Diskuze: Jak dnes vůbec učit výtvarnému umění na vysokých školách?

Učit výtvarnému umění dnes není jen tak. Doba a poměry jsou v přerodu. Kulturní veřejnost si to mohla uvědomit těsně před letošními letními prázdninami, kdy vešel v širší známost text výtvarníka Jiřího Černického (* 1966), který v něm prezentoval rozčarování ze způsobů studia a argumentace některých svých studentů a studentek na pražské UMPRUM. Zjednodušeně řečeno: vyhroceným důrazem posluchačů a posluchaček na korektnost, tvrdil Černický, se vytrácí otevřená diskuze, člověk si musí dávat mnohem víc pozor na jazyk a snižuje se tím vlastně náročnost studia. V následných polemikách byl způsob autorova rozčarování podroben tvrdé kritice na straně jedné, ale našel i zastání na straně druhé. Debatě vévodila binarita typická pro soudobé kulturní války. Našlo se ovšem i několik málo polotónů…

Tento střet byl jedním důvodem, proč zvolit za téma prvního poprázdninového dílu našeho pořadu …a to je co? výuku výtvarného umění na vysokých školách. A důvodem druhým je nynější dostupnost dokumentu Zkouška umění v iVysílání České televize. Rovněž kolem tohoto filmu se vzedmula debata. Konkrétně v tom smyslu, nakolik režisérská dvojice Adéla Komrzý a Tomáš Bojar v zájmu vypravěčské, filmařské efektivity znásilnila realitu přijímaček na pražské AVU a zda je vůbec etické natáčet přijímací řízení na tak specifickém oboru, jakým výtvarné umění nesporně je.

Účastníci diskuze Dominik Lang, Pavlína Morganová a Josef Chuchma, foto: ČT art – Josef Chuchma

A ještě několik informací o diskutujících:

Pavlína Morganová (* 1974). Historička umění, kurátorka a pedagožka. Krátce po studiích nastoupila (v roce 1997) jako vyučující na Akademii výtvarných umění ve své rodné Praze. Od roku 2013 tamtéž vede Vědecko-výzkumné pracoviště. Je docentkou a přednáší dějiny českého výtvarného umění 20. století. V letech 2014−2016 zastávala na AVU pozici prorektorky pro studijní záležitosti a 2017−2022 pozici prorektorky pro umění, vědu a rozvoj. Iniciovala vznik Antidiskriminační platformy AVU, jejímž cílem je kultivovat prostředí akademie a předcházet nevhodnému chování a diskriminačním praktikám. Je autorkou knih Akční umění (1999, reedice 2010), Procházka akční Prahou / Akce, performance, happeningy 1939−1989 (2014) a spoluautorkou rozsáhlé práce Výstava jako médium. České umění 1957−1999 (2020). Kromě toho se editorsky podílela na několika dalších knihách a publikovala množství odborných textů v časopisech a katalozích. A na řadě výstav se podílela jako kurátorka.

Dominik Lang (* 1980). Sochař, výstavní architekt a pedagog. V rodné Praze vystudoval Akademii výtvarných umění (v ateliérech Jindřicha Zeithammla, Veroniky Bromové a Jiřího Příhody), na UMPRUM navštěvoval Ateliér intermediální konfrontace Jiřího Davida. Absolvoval několik zahraničních stáží a stipendijních pobytů. V roce 2006 působil jako asistent v ateliéru Aj Wej-weje v Pekingu. Mezi lety 2008 a 2011 byl asistentem v Ateliéru hostujícího pedagoga na AVU. Roku 2011 se stal vedoucím Ateliéru sochařství na UMPRUM. Nyní je tamtéž vedoucím Katedry volného umění. Má hodnost docenta. Instalací Spící město reprezentoval roku 2011 Českou republiku na 54. benátském Bienále. V roce 2013 se stal laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého. Z nejnovějších autorových aktivit: Lang je součástí architektonického týmu UNIT architekti při projektování nového náměstí Bohumila Hrabala na pražské Palmovce. Vybrán byl ve dvoukolovém konkurzu, jehož cílem „bylo najít umělce, který spolu s architekty navrhne podobu a umělecké intervence do budoucího veřejného prostoru odkazujícího k Bohumilu Hrabalovi, paměti místa i interakcím plynoucím ze stávající situace“. Náměstí má být dokončeno v letech 2024/2025 souběžně s polyfunkčním projektem Palmovka One.