Jak hudba zahýbala s kampaní Jimmyho Cartera, Češi ve Švýcarsku i příběh malířky Hilmy af Klintové

• Jimmy Carter – Rock N Roll President
• Šumné stopy (1/5): Švýcarsko – Za pravdu
• Marilyn – vzestup a pád (1/3)
• Hilma
• Hvězdy stříbrného plátna: Alan Rickman

Úterý 1. října, 21:10

Jimmy Carter – Rock N Roll President
2020, 92 minut, režie: Mary Wharton

Jak velkou roli hrála hudba při zvolení Jimmyho Cartera americkým prezidentem? Nebýt rokenrolu, možná by se jím nikdy nestal! Dnes slaví nositel Nobelovy ceny za mír sté narozeniny, ČT art proto uvádí dokument, který mapuje takřka zapomenutý příběh jeho volební kampaně. Cartera tehdy nikdo nepovažoval za favorita a navíc neměl dostatek peněz. Spoléhal tak zejména na podporu hudebníků jako byli Williem Nelson, Allman Brothers či Bob Dylan. Prezidentský post nakonec získal, porazil republikánského kandidáta Geralda Forda a prezidentství se ujal v roce 1977.

James Earl „Jimmy“ Carter se prezidentství ujal v roce 1977, zdroj: Wikipedia, public domain

Středa 2. října, 21:35

Šumné stopy (1/5): Švýcarsko – Za pravdu
2024, 27 minut, režie: Radovan Lipus

Dokumentární cyklus Šumné stopy je pokračováním populární série Šumná města, v níž architekt David Vávra objevoval kouty českých měst. V pořadu Šumné stopy ale tvůrci vyjíždějí za hranice naší vlasti a pátrají po stopách českých osobností – ať už architektů, umělců nebo vědců. Tentokrát se vydají do Švýcarska. V prvním díle nové série budou pátrat po stopách T. G. Masaryka a Přemysla Pittera. Právě ve Švýcarsku totiž Masaryk na svých přednáškách poprvé veřejně prosazoval vznik samostatného československého státu. Po druhé světové válce tam působil i kazatel, spisovatel a sociální pracovník Přemysl Pitter, který se zasloužil o záchranu památek připomínajících Jana Husa a Jeronýma Pražského v Kostnici na švýcarsko-německé hranici. Švýcarsko bylo azylem i pro skladatele Bohuslava Martinů, který tam působil od roku 1953, a pro spisovatele Karla Michala, jenž do Švýcarska emigroval se svou partnerkou, básnířkou Violou Fischerovou. Pro oba umělce se tato alpská země stala také posledním útočištěm.

Šumné stopy připomenou také sociálního pracovníka Přemysla Pittera, který se zasloužil o záchranu památek připomínajících Jana Husa a Jeronýma Pražského v Kostnici na švýcarsko-německé hranici, zdroj: Wikipedia, CC BY-SA 3.0, Gortyna

Čtvrtek 3. října, 20:15

Marilyn – vzestup a pád (1/3)
2023, 53 minut, režie: Ian Ayres

Francouzský dokument přináší portrét ikonické herečky a zpěvačky, jejíž tvář i životní příběh fascinují svět i více než šedesát let po její smrti. První část se zaměřuje na její komplikované dětství, kdy ještě jako Norma Jean putovala z jedné pěstounské rodiny do druhé, zatímco její matka, herečka Gladys Pearl Baker, bojovala s psychickými problémy. Dokument přináší nový pohled na nedávno odhalenou identitu jejího biologického otce Stanleye Gifforda (o jeho hledání mimochodem pojednával také dokument Poslední tajemství Marilyn Monroe) a odkrývá nelehkou cestu této budoucí hvězdy, která se z neznámé dívky proměnila v sex symbol Ameriky.

Marilyn Monroe, vlastním jménem Norma Jeane Mortenson, foto: archiv ČT

Čtvrtek 3. října, 21:10

Hilma
2022, 114 minut, režie: Lasse Hallström

Položila základy evropského abstraktního umění dlouho předtím, než se proslavila jména jako Kandinskij nebo Malevič. Životopisné drama Hilma přináší fascinující pohled na život a dílo švédské malířky Hilmy af Klintové (1862–1944). Film sleduje její umělecký vývoj od prvních krajinomaleb a botanických ilustrací až po revoluční abstraktní díla inspirovaná duchovními směry jako teosofie a spiritismus. Na konci 90. let 19. století založila s dalšími umělkyněmi sdružení Pětka, na jehož spiritistických seancích se experimentovalo s automatickým psaním a kresbou. Hilma af Klintová věřila, že skrze malbu vysílá svá poselství jakési „vyšší vědomí“; toužila zviditelnit souvislosti a sféry, které nejsou okem jednoduše viditelné. A právě tak vznikly první abstraktní obrazy.

Životopisné drama Hilma přináší fascinující pohled na život a dílo švédské malířky Hilmy af Klintové, foto: archiv ČT

Sobota 5. října, 21:50

Hvězdy stříbrného plátna: Alan Rickman
2011, 44 minut, režie: Lyndy Saville

Alan Rickman – jeden z nejvýraznějších britských herců, jehož charismatický projev a nezaměnitelný hlas fascinovaly diváky po celém světě. Stal se ikonou nejen díky své roli Severuse Snapea v sérii o Harrym Potterovi, ale také díky svým nezapomenutelným výkonům v řadě dalších filmů. Rickmanova herecká kariéra se rozběhla relativně pozdě – až když mu bylo přes čtyřicet let, zazářil jako padouch Hans Gruber v akčním hitu Smrtonosná past. Poté následovala řada dalších úspěšných filmů, včetně až parodicky laděné role šerifa z Nottinghamu v Robinu Hoodovi či citlivé postavy plukovníka Brandona v Rozumu a citu. Od roku 2001 ho diváci mohli vidět v jeho asi nejznámější roli – s učitelem lektvarů Severusem Snapem strávil celé desetiletí. Jeho posledním snímkem byla v roce 2016 Alenka v říši divů. Ve stejném roce zemřel na rakovinu slinivky.

Alan Rickman – jeden z nejvýraznějších britských herců, zdroj: Wikipedia, CC BY 2.0, Marie-Lan Nguyen