Galerie bez diváků: O lásce v DOXu
Pandemická uzavírka kulturních zařízení stále trvá, a tak alespoň jako malou náhradu přinášíme nahlédnutí do některých z výstav, které podle nás stojí za pozornost.
V pražském Centru současného umění DOX měla být 16. prosince 2020 otevřena výstava O lásce, vzhledem k opětovnému zpřísnění preventivních opatření se ale od jejího otevření upustilo a na vernisáž i první návštěvníky tak zatím stále čeká. Jedná se o přehlídku tvorby doposud neznámého tuzemského autora tvořícího pod pseudonymem Siegfried Herz.
O autorovi toho mnoho nevíme, citujme tedy alespoň z jeho zdůvodnění volby názvu výstavy: „Má tvorba je totiž také zároveň mojí jiskrou lásky k člověku, jehož podstatu nejlépe spatřuji ve chvílích krizí lidské duše, tedy v okamžicích, kdy se otevírá cosi podstatného, co je v běžném stavu schováváno někde za zdí…“ O své tvorbě Herz smýšlí jako o deníkových záznamech, jeho obrazy v sobě nesou křehkost, melancholii a především upřímnost, s níž zaznamenává své postřehy z četby, hudby či setkání.
Výstava O lásce čítá několik desítek děl rozdělených mezi jednotlivé cykly, jejichž náměty jsou zejména portréty a tvoří pestrou směs inspiračních zdrojů autora. Na zdech DOXu lze zhlédnout podobizny například Edvarda Muncha, Jeana-Luca Godarda, Simone de Beauvoir, Brigitte Helmové, ale také zcela anonymní, převážně ženské tváře. Herz experimentuje s výtvarnými technikami, maluje kávou nebo pomalovává fotografie.
Kurátor výstavy Otto M. Urban oceňuje na Herzově tvorbě především jakousi nečasovost, „Tendence jít proti času je v dnešní době výjimečná. V době, kdy hlavní část současného umění chce být zcela současná a vůči historii se vymezuje, často oprávněně kriticky, ale dělá to způsobem, který historii ne přetváří či nově interpretuje, ale zcela odmítá či popírá.“
Siegfried Herz své dílo doposud veřejně prezentoval pouze jednou, v rámci kolektivní výstavy Skvělý nový svět (2015, Centrum současného umění DOX), kde byl zastoupen třemi obrazy – ty Urbana natolik zaujaly, že se rozhodl autora oslovit. Trvalo nicméně další čtyři roky a několik opakovaných žádostí, než se mu podařilo s Herzem navázat kontakt a seznámit se blíže s jeho tvorbou. „Přestože se výtvarnému umění věnuji několik desetiletí, setkal jsem se poprvé s dílem umělce, jehož dílo, bylo natolik rozsáhlé a kvalitní, ale přitom zcela neznámé. A vnímám to jako neobyčejnou osobní zkušenost, která není opakovatelná,“ říká kurátor.
