Film Nalezeno v překladu: Korejský mistr trapných situací natočil pohádku o důstojném životě
Hong Sang-soo patří k tvůrcům, které zajímá každodennost. Jeho filmy se skládají z dlouhých, často přiopilých a většinou poněkud trapných konverzací, které jsou nevinné jen naoko a zpravidla v nich vyjde najevo to horší z povah účastníků a účastnic. Ve snímku Nalezeno v překladu, jenž letos získal Velkou cenu poroty na Berlinale, se mu podařila nečekaná věc – svým důsledně civilním stylem natočil pohádkový příběh.
Filmy Jihokorejce Honga Sang-sooa (* 1960) jsou sice civilní, ale zároveň nejsou realistické. Bývají založeny na variacích týchž situací, díky čemuž se zdá, jako by se před námi vrstvil alternativní reality, všechny beznadějně utopené v banalitě všednosti. Hong natáčí spontánně, v malém týmu, s hrstkou stále se opakujících herců a hereček, pro něž píše scénáře v průběhu natáčení. U svých posledních titulů je dokonce uveden i jako kameraman a střihač. Dlouhé dialogy většinou natáčí v nepřerušovaných záběrech, díky čemuž filmy působí bezprostředně a záměrně nedokonale.
Pro představu: ve filmu Teď správně, potom špatně (2015) tvůrce opakuje dvakrát tytéž situace, pokaždé s trochu jiným vyzněním a jinými důsledky. Snímek V jiné zemi (2012) se skládá ze tří povídek, kde vystupují tři různé postavy jménem Anne, jež hraje tatáž herečka. Napříč jeho filmografií se prolínají velmi podobné zápletky, které se dějí stále stejným postavám – v mnoha jeho filmech vystupují postavy samolibých režisérů svádějících mladé dívky (Hong je mimo jiné kronikářem jihokorejského machismu), dochází na trapné opilecké situace, náhodná setkání protagonistů, kteří se dlouho neviděli, neohrabaná vyznání lásky a podobně.
Český trailer k filmu, zdroj: YouTube V tomhle nekonečném cyklení nás Hongovy filmy potápějí do sítě maličkostí, nahodilostí, spontánních citových pohnutí, které jsou zdánlivě bezvýznamné, ale skládají se z nich naše životy a vyrůstají naše osudy. Ukazuje svět, kde se děje stále totéž, i když pokaždé trochu jinak.
Huppert jako žena odjinud
Francouzská herečka Isabelle Huppert hrála v Hongových filmech celkem třikrát a její postavy vždycky z Hongovy poetiky výrazně vystupují ven. Zmíněná trojice žen jménem Anne z filmu V jiné zemi, učitelka a fotografka Claire ze snímku Claiřin fotoaparát (2017) i hrdinka letošního snímku Nalezeno v překladu jsou svérázné, bohémské, umělecky založené, podivínské figury, které mají daleko k vnitřně nejistým, impulzivním či slabošským postavám, jimiž Hong jinak své filmy zaplňuje. Její hrdinky jsou vždycky „ženy odjinud“ – nejen z jiné země, nýbrž také z jiného myšlenkového světa. Jsou povznesené nad každodenní starosti, k životním výzvám přistupují s lehkonohou bezstarostností, na nátlaky ostatních protagonistů najdou pohotovou odpověď a samy jako by od života a lidí nic nepotřebovaly a nechtěly.
Huppert v Hongových filmech zkrátka ztělesňuje určitý ideál, který má navíc často co dělat s uměním. V klíčové scéně filmu Claiřin fotoaparát říká, že osoba zachycená na fotografii se liší od reálného člověka, který byl vyfotografován. Snímek jí pak dá za pravdu – postavy, které se ocitnou před hledáčkem jejího objektivu, se v brzké době skutečně zásadně změní a částečně v tom hrají roli i jejich fotografie.
Ve filmu Nalezeno v překladu už postava, kterou Huppert ztělesňuje, působí opravdu jako bytost z jiného světa. Zničehonic se vynořila v parku v Koreji, kde se jí ujal místní mladík, a nechal ji u sebe bydlet. Živí se jako neortodoxní učitelka francouzštiny, jejíž výuka spočívá v tom, že se ptá svých klientů na jejich niterné pocity, a pak se je snaží popsat větami ve francouzském jazyce. Její mladý společník, u nějž bydlí, o ní říká, že žije „opravdově“ a že „každý den tráví s vědomím lidské smrtelnosti“. A dojem až nadpřirozeně moudré ženy z pohádek definitivně stvrzuje scéna, v níž odchází od páru svých nových klientů po dlouhém chodníku, a najednou se zdá, jako by zázrakem zničehonic zmizela.
Umět tak mizet z chodníků…
Stejně jako v nejednom svém předchozím díle, ani tady Hong nevede vyprávění k výraznému rozuzlení. Jeho filmy obecně spíš přestávají, než končí – a je to záměrná součást jeho poetiky.
Ve filmu Nalezeno v překladu vlastně stačí dát publiku k posouzení několik podnětů vycházejících z osobnosti hlavní hrdinky, a pak jako by snímek utnul rozpracované drama závěrečnými titulky s tím, že vše podstatné už bylo řečeno a ukázáno. Když novinku srovnáme s nejvýraznějšími díly autorovy kariéry (k nimž patří třeba Síla kraje Kangwon z roku 1998 nebo Hotel na břehu řeky z roku 2018), tak postrádá jejich komplexnost a rafinovanost. Spíš než jako samostatné dílo působí coby dílek do skládačky Hongovy filmografie – což platí i pro řadu jeho dalších filmů, které někdy sotva překročí hodinovou stopáž.
Plakát k filmu, zdroj: Film Europe
Prostřednictvím tématu překladatelství navíc film komentuje Hongovu tvorbu, která často pojednává o nedorozuměních a neschopnosti postav smysluplně komunikovat. Když však Nalezeno v překladu vytrhneme ze sítě jiných režisérových titulů, dostaneme průzračné pohádkové podobenství o tom, jací bychom mohli být, pokud bychom byli bytostmi, které dokážou mizet z chodníků, jimiž my smrtelníci musíme pracně procházet.
Nalezeno v překladu / Yeohaengjaui Pilyo / A Traveler’s Needs (Jižní Korea, 2024, stopáž 90 minut)
Scénář, režie, střih, kamera a hudba: Hong Sang-soo. Hrají: Isabelle Huppert, Hae-hyo Kwon, Hye-young Lee, Yunhee Cho, Seong-guk Ha.
Česká premiéra: 12. prosince 2024.
