Artoulka: S Kačou Olivovou krajinou znojemské performance

Kateřina Olivová (* 1984) je umělkyně a performerka. Vystudovala Ateliér tělového designu na Fakultě výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně. Ve svých performancích pracuje s lehkostí a radostí, sebeironií, pocitem studu a především s tělesností a sexualitou – často konfrontuje diváky se svou nahotou. Narcismus, který ráda tematizuje, se odráží v jejích převlecích: zlatém celotělovém overalu, kostýmu leoparda, jednorožce, motýla nebo víly. Pestrobarevný kostýmní šatník vytváří performativní styl umělkyně a zároveň určité role, které reagují na kontext místa i diváků. V současné době působí spolu s Darinou Alster jako vedoucí Ateliéru nová média II na pražské Akademii výtvarných umění. V Brně založila nezávislou Galerii Krása a dlouhodobě spolupracovala jako kurátorka i organizátorka akcí s Galerií Umakart. Je zakladatelkou podpůrné skupiny nejen pro matky umělkyně Mothers Artlovers.

Hradby města Znojma

Ve Znojmě, jež patří k nejstarším městům v českých zemích, najdeme dlouhé úseky zachovaných hradeb. Začaly být budovány už při zakládání města; tento proces lze vymezit roky 1222–1226. V průběhu následujících staletí se rozšiřovaly o další hradební zdi. Město se nachází na moravsko-rakouské hranici a svého času bylo nejlépe fortifikovaným městem mezi Vídní a Prahou. Dodnes se může návštěvník projít mezi až třemi liniemi hradeb a navštívit věže, bašty a dochované brány. Po ztrátě významu opevnění na začátku 19. století byly na místě hradebních příkopů zřízeny městské parky, které obepínají bezmála polovinu obvodu historického jádra města.

Ve Znojmě, jež patří k nejstarším městům v českých zemích, najdeme dlouhé úseky zachovaných hradeb, foto: Hedvika Ptáčková

Staré město neboli Jáma

Jde o starobylou část města na svahu klesajícím k řece Dyji, od níž je oddělena středověkou hradbou. Lokalitu obývali čeledíni sloužící na hradě, městská chudina, obecní pastevci a také ti, jejichž řemeslo je vyčleňovalo ze společenství měšťanů, tedy hrobník a kat.

Starobylá část města na svahu klesajícím k řece Dyji, foto: Ondřej Mazura

Rotunda svaté Kateřiny

Raně středověká rotunda z přelomu 11. a 12. století budovaná jako kaple přemyslovského hradu a zasvěcena svaté Kateřině Alexandrijské. Za pozornost stojí zachované nástěnné malby z roku 1134, které oslavují světské panovníky. Konec rotundy jako královské kaple nastal v roce 1710, kdy císař Josef I. prodal (rok před svou smrtí) celou přední část znojemského hradu městu Znojmu, které zde založilo pivovar. Někdejší svatyně sloužila v různých obdobích jako skladiště dřeva, chlév pro vepře, pivnice s tančírnou nebo košíkářská dílna.

Raně středověká rotunda z přelomu 11. a 12. století budovaná jako kaple přemyslovského hradu a zasvěcena svaté Kateřině Alexandrijské, foto: Wikipedia – Ben Skála

Ostatky svatého Bonifáce

Ostatky mučedníka sv. Bonifáce, vyzvednuté z římských Kalistových katakomb, byly pro kostel svatého Mikuláše ve Znojmě získány zásluhou místního faráře. Původně měly putovat do kláštera v Rakousku, darování a potvrzení pravosti ostatků však roku 1741 potvrdil papež Benedikt XIV. Znojemské řeholní sestry pak ostatky upravily a ozdobily v barokním stylu a uložily do skleněné rakve. V červnu 1750 došlo ke slavnostnímu přenesení do kostela a vložení do presbytáře naproti sakristii v dřevěném sarkofágu s baldachýnem. Svatý Bonifác byl prohlášen za patrona města. Jde o jednoho z mnoha římských mučedníků z prvních křesťanských století, o němž není známo víc než jeho jméno.

Ostatky mučedníka sv. Bonifáce, foto: Ondřej Mazura

Zámek Vranov nad Dyjí

Zmínku o vranovském hradě najdeme v Kosmově kronice už k roku 1100. Za třicetileté války, tedy v první polovině 17. století, hrad obléhali a poškodili Švédové a zkázu pak dovršil rozsáhlý požár v roce 1665. Po této události zahájili tehdejší majitelé panství Althannové přestavbu na barokní zámek podle plánů významného barokního architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Zámek se nachází v západní části Národního parku Podyjí. Návštěvníkům nabízí prohlídku autentických barokních interiérů sálu předků, kaple a přibližuje kulturu vranovského zámeckého bydlení z konce 18. století i ze století následujícího.

Zámek Vranov nad Dyjí, foto: Kateřina Zemanová

Vodní nádrž Vranov

Přehrada byla vybudovaná na řece Dyji v blízkosti městečka Vranov nad Dyjí v letech 1929 až 1933. Hráz přehrady je vysoká šedesát metrů a celá nádrž se táhne téměř třicet kilometrů pod hradem Bítov údolím Želetavky a pod zříceninami hradů Cornštejn a Frejštejn u obce Podhradí nad Dyjí. Využívá se pro energetické a vodárenské účely, ale známá je zejména svým rekreačním potenciálem.

Vodní nádrž Vranov byla vybudovaná na řece Dyji v blízkosti městečka Vranov nad Dyjí v letech 1929 až 1933, foto: Ondřej Mazura

Zřícenina hradu Cornštejna

Hrad zbudovaný na začátku 14. století chránil příjezdovou cestu z Rakous a od vranovského hradu. Jeho zvláštní název vychází ze spojení německých slov pro hněv (Zorn) a kamenný hrad (Stein). Největší rozkvět zažil v druhé třetině 15. století za Jana z Lichtenburka a Cornštejna, nejvyššího komorníka zemského soudu v Olomouci. Už roku 1617 byl hrad popisován jako pustý.

Zvláštní název hradu Cornštejn vychází ze spojení německých slov pro hněv (Zorn) a kamenný hrad (Stein), foto: Wikipedia