Artchiv: Slavia a Sparta – rivalové z Letné

Již několik desítek let platí, že Vršovice jsou slávistické a Letná sparťanská. Ale věděli jste, že ještě po druhé světové válce měly oba kluby sídlo jen několik desítek metrů od sebe? A že to byla Slavie, kdo jako první osídlil Letnou, dnešní baštu sparťanů? Červenobílí si pozemky na jihovýchodě Letenské pláně „U Vodárny“ pronajali již v roce 1897, Sparta se na Letnou přesunula o osm let později. Její hřiště stálo na místě, kde dnes najdeme sídlo Národního technického muzea. V roce 1917 se Sparta přesunula na místo, kde stojí její stadion dodnes a pozice Letné jako centra pražského fotbalu byla definitivně potvrzena. Vždyť kromě obou pražských „S“ sídlil na pláni i klub českých Němců DFC Prag.

Fotbalové fanoušky vozily na Letnou také jezdící schody, záběr z filmu Muži v offsidu, zdroj: NFA

Zájem o zápasy byl obrovský a pro větší pohodlí diváků dokonce byly vybudovány jezdící schody od Vltavy až na Letenskou pláň. Letenské stadiony kromě ligových zápasů, včetně vyhrocených derby, hostily i zápasy národního týmu nebo evropských pohárů. Oba pražské kluby zde dokázaly vyhrát tehdy nejprestižnější klubovou soutěž Evropy – Středoevropský pohár. Spartě se to povedlo hned dvakrát v letech 1927 a 1935, Slavii v roce 1938. Na Letné předváděly své nejlepší výkony legendy obou klubů – na straně Slavie například Josef Bican, František Plánička nebo Jan Košek, na straně Sparty zase Oldřich Nejedlý, Karel Pešek-Káďa nebo dokonce herec a divadelní podnikatel Vlasta Burian, který působil na pozici brankáře.

Jak informoval protektorátní filmový týdeník o tréninku fotbalistů pražské Slavie na Letné?, zdroj: NFA

Sousedství obou rivalů začalo pomalu brát za své na konci druhé světové války. Dne 6. května 1945 němečtí vojáci zapálili dřevěnou tribunu slávistického stadionu a sešívaní museli hledat jiné útočiště. Nakonec jim podal ruku jejich největší soupeř a slávisté tři roky hráli na sparťanském stadionu. Dneska si jde podobnou družbu představit jen obtížně. Po návratu na domovský stadion čekala slávisty moderní dřevěná tribuna. Letnou si ale už moc neužili. Poslední zápas tam odehráli v prosinci 1950, pak museli ustoupit kompletní přestavbě Letenské pláně. Té měla nově dominovat obří socha Stalina. Takovému soupeři nemohla Slavie konkurovat.

Záběry z derby Sparta – Slavia na Letné, zdroj: NFA

Nový domov sešívaných vyrostl o tři roky později ve Vršovicích. Jedna vzpomínka na letenské časy slávistům nicméně zůstala – dřevěná tribuna byla rozmontována a převezena do jejich nového domova, kde sloužila dalších téměř padesát let. Pomyslný souboj o Letnou tedy vyhrála Sparta. V druhé polovině šedesátých let prošel stadion celkovou rekonstrukcí. Další rekonstrukce, která kromě modernizace znamenala podstatné snížení kapacity hlediště, nastala v první polovině devadesátých let. Otázkou zůstává, jak dlouho ještě Sparta na Letné zůstane.

Podívejte se, jak vypadalo znovuotevření stadionu Sparty na Letné roku 1969, zdroj: archiv České televize

Stále hlasitěji se hovoří o plánech klubu vybudovat nový stadion na jiném místě v Praze – už proto, že vedle stávající arény (tam, kde bývalo tréninkové hřiště) staví majitel Sparty, multimiliardář Daniel Křetínský, nový hotel pro movitou klientelu a stadion vedle není to pravé. Mezi zvažovanými lokalitami nejčastěji zaznívají Strahov nebo Stodůlky. Fotbalová mapa Prahy se tak možná bude znovu přepisovat, na rivalitě mezi Spartou a Slavií to však nic nezmění. Dalším aspektům této rivality se budeme věnovat v budoucích dílech Artchivu. Začali jsme ve smířlivém duchu, ovšem v příštích článcích to bude o něco víc „jiskřit“.