Glosa: Šílenství na pochodu. Ondřej Trojan je naštěstí krotí

„Zřejmě v tom svou roli sehrály především názory režiséra, který se netají tím, že nesouzní s politikou prezidenta a premiéra,“ napsal na server Fórum24 jeho redaktor a komentátor Vilém Besser. „Ondřej Trojan je v některých svých názorech nekompromisní a například, když přijde řeč na Andreje Babiše, má jasno. Za jeho peníze by nikdy netočil, protože by se musel sám za sebe stydět. (…) Navíc se o tom režisér a producent nebojí mluvit nahlas. Zdá se však, že se právě tato vlastnost nyní Trojanovi zle vymstila,“ pokračoval Besser a o pár odstavců dál dovodil: „Trojanovi evidentně nepomohl ani fakt, že hlavní roli v jeho kritikou i diváky chváleném filmu sehrál Jiří Macháček. Populární herec a frontman skupiny MIG 21 totiž vloni podpořil Tomáše Kluse v jeho bojkotu Babišových médií. Další závadový prvek v Tomanovi tak byl hned na světě. Když se k tomu přidá, že snímek ukazuje bez příkras zvrácenost komunistického režimu, jehož představitelé se dnes znovu derou k moci, bylo jasné, že musí přijít nějaká reakce od ‚mocných‘.“

Zkusme se na věc podívat věcněji. Film Toman sice měl třináct nominací na České lvy, ale jeho ohlas prostě nebyl takový, jaký píše Besser. Podle serveru kinomaniak.cz byl Toman 42. nejnavštěvovanějším filmem v ČR za rok 2018, od premiéry 4. října jej vidělo 91 728 diváků a tržby činily 12 860 563 korun (v letošním roce se už Toman v kinech téměř nedal spatřit). To nelze vydávat za úspěch. Do užších nominací Cen české filmové kritiky se Toman nedostal. Recenze na něj byly zdrženlivé, jak ostatně v komentáři letošním Českým lvům konstatuje na Artzóně.cz Antonín Tesař. Stačí pro představu zacitovat z několika recenzí: „Nový český film Toman se snaží vyobrazit velké dějiny. Výsledkem je ale jen úmorný sled historických střípků o poválečném šéfovi zahraniční rozvědky, který v podání Jiřího Macháčka zůstává poněkud nečitelný.“ (Tomáš Stejskal na Aktuálně.cz). // „Úctyhodná (leč poněkud kontraproduktivní) snaha nacpat do filmu co nejvíc doložených událostí a historicky přesný politický kontext (přičemž je samozřejmě potřeba předem se orientovat ve jménech typu Jan Masaryk, Klement Gottwald či Rudolf Slánský) může za to, že film ve výsledku působí spíš jako rekonstrukce historických událostí než jako dramatický a emotivní příběh člověka, na nějž se v dějinách pozapomnělo. (Jan Varga na FilmSpot.cz) // „Toman je bezpochyby velmi poctivý film. Také potřebný, vezmeme-li v úvahu, o jaké době vypráví a v jaké době vznikl. A do třetice zajímavý: Trojanovi patří dík už za to, že Tomanův příběh objevil. Strhující osud ovšem nepřipouští jiné než strhující zpracování, a toho se mu přes všechnu péči nedostalo.“ (Tereza Spáčilová, Reflex)

Podívejte se na trailer k snímku Toman, režie: Ondřej Trojan, foto a video: Česká televize a YouTube

Stává se, že film je nominován v mnoha kategoriích, ale z klání odejde zcela s prázdnou. Například v historii Oscarů obdržely tituly Nový začátek režiséra Herberta Rosse (1977) a Spielbergova Purpurová barva (1985) jedenáct nominací a neodnesly si jedinou sošku. S deseti nominacemi vyšly u Oscarů naprázdno Scorseseho Gangy New Yorku (2002), Opravdová kuráž (2010) bratří Coenů i Špinavý trik (2013) Davida O. Russella.

Ondřej Trojan ještě týž den (25. března) na Besserovy vývody reagoval. Redakce Fóra24 reakci zveřejnila, přiložila ji za článek, který z home page ovšem „uklidila“ na méně viditelnou pozici.

„Moje politické a společenské postoje nemají s hlasováním členů Filmové a televizní akademie nic společného. Akademie má aktuálně 306 členů. Jsou to filmaři, kteří byli v minulosti buď oceněni soškou lva nebo byli třikrát nominováni nebo jim ve velmi zřídkavých případech bylo nabídnuto členství hlasováním patnáctičlenného prezidia Akademie, kterého jsem sám členem. Ve druhém kole hlasovalo 166 akademiků, přičemž se v každé kategorii hodnotí pořadí od prvního do třetího místa, ale pro výsledek se započítávají pouze první místa a druhé případně třetí pořadí slouží pouze tehdy, kdy by došlo k rovnosti hlasů na prvních místech,“ uvádí Ondřej Trojan. „Pokud se snad ryze teoreticky někdo z akademiků rozhoduje nikoli na základě svého mínění o kvalitě práce dotyčného nominovaného na sošku Lva v té které kategorii, ale na základě nějakých osobních a třeba i ambivalentních vztahů s nominovaným, rozhodně pochybuji o tom, že právě moje občanské postoje by mi u akademiků byly k tíži. A je naprostá pitomost, že by někdo jednoho každého člena Akademie jakýmkoli způsobem nabádal, aby Trojana poškodil. A i kdyby snad třebas jen některé z nich ano, jak by asi šlo takovouto aktivitu někoho nevím koho ututlat?“

Představme si ovšem, že by dedukce Viléma Bessera byla přece jen pravdivá. Pak by to samozřejmě znamenalo naprostou diskreditaci Českých lvů, které by rázem byly „na zavření“. Ani na vteřinu nelze podceňovat reálnou moc jak Andreje Babiše, tak Miloše Zemana. Ale právě proto, že jsou to oba muži s promyšleným tahem na hlavní kóty, které potřebují dobýt, nebudou se zajímat o takovou prkotinu, jakou je nominace na filmové ceny jednoho jim nenakloněného režiséra. To bychom je velmi podceňovali!

Bohužel jakékoliv rešerše a faktografie prostý, jinak řečeno poněkud šílený komentář Viléma Bessera je medvědí službou věci, o níž mu takzvaně jde nebo to aspoň deklaruje. Jestliže se totiž zejména stávající prezident republiky otírá o žurnalisty jako o neumětelský póvl, pak mu komentáře toho typu, který Besser předvedl, jen a pouze poskytují munici.