Jak Robert Carsen vidí pana Broučka, příběh jedné bibliofilie i stovka Stanislava Kolíbala
ČT art v týdnu od 8. prosince
Druhý adventní týden odstartuje na ČT art satirická opera Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy, kterou režíroval slavný Robert Carsen. Slavnostní náladu dodá přenos předvánočního galakoncertu s adventní hudbou Pražského filharmonického sboru. Kulturní kanál také oslaví sté narozeniny výtvarníka Stanislava Kolíbala a vzpomene i nedožité výročí Johna Lennona.
- Výlety páně Broučkovy
- Stanislav Kolíbal
- Příběh bibliofilie
- Imagine: Vzpomínka na Johna Lennona
- Adventní koncert Pražského filharmonického sboru
- Cena Antonína Dvořáka 2025
Pondělí 8. prosince, 20:15
Výlety páně Broučkovy
2024, 131 minut, režie: Robert Carsen, režie televizního záznamu: Jakub Kořínek
Satirická a fantaskní opera Leoše Janáčka ožila v pojetí světově uznávaného režiséra Roberta Carsena pro jeviště Janáčkova divadla. Inscenace zahájila festival Janáček Brno 2024 a získala hlavní cenu v kategorii „New Production“ v rámci udílení prestižních International Opera Awards 2025, přezdívaných operní Oscaři.
V opeře Výlety páně Broučkovy se Janáček inspiroval novelami básníka Svatopluka Čecha o výletech pana Broučka na Měsíc a do doby husitské. Satiru dokreslil hudbou v tanečním rytmu valčíku a s použitím nezvyklých nástrojů, jako jsou skleněná harmonika či dudy. Robert Carsen ve své inscenaci využívá filmových archivů, které slouží k aktualizaci či dokreslení děje obou oper – cesta pana Broučka se odehrává na pozadí přistání Apolla 11 na Měsíci, střet husitů v boji o Prahu dokresluje sovětská invaze v roce 1968 a vítězství československých hokejistů nad SSSR.
Hudebního nastudování se ujal šéfdirigent Janáčkovy opery Marko Ivanović. Hlavní roli Matěje Broučka svěřil Carsen skotskému tenoristovi Nickymu Spenceovi, který se osvědčil už dříve jako osobitý interpret Janáčkovy hudby. V dalších rolích účinkují sólisté Janáčkovy opery Doubravka Novotná, Daniel Matoušek, Jan Šťáva či David Szendiuch.
Robert Carsen inscenuje fantaskní operu Leoše Janáčka, foto: archiv ČT
Středa 10. prosince, 21:35
Stanislav Kolíbal
2015, 25 minut, režie: Lucie Klímová
Klíčový představitel světového umění posledních desetiletí, výtvarník Stanislav Kolíbal, oslaví 11. prosince sté narozeniny. ČT art proto odvysílá deset let starý dokumentární portrét, který prostřednictvím vzpomínek i archivních materiálů zachycuje svébytný tvůrčí vývoj tohoto umělce.
Režisérka zachycuje Kolíbala na místech jeho realizací a nedávných výstav, ale také v jeho bytě. Jsou zde mimo jiné zachyceny unikátní artefakty z Kolíbalova dětství a dospívání a jeho cesta od studia grafiky přes scénografii až ke konceptuální tvorbě. Dokument zdůrazňuje i výstavu Sculpture of Twenty Nations v Guggenheimově muzeu v New Yorku v roce 1967, která umělci zaručila světovou proslulost. Přítomnost Stanislava Kolíbala ve veřejném prostoru zachycuje film prostřednictvím jeho rozměrných plastik, především díky opěrné zdi Nuselského mostu z roku 1968, která ve filmu prochází dlouho potřebnou rekonstrukcí.
Výtvarník Stanislav Kolíbal, foto: archiv ČT
Čtvrtek 11. prosince, 21:45
Příběh bibliofilie
2025, 25 minut, režie: Eva Lammelová
Režisérka Eva Lammelová vzdala v tomto dokumentu hold svému otci, grafikovi a tiskaři Jiřímu Lammelovi, a zároveň nabízí vhled do světa bibliofilské tvorby. V dokumentu sleduje vznik unikátní bibliofilie Mladočovské Jericho, kolektivizace jedné vesnice, kterou její otec vytvořil v limitovaném nákladu pouhých 33 kusů. Reportážní deník východočeského sedláka Jana Boštíka z let 1950–1959 zachycuje nekompromisní proces kolektivizace a bezmoc venkovských obyvatel pod tlakem komunistických státních orgánů.
Boštíkův text vyšel znovu v roce 2021 a Lammel pro jeho bibliofilské vydání vytvořil speciální font Sedlák, nakreslený na půdorysu zemědělské brány sloužící k vláčení. „Vytvořil jsem ho s pokorou a jako poctu všem sedlákům v Československu, kterých se dotkla krutá doba kolektivizace,“ vysvětluje grafik, který působí v Litomyšli, jež má dlouhou tradici knižní kultury.
Právě v tomto městě vydával v první polovině 20. století limitované náklady českých básníků a prozaiků vydavatel Josef Portman. Snímek tento historický kontext odhaluje a současně sleduje tvůrčí proces výroby bibilofilie od grafického zpracování přes speciální dvoubarevný tisk až po oranžovo-fialovou ražbu obálky.
Grafik Jiří Lammel při práci na své bibliofilii, foto: archiv Evy Lammelové
Pátek 12. prosince, 20:15
Imagine: Vzpomínka na Johna Lennona
2017, 93 minut
Záznam koncertu na počest nedožitých 75. narozenin Johna Lennona, který se konal 5. prosince 2015 v Madison Square Garden v New Yorku. Na pódiu předvedli skladby britského zpěváka a skladatele třeba Steven Tyler, Sheryl Crow, Aloe Blacc, Juanes nebo Kris Kristofferson a Willie Nelson. Na závěr koncertu se na pódium dostavila i Lennonova druhá manželka Yoko Ono.
Ikonická fotka Johna Lennona a Yoko Ono, foto: archiv ČT
Sobota 13. prosince, 20:00
Adventní koncert Pražského filharmonického sboru
2025, 99 minut, režie: Tomáš Ondřej Pilař, Joel Hána
Přímý přenos předvánočního galakoncertu s adventní hudbou a koledami v tradičním i neotřelém pojetí z pražského Rudolfina. Účinkují: Pražský filharmonický sbor, dětský sbor Severáček a PKF – Prague Philharmonia pod vedením Lukáše Vasilka. V roli recitátora vystoupí Ivan Trojan, moderuje Marek Eben.
Sbormistr a dirigent Lukáš Vasilek řídil 2. března 2010 v Rudolfinu Pražský filharmonický sbor na slavnostním koncertu k 75. výročí založení sboru, foto: ČTK / Stanislav Peška
Neděle 14. prosince, 20:15
Cena Antonína Dvořáka 2025
2025, 75 minut, režie: Tomáš Šimerda
Laureáty Ceny Antonína Dvořáka za mimořádný přínos české klasické hudbě se pro rok 2025 stávají mezzosopranistka Magdalena Kožená, která se na světových scénách prosadila interpretacemi Bacha a Mozarta, a dirigent Sir Simon Rattle, jenž proslul coby šéf Berlínských filharmoniků. Předání ceny proběhne na koncertě ve Španělském sále Pražského hradu, kde na jejich počest vystoupí rodina a přátelé obou manželů.
Cena Antonína Dvořáka je prestižní ocenění v oblasti klasické hudby. Jejím smyslem je vyzdvihnout osobnosti, umělecké kolektivy či instituce za mimořádné umělecké počiny nebo významné zásluhy na propagaci a popularizaci české klasické hudby v České republice i v zahraničí. Akademií klasické hudby je vyhlašována od roku 2009.
Pěvkyně Magdalena Kožená a britský dirigent Simon Rattle převzali 18. ledna 2022 v Brně čestné doktoráty Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU), foto: ČTK / Václav Šálek
