I Berlín má své kontroverze kolem kunsthalle
Zpočátku se ozývaly nadšené hlasy, když se berlínské letiště Templehof mělo otevřít umělcům, kteří se nacházejí pod tlakem vzrůstajících nájmů za ateliéry a byty. Jenže smlouvu získala organizace Stiftung für Kunst und Kultur e.V. Bonn vlivného uměleckého ředitele Waltera Smerlinga (* 1958). A ta se rozhodla využít prostory letištní haly po svém.
Smlouvu na užití hal v severovýchodním křídle jednoho z nejstarších letišť v Evropě, přes které byly zásobovány západní sektory Berlína během blokády v letech 1948 až 1949, dostala organizace německého kulturního manažera Waltera Smerlinga na dva roky.
Na obranu Smerlingovy organizace lze říci, že dokud nečerpá prostředky z veřejných peněz, není nic špatného na tom, když po mnoho let prázdné haly v gigantickém areálu našly nové využití. Na povrch však vyplaval fakt, že prostory, které Smerling & spol. pojmenovali Kunsthalle Berlin, mu byly vedením města pronajaty zcela zdarma a Berlín platí polovinu nákladů náročného provozu. Podmínky pronájmu se uzavřely ještě za minulého starosty Berlína, Michaela Müllera. Ten už v roce 2014 plánoval rozsáhlou výstavbu kancelářských budov na území Tempelhofu. Tento plán mu Berlíňané zatrhli v referendu. A pod tlakem událostí nyní Stiftung für Kunst und Kultur e.V. Bonn platí již plnou výši provozních nákladů – alespoň tak to uvedl Walter Smerling v rozhovoru z letošního 31. března.
Walter Smerling a francouzská velvyslankyně v Německu Anne-Marie Descôtes při otevření retrospektivy Bernara Veneta, foto: Berlin Kunstalle – Daniel Biskup
Šikovný pán
Některé Smerlingovy aktivity přitahovaly pozornost již v minulosti. Jeho Stiftung für Kunst und Kultur e.V. Bonn zorganizovala putovní výstavu Diversity United, která byla zahájena minulý rok rovněž v prostorách bývalého letiště Tempelhof. Smerling obratně vyjednal financování výstavy ze státních peněz, takže umělci svá díla propůjčili bez nároku na honorář. Výstava, kterou zaštítili prezident Frank-Walter Steinmeier nebo Vladimir Putin, byla k vidění i v Moskvě (ovšem po zahájení války na Ukrajině byla moskevská prezentace předčasně uzavřena 9. března).
Smerlingova vychytralá strategie spočívá v tom, že některá umělecká díla, která jeho organizace zahrnuje i do svých výstav určitou měrou financovaných z veřejných prostředků, patří vlivným sponzorům ze Smerlingova okolí. Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung tak zviditelňováním děl ze sbírek svých obchodních partnerů navyšuje jejich tržní hodnotu.
Smerling v této vlivové taktice již napsal kapitolu hodnou pozornosti. V roce 2012 byl k dvacátému výročí existence Bundeskunsthalle v Bonnu přizván jejím tehdejším uměleckým ředitelem Robertem Flekem, aby připravil retrospektivu neoexpresionistického malíře a sochaře Anselma Kiefera. Smerling pro výstavu vybral výhradně autorova díla ze sbírky podnikatele Hanse Grotheho. Exponátům se v souvislosti s výroční výstavou dostalo širokého mediálního ohlasu, což navýšilo jejich tržní hodnotu. Navzdory příslibu stálého zapůjčení byla díla z Bundeskunsthalle Bonn stažena a se ziskem prodána rodině Ströherových pro jejich soukromé muzeum Küppersmühle für Moderne Kunst v Duisburgu, jehož se Smerling stal ředitelem. Bonnského uměleckého ředitele Roberta Fleka tahle šaráda nakonec stála místo.
Zápas o veřejný prostor
Zpět ke Kunsthalle Berlin. Otevřena byla v lednu tohoto roku dosud největší retrospektivou francouzského konceptuálního umělce a sochaře Bernara Veneta. Jeho díla můžeme obdivovat ve veřejném prostoru mnoha evropských měst.
Ale zase: Propojení Veneta s Walterem Smerlingem lze najít v exkluzivní zakázce na pomník bývalé vládní čtvrti v Bonnu. Venet vytvořil sedmnáctimetrové kruhové oblouky o úhlu 89° odkazující k přelomovému roku, kdy se fakticky zhroutila NDR. Zakázka byla zadána a financována Smerlingovou Stiftung für Kunst und Kultur e.V. Bonn mimo jiné při příležitosti 30. výročí založení této organizace. Je to však jen část Smerlingova ambiciózního plánu s názvem Kunstprojekt Bonn, který je naplánován až do roku 2030 a spočívá v každoročním umístění nějakého Venetova díla do bonnského veřejného prostoru.
Pohled do retrospektivy francouzského konceptuálního umělce a sochaře Bernara Veneta v Berlin Kunsthalle, foto: Jan Pecháček Není tedy divu, že se berlínská kulturní scéna postavila na odpor vůči praktikám vlivového hráče Smerlinga. Vyzývá k bojkotu (pod hashtagem #BoycottKunsthalleBerlin) nejen Kunsthalle, ale i dalších projektů spojených s Walterem Smerlingem. Berlínský kurátor, spisovatel a editor Jörg Heiser, německý filmař a spisovatel Hito Steyerl a německý videoumělec Clemens von Wedemeye sepsali otevřený dopis, v němž obviňují Smerlingovy aktivity z artwashingu. Vyzývají berlínské autority k rozvázání smlouvy se Stiftung für Kunst und Kultur e.V. Bonn. Zaznívají návrhy, že namísto toho, aby jedinečný prostor v areálu letiště Templehof sloužil zájmům hrstce vlivných, mohla by se vyhlásit mezinárodní architektonická soutěž na přetvoření do podoby skutečné kunsthalle.
Vývoj kolem Kunsthalle Berlin obnažuje otázky ohledně vlastnictví veřejného prostoru, artwashingu, protekce určitých umělců nebo zneužívání umění pro vylepšování veřejného obrazu kontroverzních entit. A to jsou skutečnosti, které nejsou aktuální pouze v německé metropoli, nýbrž také v České republice, kde aktuálnost těchto témat ukázaly diskuse kolem Kunsthalle Praha, jež byla otevřena 22. února.
