Galerie bez diváků. LUCA 2020
V Česku jsou od 12. října znovu uzavřena kulturní zařízení. V galeriích a muzeích na ukončení současných omezení čekají výstavy, často přeložené již z jarní pandemické pauzy, které by mnohdy stály za vidění. V tomto cyklu poskytneme možnost trochu nahlédnout alespoň do některých z nich.
Dne 9. října, tedy v době, kdy se již schylovalo k uzavření kulturních institucí, byla v centru Prahy zahájena výstava LUCA 2020, která byla zároveň první akcí nové Karpuchina Gallery. „Pevně doufám, že to zvládneme a budeme jednou vyprávět jako zábavnou historku, jak jsme otevírali galerii v době pandemie,“ říká majitelka a kurátorka Alexandra Karpuchina.
Námět výstavního projektu LUCA 2020 vznikl jako reakce na ideu současné tekuté společnosti, roztékání a rozmělňování hodnot, významů i vztahů. „Nastává čas redefinování, přeměny všeho, co souvisí s tekutostí do podoby nového organismu LUCA 2020,“ vysvětluje Karpuchina. Název výstavy je akronym termínu Last Universal Common Ancestor, přičemž jde o hypoteticky posledního společného předka všech organismů na Zemi (více o tom třeba ZDE). Stejně jako od tohoto organismu se odvíjel veškerý další život, také tento výstavní projekt vznikl vzájemnými nominacemi a multiplikacemi jednotlivých autorů.
V doprovodném materiálu k výstavě čteme: „Po vzoru binárního štěpení buněk tento projekt zrcadlí prvopočátky života na Zemi i chování tzv. pozitivního viru.“ V praxi to znamenalo, že prvním dílem tohoto řetězce byl malíř a pedagog Vladimír Skrepl, který nominoval další dva umělce a tímto způsobem se síť rozrůstala. Výstava v Karpuchina Gallery nakonec zahrnuje díla přibližně padesáti umělců tuzemských i zahraničních; díla byla vytvořena pro tento projekt, během letošního roku. Vzájemné nominování pokračuje dále a má ambici stát se prostorově i časově nekonečným – s tím, že přibývající díla budou prezentována online. Vystavené dílo Martina Zeta Adam poukazuje na fakt, že „stačí“ 38 cyklů těchto multiplikací, aby bylo do projektu zahrnuto celé lidstvo. Na výstavě jsou kromě výše zmíněných zastoupeni například Viktor Pivovarov, Aqin Strakova Kunying, Pavla Malinová, Václav Stratil, Julius Reichel, Jiří Thýn, Anežka Hošková, Adam Štech, či Tianzhuo Chen.
Karpuchina Gallery sama sebe definuje jako „experimentální komerční galerii”. Jedná se o nástupce White Pearl Gallery, která se od roku 2016 nacházela v Dittrichově ulici v Praze 2. Karpuchina Gallery pro změnu sídlí v Rybné ulici v Praze 1, na Starém Městě. Jejímu otevření předcházela náročná rekonstrukce dvoupodlažního prostoru, který původně sloužil jako rybárna. Galerie se zaměřuje na současnou českou scénu s důrazem na prezentaci zejména vizuálních médií (malba, objekt, instalace).
Galeristka Alexandra Karpuchina se narodila (*1985) v Moskvě. V šesti letech se s rodinou přestěhovala do Prahy. Po základní škole v Mikulandské ulici absolvovala pražskou English College. Pak studovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, v Ateliéru intermediální konfrontace vedeném Jiřím Davidem. S přáteli založila zájmové sdružení Art Direct, zastřešující některé galerie s nezávislými umělci; v současnosti však tato aktivita „spí“.
