Hopper vs. Vermeer, ale i Hudba pod svastikou nebo velký lhář Fellini
ČT art v týdnu od 25. srpna

ČT art vám tento týden nabízí hned několik výjimečných dokumentů: o malířích Edvardu Hopperovi a Johannesi Vermeerovi, divadelníkovi Jiřím Myronovi, filmaři Fellinim a klasické hudbě ve Třetí říši. Ujít si nenechte ani filmový debut Moon režiséra Duncana Jonese.
Pondělí 25. srpna, 23:40
Hopper vs. Vermeer
2023, 52 minut
Dokumentární snímek vedle sebe staví výjimečná díla časově tak vzdálených malířů, jako byli Johannes Vermeer (1632–1675) a Edward Hopper (1882–1967), jehož však Vermeer silně inspiroval. Film reflektuje specifický pocit prázdnoty prostoru a jistého osamění, které svět zažil během pandemie Covidu-19. Zkoumá naše vnímání v momentech, kdy se cítíme transcendentně sami, izolováni, jako postavy z Vermeerových a Hopperových obrazů.
Hopper vs. Vermeer: Žili v rozdílných stoletích, přesto jejich obrazy znázorňují obdobné pocity osamění. Foto: archiv ČT
Úterý 26. srpna, 21:35
Myron
2025, 26 minut, režie: Klára Řezníčková
Dokument o herci a divadelníkovi Jiřím Myronovi (1884 – 1954), který od roku 1924 až do svého úmrtí působil v Národním divadle moravskoslezském v Moravské Ostravě. Stal se tak svědkem i spolutvůrcem změny, během níž se Ostrava, která v devatenáctém století připomínala především obří továrnu, postupně proměnila v kulturně živé město. S trochou nadsázky dnes nenajdeme Ostravana, který by Myrona neznal. Kým byl ovšem Jiří Myron ve skutečnosti, ví jen málokdo.
Jiří Myron (1884-1954) v roce 1927, foto: Wikimedia
Čtvrtek 28. srpna, 23:45
Hudba pod svastikou
2022, 52 minut, režie: Christian Berger
Dokument Christiana Bergera studuje příběh klasické hudby za Třetí říše. V jedné linii filmu vypráví židovská cellistka Anita Laskerová-Walfischová (* 1925) o tom, jak zázrakem přežila holokaust ve vězeňském ženském orchestru v Osvětimi pod vedením Almy Prihoda-Roséové. Druhá linie snímku sleduje marnou snahu renomovaného německého dirigenta Wilhelma Furtwänglera (1886–1954) zachovat si svou uměleckou čest – hudebník ovšem nakonec podlehne a ve svazku s nacistickým ďáblem, jako by radostně tančil před obrovským hákovým křížem.
Snímek z filmu Hudba pod svastikou, foto: archiv ČT
Sobota 30. srpna, 21:55
Moon
2009, 93 minut, režie: Režie Duncan Jones
Nezávislým nízkorozpočtovým snímkem Moon debutoval režisér Duncan Jones, syn Davida Bowieho. Jeho film se vyděluje z dobového žánrového mainstreamu: neopírá se o nákladnou výpravu, herecké hvězdy ani o okázalé vizuální efekty, nýbrž těží z inteligentně napsaného komorního příběhu s filozofickým přesahem, z obdivuhodného výkonu Sama Rockwella, z nebývale precizního provedení realistických detailů a z klasických nedigitálních triků (modely a miniatury pocházejí z dílny Billa Pearsona, spolutvůrce legendárního Vetřelce).
Unavený zaměstnanec těžební společnosti Sam Bell jako jediný obyvatel odvrácené strany Měsíce dohlíží z lunární základny Sarang na jinak plně zautomatizovanou těžbu drahocenného plynu Helium-3, který pokrývá velkou část energetických potřeb Země. Spojení se Zemí příliš nefunguje a Sam počítá poslední dny, dělící ho od vypršení tříletého kontraktu a návratu domů k manželce Tess a dceři Eve, kterou zná pouze z videozáznamů. Samovým jediným společníkem a zároveň pomocníkem je inteligentní počítač Gerty. Astronautův zdravotní stav se ale začíná zhoršovat a halucinace, kterými trpí, způsobí při rutinní prohlídce jednoho z těžebních strojů téměř fatální nehodu…
Snímek z filmu Moon, foto: archiv ČT
Neděle 31. srpna, 21:45
Federico Fellini – jsem velký lhář
2001, 101 minut, režie: Damian Pettigrew
V lednu 2025 uplynulo již sto pět let od narození nejslavnějšího italského filmaře Federica Felliniho (1920–1993). Dokumentarista Kanaďan Damian Pettigrew stihl s Fellinim nedlouho před jeho smrtí natočit několik dlouhých rozhovorů, na nichž snímek stojí. Nechybí ovšem ani výjimečné výpovědi jeho přátel a spolupracovníků, jimž vévodí kanadský herec Donald Sutherland, jenž pod Felliniho vedením ztvárnil Casanovu. Vše je doplněno filmovými ukázkami a úžasnými dosud nezveřejněnými záběry ze soukromého archivu: scénami z Felliniho filmů, které zůstaly na podlaze střižny, scénami z natáčení i úryvky z nedávno restaurovaných Felliniho filmů.
Federico Fellini, italský filmový režisér a scenárista (1920–1993) v roce 1982, foto: ČTK