Ekonomika lásky dle Elfriede Jelinek, Sandra Hüller jako Ingeborg Bachmann či přetížené zdravotnictví

• 1/ Milovnice
• 2/ Austroschwarz
• 3/ Ingeborg Bachmann – Někdo, kdo byl kdysi já
• 4/ Hrdinka
• 5/ Netrpělivost srdce
• 6/ Dobrodružství prince Achmeda

1/ Milovnice
Letošní přehlídka překvapí množstvím adaptací známých literárních předloh. Tou patrně nejprovokativnější je román Milovnice rakouské spisovatelky Elfriede Jelinek, nositelky Nobelovy ceny, jejíž osmdesáté narozeniny si připomeneme 20. října. Spisovatelka v tomto románu (česky vyšel v roce 2008) nemilosrdně rozřezává romantické představy o lásce a partnerském soužití, ale nejen to: Milovnice jsou ostrou a cynickou kritikou současné společnosti, především patriarchátu, ovšem autorka nešetří ani ženy, které jsou ochotny přijímat normy vytvořené muži.

Lucemburská režisérka Koxi (* 1983; vlastním jménem Caroline Kox) se ve stejnojmenném debutu pokouší napodobit úsečný a jako břitva ostrý jazyk Elfride Jelinek a příběh ze sedmdesátých let přenáší do současnosti. Vyprávění sleduje (stejně jako v knize) dvě ženy, Paulu a Brigitu, jež sní o muži, který jim zajistí blahobyt a štěstí, avšak obě tvrdě narazí, ztratí iluze a z lásky se stane nenávist. Koxi podává hořký příběh s notnou dávkou absurdity a obnažuje současnou ekonomiku lásky (i směnný obchod ženského těla za finanční či materiální výhody), jíž jsme vydáni na milost a nemilost.

Z filmu Milovnice lucemburské režisérky Koxi, foto: Das Filmfest

2/ Austroschwarz
Jak těžké je v Rakousku vyrůstat s jinou barvou pleti? To je téma dokumentárního eseje oživeného pestrými animovanými pasážemi, který natočil rakouský umělec Mwita Mataro, jehož rodina pochází z Tanzanie. Ve svém dokumentu se vydává na cestu po Rakousku, během níž rozmlouvá s černošskými odbornicemi a odborníky z oblasti politiky, médií a psychologie, a společně s nimi hledá odpověď na otázku vlastní identity. Deníkové záznamy, inscenované scény a animace z fiktivního světa autor syntetizuje v osobní svědectví o tom, jaké to je být okolím neustále redukován na barvu své pleti.

Z dokumentárního eseje Austroschwarz, foto: Das Filmfest

3/ Ingeborg Bachmann – Někdo, kdo byl kdysi já
Letos si literární svět kromě jiného připomíná sto let od narození rakouské spisovatelky Ingeborg Bachmann, jednoho ze zásadních hlasů evropské literatury druhé poloviny 20. století. Režisérka Regina Schilling o ní natočila poetický portrét, který prostřednictvím hraných pasáží, archivních materiálů i autorčiných textů přibližuje její tvorbu i jedinečný pohled na svět. Film se vrací ke klíčovým okamžikům jejího života: od dětství v Korutanech přes úspěch v literární skupině Skupině 47 až po poslední dny v Římě v roce 1973, a připomíná také její vztahy s básníkem Paulem Celanem, hudebním skladatelem Hansem Wernerem Henzem a prozaikem Maxem Frischem i hledání vlastního literárního jazyka. V hraných pasážích se v roli spisovatelky objevuje výrazná německá herečka Sandra Hüller, jež aktuálně exceluje ve snímku Rose, rakouském kandidátovi na oscarové klání. Ztvárnila v něm ženu, jež si za třicetileté války přisvojila mužskou identitu, aby mohla vést důstojnější život.

Sandra Hüller v roli Ingeborg Bachmann ve snímku Ingeborg Bachmann – Někdo, kdo byl kdysi já, foto: Das Filmfest

4/ Hrdinka
Jinou oscarovou nominací, tentokrát za Švýcarsko, se vloni mohl pyšnit snímek Hrdinka. Na příběhu zdravotní sestry na chirurgickém oddělení jedné švýcarské nemocnice ukazuje aktuální téma prohlubujícího se nedostatku kvalifikovaných zdravotních sester a ošetřovatelského personálu nejen ve Švýcarsku. V hektickém nemocničním dramatu stojí za pozornost výkon Leonie Benesch v roli zdravotní sestry Florie, kterou sledujeme v průběhu jednoho pracovního dne, kdy se potýká s nesnesitelnou pracovní zátěží.

Leonie Benesch v roli přetížené zdravotní sestry ve snímku Hrdinka, foto: Das Filmfest

5/ Netrpělivost srdce
Další snímek s výraznou literární stopou. Režisér Lauro Cress aktualizuje román rakouského prozaika Stefana Zweiga Netrpělivost srdce, který vyšel těsně před druhou světovou válkou (česky poprvé v roce 1968, celkově se překlad dočkal zatím osmi vydání). Ve stejnojmenném snímku si filmař klade – podobně jako spisovatel – otázku, kde leží hranice mezi soucitem a sobeckou touhou stát se zachráncem. Je soucit skutečnou pomocí, nebo jen způsobem, jak se zbavit vlastního nepříjemného pocitu?

Mladý voják německé armády se ve filmu snaží sblížit se ženou na vozíku, kterou nechtěně zranil při bowlingu. Z pocitu viny se stává náklonnost a ze soucitu závislost, která oba zaplétá hlouběji do sítě sebeklamu a touhy. Čím více se voják snaží ženě pomoct, tím jasněji se ukazuje, jak tenká je hranice mezi péčí a paternalismem. Co když v ženě vyvolá planou naději lásky? Zweig ve své próze postihuje kromě obecně platných morálních dilemat také atmosféru zanikající habsburské monarchie před počátkem první světové války. Přenesením základní situace románu do současnosti se Cressův snímek stává i nepřímou kritikou dnešních poměrů.

Z filmu Netrpělivost srdce, foto: Das Filmfest

6/ Dobrodružství prince Achmeda

A nakonec ještě jedno stoleté výročí. Netýká se však osobnosti, nýbrž filmu. Letos slaví sto let animovaný snímek vytvořený unikátní technikou stínového divadla. Dílo německé režisérky Lotte Reiniger (1899–1981) Dobrodružství prince Achmeda je filmovou klasikou pro děti i dospělé a jedním z mála příkladů, kdy dílo ani jeho poetika nestárnou. Snímek vypráví pohádkový příběh prince, který se vydává na cestu plnou dobrodružství, aby zachránil svou milou před zlým čarodějem. Čekejte hodně magie a poezie. Projekci tohoto němého filmu doprovodí živá hudba v podání italského jazzového uskupení Andrea Avena Project.

Z animovaného snímku Dobrodružství prince Achmeda, foto: Das Filmfest

Das Filmfest ve 4 českých městech

Přehlídka se koná od 15. do 20. října v Praze (v kinech Lucerna, Edison Filmhub, Světozor a v kostele U Salvátora), od 26. do 30. října pak v brněnském kině Art, od 3. do 5. listopadu v olomouckém Konviktu a od 7. do 12. listopadu v ústeckém kině Hraničář. Více na https://www.dasfilmfest.cz/.