Galerie bez diváků. BíLá Místa
V Česku jsou od 12. října znovu uzavřena kulturní zařízení. V galeriích a muzeích na ukončení současných omezení čekají výstavy, často přeložené již z jarní pandemické pauzy, které by mnohdy stály za vidění. V tomto cyklu poskytneme možnost trochu nahlédnout alespoň do některých z nich.
Tentokrát se ovšem vracíme k výstavě, která proběhla v září a říjnu v ústecké Galerii Hraničář, takže dílem byla k vidění, dílem pak zůstala za zavřenými dveřmi. Expozice BíLá Místa poukazovala na „neviditelnost“ menšin v majoritní kultuře. Sestávala z prací romských a s Romy sympatizujících umělců a umělkyň tematizujích právě onu „neviditelnost“. Osud BíLých Míst ilustruje, jak těžké je téma menšin dostat do veřejného prostoru – výstavní záměr vznikl v roce 2016, k vlastní realizaci došlo letos.
Ve třech patrech Hraničáře byla zastoupena například umělecká skupina Romane KALE Panthera, jež vystavila alternativní verzi známé pohádky o kocouru Mikešovi nebo video s názvem Šedá cena – Žereme informace z průvodce Brnox, v němž jsou pojídány zavádějící informace z populárního průvodce brněnským Cejlem. Historii a tradici Romů popisovala instalace Oto Hudce Neviditelné muzeum. K opomíjení menšin institucemi se vztahovaly videoinstalace a fotogalerie Národní poklad Lukáše Houdka nebo instalace Martina Zeta požadující zavedení romštiny jako oficiálního evropského jazyka. Na důsledky letošní koronavirové pandemie pro znevýhodněné a chudé skupiny upozornila počítačová hra Žehra od Natálie Kubíkové, která v prostředí hry The Sims 4, vymodelovala reálnou situaci v romských osadách na východním Slovensku z letošního jara.
BíLá Místa vytvořily externí kurátorky Věra Duždová Horváthová a Vendula Fremlová. Vznikla ve spolupráci s organizacemi Romea.cz, Ara art a Divadlo Husa na provázku.
