Diskuze: Kým příští český prezident není ve srovnání s Havlem, Klausem a Zemanem
Přes veškerou svou různost měli dosavadní čeští polistopadoví prezidenti něco společného. Byli to intelektuálové. Příští prezident jím není. Co to signalizuje? O tom Josef Chuchma diskutoval s Apolenou Rychlíkovou, filmovou dokumentaristkou, redaktorkou internetového deníku A2larm, a s Petrem Fischerem, kritikem, moderátorem a komentátorem.
Výchozím bodem diskuze byla následující teze: Ať už si o jejich prezidenství myslíme cokoliv, faktem je, že Václav Havel, Václav Klaus a částečně i Miloš Zeman byli osobně spjati s kulturou a nivó šedesátých let. To s letošními volbami skončilo. Znamená to něco?
A kromě toho: Všichni tři psali texty, potažmo knihy. Havel a Klaus byli rodilí Pražáci, Zeman v hlavním městě prožil převážnou část života. Kdežto Petr Pavel nikdy nebyl s Prahou srostlý a za intelektuála jej nikdo nepovažoval.
Jsou tu i další otázky. Pokud ve státě neexistuje prezidentský systém, kde hlava státu je exekutivním šéfem, je prezidentský post reprezentativní, nadto v Česku je těsně spojen se sídlem, které je výrazným symbolem historie, kultury a umění. Měla by tedy mít demokratická hlava českého státu jakýsi kulturní background, aby „pasovala“ na Pražský hrad? Anebo jinak: Neměl by prezident ČR našich časů, ať jakýkoliv, Pražský hrad coby své sídlo opustit, sejmout ze sebe tento nános, tuto zátěž?
Josefa Chuchmu rovněž zajímalo, jak Apolena Rychlíková a Petr Fischer vnímali podporu jednotlivých prezidentských kandidátů ze strany tuzemských umělců? A zda má podle nich účast umělců v nynějších kampaních reálný dopad na výsledky?
Ještě několik slov o účastnících debaty:
Apolena Rychlíková (* 1989). Absolvovala magisterská studia na Katedře dokumentární tvorby pražské FAMU, kde později vedla hostující dílnu pro studenty dokumentární tvorby. Od začátku studia se věnuje převážně oblasti společenského dokumentu. Její snímky jsou přijímány na tuzemské a zahraniční festivaly. Z filmografie: Hájek na zámku, Petr v podzámčí (2011), Rodina (2013), Hranice práce (2017), Češi jsou výborní houbaři (2020), Novinářky (2020). Je redaktorkou internetového deníku A2larm. Nositelka ceny Novinářská křepelka v rámci Novinářské ceny za rok 2020. Spoluatorka knih Stát v rozkladu: Reportáže z oblastí, na které se od sametové revoluce zapomnělo (2021) a PIKO: Junkies‘ lives matter: Na životech feťáků záleží (2022).
Petr Fischer (* 1969). Vystudoval filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jako komentátor psal pro Lidové noviny, Hospodářské noviny nebo časopis A2. Publikuje v Salonu Práva, časopisu Euro, E15, Aktuálně.cz i jinde. Působil jako politický analytik českého vysílání BBC, šéf kulturní rubriky ČT, moderátor a scenárista televizní talk show Konfrontace Petra Fischera, šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava. Spoluautor scénářů dokumentů Radima Procházky Papírový atentát (2007) a Drnovické catenaccio aneb Cesta do pravěku ekonomické transformace (2010). Autor knih Veřejné osvětlení. Postmoderní morálka, postmoderní politika (2008) a Byla tohle krize? (2022), spoluautor knihy Všichni umřete: Hovory ze Slavie (2022). Nositel Ceny Rudolfa Medka (2010) a Ceny Ferdinanda Peroutky (2012).
