České vývozní zlato: Pět provedení domácích oper na světových scénách

• Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta z Met
• Prodaná nevěsta ze Štýrského Hradce
• Leoš Janáček: Její pastorkyňa z Londýna
• Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky
• Rusalka ze Scaly

Pondělí 30. září

Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta z Met

Komická opera o třech dějstvích v anglickém překladu Tonyho Harrisona z Metropolitní opery v New Yorku (1978). Ve výpravě Josefa Svobody, kostýmech Jana Skalického a choreografii Pavla Šmoka účinkují: Teresa Stratasová, Nicolai Gedda, Jon Vickers, Marrti Talvela a další, sbor a orchestr Met řídí James Levine. Režie: John Dexter. Televizní režie: Kirk Browning. V anglickém znění s českými titulky.

Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta z Met, foto: archiv ČT

V druhé polovině sedmdesátých let minulého století přišla Metropolitní opera v New Yorku (Met) s nápadem nastudovat v angličtině – v překladu anglického básníka a překladatele Tonyho Harrisona (v roce 1986 mu česky vyšel básnický výbor My z Leedsu) – Smetanovu Prodanou nevěstu. Na inscenaci s hvězdným obsazením, jemuž vévodili Teresa Stratasová jako Mařenka a Nicolai Gedda coby Jeník, se podíleli čeští umělci. Josef Svoboda vytvořil výpravu, Jan Skalický navrhl kostýmy a choreografii postavil Pavel Šmok. Za dirigentský pult vystoupil tehdejší umělecký šéf James Levine a režii inscenace měl John Dexter. Autor anglického předkladu se poněkud odchýlil od libreta Karla Sabiny a snažil se více postihnout americké životní hodnoty a reálie. Například zvýraznil dávný Krušinův dluh u Tobiáše Míchy, v jehož úpise se dlužník zavázal, že se ještě dosud nenarozené děti jednoho dne vezmou. Umělecký výsledek newyorského uvedení stojí za to. Inscenátoři se více přiklonili k původnímu záměru Bedřicha Smetany a Karla Sabiny, než jak jsme tomu zvyklí u soudobých tuzemských inscenací tohoto národního díla.

V dalších rolích se představí tenorista Jon Vickers jako Vašek, basista Martti Talvela jako Kecal, Alan Crofoot jako principál či Collette Bokyová jako Esmeralda.

Pondělí 7. října

Prodaná nevěsta ze Štýrského Hradce

Opera Bedřicha Smetany zpívaná v němčině v inscenaci z rakouského Grazu (2022). Účinkují: Tetiana Miyusová, Matthias Koziorowski, Wilfried Zelinka, Albert Memeti a další, operní sbor a orchestr Grazer Philharmoniker řídí Roland Kluttig. Režie: Adriana Altarasová. Překlad do němčiny: Kurt Honolka. Televizní režie: Volker Grohskopf. V německém znění s českými titulky.

Prodaná nevěsta ze Štýrského Hradce, foto: archiv ČT

Rychlý spád předehry Smetanovy komické zpěvohry o třech dějstvích Prodaná nevěsta pod taktovkou Rolanda Kluttiga uvede z orchestrálního příkopu Opery ve Štýrském Hradci do slavnostní nálady české vesnice v polovině 19. století. Avšak hlavní představitelce Mařence (Tetiana Miyusová) není zrovna do zpěvu. Její otec Krušina chce, aby se provdala za přihlouplého, leč bohatého Vaška (Albert Memeti), ona však už své srdce zadala neznámému chasníkovi, který se jmenuje Jeník (Matthias Koziorowski). Bouřlivé proměny vztahů, zmatky a překvapivé zvraty, jejichž obětí se nakonec stane intrikán a vesnický dohazovač Kecal (Wilfried Zelinka), přináší toto radostné Smetanovo dílo z libretistické dílny Karla Sabiny a překladatele do němčiny Kurta Honolky, jehož kniha Slavné primadony je českému čtenáři a opernímu divákovi dostatečně známá.

V programu k té inscenaci Prodané nevěsty, kterou pod taktovkou Rolanda Kluttiga uvedlo v roce 2022 Operní divadlo ve Štýrském Hradci, se praví, že ve světě je toto Smetanovo dílo stejně oblíbené jako jeho symfonická báseň Vltava z cyklu Má vlast. Inscenování se ujala Adriana Altarasová – a šlo o její režijní debut na scéně ve Štýrském Hradci. Umělkyně pracuje jako režisérka, spisovatelka a herečka, inscenuje činoherní dramata a zpěvohry na jevištích v německy mluvících zemích, píše knihy od devadesátých let a je dobře známá i televizním divákům v Rakousku.

Mařenku zpívá Tetiana Miyusová, Jeníka se zhostil Matthias Koziorowski, Kecalem je Wilfried Zelinka, do role Vaška byl obsazen Albert Memeti. Libreto do němčiny převedl Kurt Honolka, jehož kniha Slavné primadony existuje i v českém překladu, který vyšel roku 1969.

Pondělí 14. října

Leoš Janáček: Její pastorkyňa z Londýna

Opera o třech dějstvích provedená Královskou operou v Londýně (2021). Účinkují: Asmik Grigorian, Nicky Spence, Saimir Pirgu, Karita Mattila a další. Sbor a orchestr Londýnské královské opery Covent Garden řídí Henrik Nánási. Scéna: na scéně Michael Levine. Režie: Claus Guth. V českém znění s titulky.

Leoš Janáček: Její pastorkyňa z Londýna, foto: archiv ČT

Litevská sopranistka Asmik Grigorianová v roli Jenůfy debutuje na jevišti londýnské Královské opery a finská pěvkyně Karita Mattila v postavě Kostelničky je na čele hvězdného obsazení pod taktovkou Henrika Nánásiho. Režie inscenace se ujal cenami ověnčený Claus Guth.

Než začne děj opery, je užitečné pro pochopení vztahů znát následující skutečnosti: Stařenka Buryjovka (Elena Zilio) měla dva syny. Starší zdědil mlýn a mladší Tomáš ve mlýně jen mládkoval. Mlynář se oženil s vdovou Klemeňovou, která do rodiny Buryjů přivedla svého syna Lacu z prvního manželství. Teprve pak se narodil Števa (Saimir Pirgu), Lacův mladší bratr.

Mladší syn stařenky, zmíněný Tomáš Buryja, se oženil s Jenůfou, dcerou hospodského, a když ovdověl, zůstala mu malá dcera jménem rovněž Jenůfa. Hledal pro ni matku a našel ji v Petroně Slomkové, rychtářově dceři. Petrona se o Jenůfku pečlivě starala, a protože vlastní děti neměla, upnula se na svou pastorkyni. V manželství ovšem šťastná nebyla. Tomáš se opíjel a před jeho surovostmi se často musela i s Jenůfkou skrývat. Když propil majetek, zemřel; Petrona se pak probíjela těžce, ale snažila se, aby děvčátko nestrádalo. Aby si přivydělala, převzala starost o místní kapličku a od té doby ji lidé ve vsi nazývali Kostelničkou.

Také ve mlýně oba chlapci osiřeli. Stařenka, nebo chcete-li babička, rozmazlovala mladšího Števu, budoucího majitele mlýna, a Laca zůstával sám; malá Jenůfka však k osamělému chlapci přilnula. Lacův dětský vztah se časem začal měnit v lásku, kterou i Jenůfa pozorovala. Byl však odveden na vojnu. Když se vrátil, bylo vše jinak, než očekával. Jenůfa se zamilovala do jeho nevlastního bratra Števy, povrchního a rozmařilého krasavce. Doufala také, že se za něj provdá. Leč tato naděje se nenaplní. Zde tedy začíná dramatický děj opery napsané podle dramatu Gabriely Preissové.

Pondělí 21. října

Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky

Opera podle literární předlohy Rudolfa Těsnohlídky v podání souboru Divadla na Vídeňce (2022). Pod taktovkou Giedré Šlekyté účinkují Mélissa Petitová v titulní roli, dále M. Siljanov, Alžběta Vomáčková, Jana Kurucová, Marcell Bakonyi a další. Vídeňští symfonikové. Divadelní režie: Stefan Herheim, scéna: Silke Bauerová. Televizní režie: Tiziano Mancini. V českém znění s titulky.

Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky, foto: archiv ČT

Tříaktová opera Příhody lišky Bystroušky si svou světovou premiéru odbyla před sto lety, konkrétně 6. ledna 1924 v Brně. Děj se odehrává v moravské vísce a okolních lesích. Starý revírník (Milan Siljanov) chytí v lese malou lišku Bystroušku (Mélissa Petitová) a přinese ji domů. Liška se musí bránit trýznění kluků, psu Lapákovi (Ya-Chung Huang) i výčitkám pyšného kohouta, kterého nakonec zadáví i se všemi slepicemi. Když ji chce lesník ztrestat bitím, vyškubne se a uprchne do lesa. Zde se za letní noci seznámí s krásným lišákem Zlatohřbítkem (Jana Kurucová), s nímž zakrátko oslaví svatbu a mají spoustu dětí. Koloběh života z přírodního prostředí v propojení s lidskými osudy se v duchu revírníkovy filozofie opakuje.

Děj je prostoupen duchaplnými záměnami, plnými symboliky, i bezděčnými paralelami: jezevec – farář, kantor – komár (Levente Páll), paní revírníková – sova (Alžběta Vomáčková). Panovačný kohout je domýšlivý omezenec a slepice jsou cosi jako kavárenské klepny. Jenom revírník je pouze revírníkem, lidský typ se všemi člověčími vlastnostmi, chybami i přednostmi, a Bystrouška je půvabná, vášnivá, pomstychtivá i milující máma – symbol přírody i věčného ženství.

Pondělí 28. října

Rusalka ze Scaly

Lyrická hudební pohádka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila s Olgou Bezsmertnou a Dmitryem Korchakem v hlavních rolích. Dále účinkují: Jongmin Park, Elana Gusevová, Okka van der Damerau, Jiří Rajniš, A. D. Capitelliová a další. Orchestr a sbor Teatro alla Scala řídí Tomáš Hanus. Režie: Emma Danteová. Televizní režie: Arnalda Canaliová. V původním znění s českými titulky.

Rusalka ze Scaly, foto: archiv ČT

Světová premiéra Dvořákovy Rusalky se uskutečnila 31. března 1901 v pražském Národním divadle, titulní roli tehdy zpívala Růžena Maturová. Inscenace z La Scaly pochází z roku 2023 a pro českého dirigenta a znalce Dvořákovy tvorby Tomáše Hanuse to byl v tomto slavném milánském divadla debut. V režii Emmy Danteové, ve scénografii od Carmine Maringolyové a v kostýmech Vanessy Sanninové, se v roli Rusalky představila Olga Bezsmertna a v barytonové roli hajného jako jediný český pěvec Jiří Rajniš. Prince zpíval Dmitry Korchak, Vodníka Jongmin Park, cizí kněžnu Elana Gusevová a Ježibabu Okka van der Damerau.