Ed Brubaker se ptá, jak těžké je najít někoho, kdo si zaslouží umřít
Ponaučení můžeme čerpat odkudkoliv. I z komiksů. Tak kupříkladu nejnovější počin osvědčeného dua Ed Brubaker a Sean Phillips Zabij, nebo budeš zabit odpovídá na otázku, jak vám může ve skutečném životě projít vražda – no prostě držíte hubu.
Dylan si z drobného dědictví po otci platí školu, i když mu už táhne na třicet a je mezi svými spolužáky nejstarší. Dylanův spolubydlící chodí s jeho nejlepší kamarádkou, s níž občas přeskočí víc než jiskra. Obecně vzato: Dylan nemá nejmenší páru, co se životem. A tak to jednoho dne zabalí. Jenže i skok ze střechy můžete zbabrat a musíte se s hanbou odplížit do svého pokoje, kde přes stěnu slyšíte zvuky, jejichž byste chtěl být součástí… A když si myslíte, že už nemůže být hůř, zjeví se vám démon s jednoduchým sdělením: Žijete jen a pouze díky jeho blahovůli, ovšem ta blahovůle má svou cenu. Konkrétně jeden lidský život měsíčně. Nemusí to být nemluvně ani panna, stačí kdokoliv, kdo si smrt beztak zaslouží. Dylan se nejprve cuká, ovšem když záhadně onemocní, kapituluje a vyráží do ulic zabít, aby sám zabit nebyl…
Tak začíná Zabij, nebo budeš zabit, komiks, který původně vyšel v originále ve dvaceti sešitech a jehož první polovina (sešity ze srpna 2016 až července 2017) nedávno vyšly knižně v českém překladu.
Správná dvojka
Ed Brubaker a Sean Phillips jsou sehraná autorská dvojice. Americký scenárista Ed Brubaker (* 1966) je specialistou na starou krimi, noir a sedmdesátkové thrillery. Má je pod kůží: Jeho strýcem byl John Paxton, scenáristicky podepsaný například pod adaptací románu Raymonda Chandlera Sbohem buď, lásko má (1944) nebo další noirové klasiky Křížový výslech (1953). Brubaker strýci věnoval geniální poctu klasickému Hollywoodu Zatmívačka.
Britský kreslíř Sean Phillips (* 1965) dokáže žánrová klišé barevně i stylově ukotvit a podpořit důslednými dobovými rešeršemi. A vždy perfektně vystihne postavy a jejich pocit nekonečné únavy, marnosti a ztráty všeho dobrého. Ne nadarmo je jejich spolupráce srovnávána se souhrou filmařských bratří Coenů.
Zabij, nebo budeš zabit posouvá spolupráci Brubaker & Phillips do trochu jiných vod. Zatímco Scenes of a Crime byla klasická drsná škola o soukromém očku, Criminal představoval sled provázaných historek z podsvětí (či přesněji míst, kde se podsvětí střetává s osudy lidí, kteří by chtěli zůstat mimo ně) a Fatale bylo mixem lovecraftovských hororů a okouzlení glamourem klasického Hollywoodu (jemuž byla zcela zasvěcena zmíněná Zatmívačka), tentokrát stojí v centru zájmu thrillery o osamělých mstitelích bezpráví, kteří se pohybují maloměstskou džunglí. Kdysi by měli tvář Charlese Bronsona, později Liama Neesona. Nyní nastala chvíle pro depresivního mileniála (částečně ovšem inspirovaného sedmdesátkovými komiksy o Spider-Manovi), který dostává bolestnou lekci v tom, že zabít člověka není úplně nejsnadnější nejen kvůli morálce, ale i čistě prakticky. Navzdory všemu, co vám říkají filmy. Město je sice teoreticky plné padouchů, ale před hlaveň vám sami nenaskáčou…
Stránka z první knihy komiksu Zabij, nebo budeš zabit, repro: BB art
Jak na to…
Brubaker si dává hodně záležet, aby jeho komiks byl co nejcivilnější. Hlavní hrdina Dylan je absolutně průměrný, sžíraný pochybnostmi i nedostatkem sebevědomí. A jeho přerod ve schopného zabijáka je o to působivější; slovy sportovní publicistiky se nejedná o talent od přírody, nýbrž „všechno má vydřené“. Právě to je jedna z největších devíz tohoto komiksu – dokáže čtenáře navést k tomu, aby fandili týpkovi, který se snaží přijít na to, jak úspěšně zabíjet lidi. Dylanovy úvahy a pokusy fungují na podobném principu jako některé technothrillery, například ty odstřelovačské – kde jsou ovšem jasně rozlišené role dobrých a zlých. A to dokonce i v případech, jako byl populární knižní i seriálový Dexter.
V Zabij, nebo budeš zabit to sice na první pohled rovněž vyhlíží jednoduše, když Dylan likviduje „padouchy“ – pedofila, který týral jeho kamaráda z dětství, ruského mafiána nebo burzovního spekulanta bez svědomí. Jenže brzo se vyjeví, že situace je složitější. Jednak si Dylan ve svém novém já začíná poměrně libovat, jednak… a tady připomeňme nejslavnější noirový komiks Sin City od Franka Millera, jehož hlavní hrdina Marv ví, že bude hodně blbé, když přestane brát svoje prášky. A přesně týž problém má i Dylan.
S přibývajícími stránkami tudíž narůstá nejen počet černohumorných situací, kdy se hrdina v sobě snaží poskládat své dvě existence a zatloukat před známými, ale také se stupňuje podezření, že žádný démon fakticky neexistuje. A pokud existuje, tak pouze coby relikt dětských traumat, neboť vypadá přesně jako postavy z ilustrací, které Dylanův otec vytvářel pro brakové erotické magazíny…
Stránka z první knihy komiksu Zabij, nebo budeš zabit, repro: BB art
Jde jim to i bez vraždy
Ed Brubaker zároveň šikovně pracuje s vedlejšími postavami. Do příběhu postupně naskakuje nejen Dylanův „kamarádský“ dealer ze sousedství, ale také ambiciózní vyšetřovatelka Lily, která musí nejprve čelit pochybnostem, zda dokáže být pro kauzu přínosem (protože je žena), a potom čelit nabubřelému tunelovému vidění „ostřílených“ vyšetřovatelů, kteří ve všem vidí záhadný vzkaz pachatele (díky střídání pohledů přitom dobře víme, že Dylan prostě jen zmatkoval/improvizoval, když mu daná situace vybuchla pod rukama).
Scénář tu na minimálním prostoru dokáže vykreslit plnokrevné charaktery s vlastními démony. Vedle Lily je to především Kira, která dokládá, že Brubaker nutně nepotřebuje kriminální nebo hororové zápletky, aby exceloval – Kiřina setkání s matkou a práce se vzpomínkami naznačují, že by mohl klidně psát i psychologická komorní dramata.
Jakkoliv by se tedy podle zápletky mohl titul Zabij, nebo budeš zabit jevit jako tím nejméně zajímavým z těch, které dvojici Brubaker & Phillips vyšel, ve výsledku je až překvapivě komplexním příběhem.
Obálka české edice první části komiksu Zabij, nebo budeš zabit.
Ed Brubaker, Sean Phillips: Zabij, nebo budeš zabit 1
Barvy Elizabeth Breitweiserová, lettering Pavel Mařata, překlad Štěpán Kopřiva. BB art, Praha 2022, 280 stran, doporučená cena 799 korun.
