Grafický design s Alešem Najbrtem i seriál Zlo mezi námi. Erotické drama v klášteře. Lze zfilmovat Prousta?
ČT art v týdnu od 8. ledna
V lednu startují na artu dvě nové původní série: Identita o českém grafickém designu a Poklady Klementina o nejvzácnějších rukopisech z Národní knihovny. Začíná také nizozemský seriál z prostředí Irské republikánské armády Zlo mezi námi. Z filmů láká Whiplash, erotická Benedetta o lásce dvou jeptišek či zfilmované Hledání ztraceného času.
Pondělí 8. ledna, 22:45
Whiplash
Touha stát se elitním jazzovým bubeníkem může vést až na samou hranici únosnosti. Herec J. K. Simmons jako despotický dirigent jazzové kapely na Shafferově konzervatoři a Miles Teller jako jeho nadaný žák Andrew v americkém hudebním dramatu Whiplash, které bylo oceněno třemi Oscary. Jednu sošku získal právě Simmons za roli nekompromisního vedoucího jazzového orchestru, jehož nevybíravé metody doženou začínajícího bubeníka Andrewa k slzám. Studenta však pohání touha dosáhnout dokonalosti navzdory tvrdému drilu. Náročný učitel to považuje za nezbytnost, protože jen tak dokáže ze svých žáků dostat víc, než se od nich vůbec očekává. Snímek Whiplash režíroval v roce 2014 Damien Chazelle podle vlastního scénáře, v němž zúročil své osobní zkušenosti. Následně tento tvůrce natočil veleúspěšný muzikál La La Land, za jehož režii byl vyznamenán Oscarem.
Herec J. K. Simmons jako despotický dirigent ve snímku Whiplash, foto: Sony/Columbia
Úterý 9. ledna, 20:15
Hostem první letošní ArtZóny je spisovatel a šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Jak se vyrovnává s kritikou a co jej vede k ohledávání složitých společenských témat? Vrcholí přijímačky na umělecké vysoké školy, a tak se rubrika Fenomén zaměří na to, co mohou budoucí studenti uměleckých oborů od studia a pedagogů očekávat. V ArtZóně zazní i recenze filmové pohádky Juraje Jakubiska Perinbaba a dva světy a výstavy Made By Fire v Uměleckoprůmyslovém muzeu.
Z filmu Juraje Jakubiska Perinbaba a dva světy, jehož recenzi přináší aktuální ArtZóna, foto: Bontonfilm
Úterý 9. ledna, 21:10
Portrétistka Marie-Antoinetty (1/2): Královnin portrét
Dvoudílný francouzský dokument z roku 2015 věnovaný portrétnímu umění 18. století a zejména životnímu příběhu malířky Élisabeth Louise Vigée Le Brun, jež portrétovala i královnu Marii-Antoinettu. Kvůli svým vazbám na královský dvůr musela během Velké francouzské revoluce uprchnout za hranice země. Po pádu Bastily opustila Paříž a peněz měla jen tolik, aby mohla zaplatit cestu do Říma. Po tříletém pobytu v Itálii nakonec přes Vídeň doputovala až do Petrohradu. Bylo to v časech, kdy všichni francouzští emigranti vzhlíželi k Rusku jako k zemi znovuzrození.
Julie Ravix coby malířka Élisabeth Louise Vigée Le Brun ve dvoudílném snímku Portrétistka Marie-Antoinetty, foto: ARTE France / Arnaud Xainte
Úterý 9. ledna, 22:00
Premiéra čtyřdílného nizozemského seriálu z roku 2021 o krvavých letech Irské republikánské armády – IRA. Seriál natočený podle skutečných událostí nás zavádí do roku 1988, jednoho z nejkrvavějších v historii teroristických aktivit IRA. Po dvou násilných útocích IRA na britský vojenský personál umístěný v nizozemském Limburgu je na pomoc při vyšetřování kriminálního případu najata akademička Jeanine Maes. Netrvá dlouho a ocitá se tváří v tvář hlavní podezřelé, Fioně Hughes, vysoce nebezpečné aktivní člence IRA. Jeanine si musí nejen vydobýt své postavení a prestiž mezi ostřílenými agenty, ale zároveň vzít na sebe odpovědnost. Mezitím v Severním Irsku britská bezpečnostní služba MI5 přinutí dobrovolníka IRA, aby se infiltroval do vnitřního kruhu legendárního atentátníka Declana Moora, který má za podpory svého staršího bratra ve zbrani Coreyho O’Keefea vést jednotku aktivní služby v Evropě. Bude Jeanine svým obsedantním pátráním po Fioně riskovat narušení mírového procesu mezi Británií a Severním Irskem? A bude Declanova roztržka s Coreym znamenat, že je na něm, aby ukázal, že IRA je stále stejně silná jako před deseti lety?
Ze seriálu Zlo mezi námi, foto: Jurre Rompa
Středa 10. ledna, 21:35
Poklady Klementina (1/6): Kodex Vyšehradský
Nový šestidílný dokumentární seriál režisérky Adély Jandec Sirotkové o výjimečných rukopisech uchovávaných v Národní knihovně. Barokní areál Klementina začali po svém příchodu do Čech v roce 1556 budovat jezuité a v jeho výstavbě pokračovali až do roku 1773, kdy byl jejich řád zrušen. Od té doby se traduje pověst, že jezuité ukryli v Klementinu poklad nedozírné hodnoty. Ten se sice nikdy nenašel, ale přesto se v Klementinu poklady nacházejí. Tvoří je fondy Národní knihovny, které obsahují mimo jiné i řadu mimořádně cenných a vizuálně krásných rukopisů. Divákům je spolu s historiky umění a kodikology postupně představí herec Jiří Dvořák. Kromě příběhů, které jsou v rukopisech zachyceny, se seriál věnuje také jejich autorům a zadavatelům a zprostředkovává dobový náhled na svět, jenž se skrývá v bohatých ilustracích. Ty v seriálu ožívají díky animacím Porina Rašpici.
Kodex vyšehradský, na stránce vpravo je iniciála D-ixit se svatým Václavem, fond NK ČR, foto: Ivan Král
Čtvrtek 11. ledna, 20:15
Identita (1/7): Veřejný prostor
Fenomén českého grafického designu, jeho historii i současnost a významné osobnosti představí nová dokumentární série České televize, jejímž průvodcem je typograf, designér a herec Aleš Najbrt. Cyklus v režii Jakuba Skalického odhalí příběhy vzniku prvních bankovek, státní vlajky, prvních českých písem a legendárních obchodních značek. Představí také dobové časopisy, českou školu výroby knih a legendární filmové plakáty. V cestě napříč časem přiblíží propagandistické tiskoviny, návrhy orientačních systémů pro metro i návrhy moderních logotypů, etiket či digitální a pohyblivé grafiky pro televizi a internetové projekty. O tom všem promluví grafické designérky a designéři, kteří společně formovali to, co dnes považujeme za vizuální identitu naší republiky. První část s názvem Veřejný prostor se věnuje vizuální identitě měst, veřejných institucí nebo pražskému metru.
Navigační systém pražského metra od Jiřího Rathouského. Obrázek z dokumentární série Identita, foto: ČT
Sobota 13. ledna, 20:15
Hvězdy stříbrného plátna – Hugh Grant
Britský dokumentární cyklus Hvězdy stříbrného plátna z roku 2011 oslavuje život hollywoodských hvězd a snaží se objasnit, proč je svět miloval. Po portrétech Marlona Branda či Elizabeth Taylor je řada na anglickém herci a idolu žen celého světa, Hughu Grantovi.
Hugh Grant v dokumentární sérii Hvězdy stříbrného plátna, foto: archiv ČT
Sobota 13. ledna, 22:15
Erotické drama legendárního Paula Verhoevena (Základní instinkt), natočené v roce 2021 podle skutečného příběhu, vzbudilo pro svou odvážnost kontroverze na festivalu v Cannes. Odehrává se v Toskánsku koncem 17. století. Schopnost konat zázraky vynese charismatické sestře Benedettě výsadní postavení v tamním klášteře. Přijme do něj mladou dívku Bartolomeu, kterou tím zachrání před surovým otcem. Brzy však náklonnost Benedetty k mladé a živelné dívce přeroste v nespoutanou vášeň. Hra plná intrik záhy sahá do vyšších pater italské církve.
Virginie Efira (vpravo) a Daphne Patakia coby Benedetta a Bartolomea v lesbickém erotickém dramatu Benedetta, foto: archiv ČT
Neděle 14. ledna, 20:15
Grandsupertingltangl (1/14): Hity Marie Terezie
Jiří Suchý a Jiří Šlitr představují ve čtrnáctidílném seriálu předchůdce pop music z doby císařství – kramářské a prostonárodní písně i „muzikálový“ hit, který se později stal naší hymnou. Seriál z roku 1969, který režíroval Ivan Soeldner, nabízí rámcovou představu vývoje české populární hudby od počátků až po soudobé interprety.
Eva Pilarová v pořadu Grandsupertingltangl, foto: archiv ČT
Neděle 14. ledna, 22:35
Francouzsko-německá adaptace prvního dílu románového cyklu Hledání ztraceného času Marcela Prousta v režii proslulého německého tvůrce Volkera Schlöndorffa (Plechový bubínek) s Jeremy Ironsem, Ornellou Muti, Alainem Delonem a Fanny Ardant v hlavních rolích. Proustovo Hledání ztraceného času je jedním ze základních děl nejen francouzské, ale i světové literatury. Filmová adaptace je výzvou nejen pro scenáristy i režiséry, ale i producenty. Z finančních důvodů ztroskotaly ohlášené projekty Luchina Viscontiho a Josepha Loseye. Teprve v roce 1983 vznikla tato Schlöndorffova adaptace části prvního dílu – Swannova láska. Na scénáři se podíleli mimo jiné britský divadelní a filmový režisér, scenárista a herec působící ve Francii Peter Brook a francouzský scenárista, herec a režisér Jean-Claude Carrière. Ve filmu použili i některé motivy z dalších částí Proustova cyklu a celý děj zhustili do pouhých čtyřiadvaceti hodin.
Jeremy Irons a Ornella Muti ve Schlöndorffově přepisu prvního dílu Hledání ztraceného času s názvem Swannova láska, foto: archiv ČT
