapacit. Za tímto účelem byl vybudován hotel Olympik na Invalidovně, který dodnes zůstává jakýmsi pozůstalým po neuskutečněné olympiádě.
Pusťte si unikátní záběry z I. Dělnické Spartakiády pořádané v roce 1921 na Maninách, zdroj: archiv České televize Myšlenka uspořádání olympiády v české metropoli byla oživena o třicet let později. V roce 2001 Český olympijský výbor a pražský magistrát podepsaly dohodu o společném postupu při snaze vytvořit v České republice podmínky pro možné pořádání olympijských her.
Hlavní role se chopil pražský primátor Pavel Bém. „Zařídil“ milióny korun na vypracování studií, jež nastiňovaly, jakou proměnou by Praha musela projít. V Letňanech měl vyrůst stadion pro 65 000 diváků, v Bubnech olympijská vesnice, Troja se měla stát útočištěm plaveckých disciplín, na Strahově měl vyrůst národní fotbalový stadion. Při přípravách se počítalo s participací dalších měst a míst – v Ostravě a Brně mohly stát velké stadiony, lipenská přehrada byla vyhlédnuta coby centrum jachtařských soutěží. S případnou pražskou olympiádou byla spojena řada investic do infrastruktury: rozšíření pražského metra, rychlodráha na letiště dostavba pražského okruhu.
Podívejte se na reportáž z roku 2007 představující plán pražské olympiády, zdroj: archiv České televize Konec toho všeho byl ovšem rychlý. Při snaze o zisk pořadatelství LOH 2016 se Praha nedostala do užší nominace. Větší naděje byly vkládány do kandidaturu pro pořádání olympiády v roce 2020. Jakékoliv diskuze pak utnula ekonomická krize po roce 2008. Ostatně ambice Béma & spol. měly řadu odpůrců od samého počátku. Hlavní výtkou byla finanční náročnost projektu.
S odstupem času se rozhodnutí neucházet se o pořádání olympiády zdá být téměř darem z nebes. Stačí si představit, jak by Česká republika během koronavirového chaosu ještě řešila mimořádně organizačně i finančně náročný posun olympiády…
