Jedna báseň. Autoři čtou: Petr Borkovec

Borkovec přeopatrně posbíral, pečlivě abecedně inventarizoval a ještě obezřetněji vyšlechtil (a to je/ básnické/ umění), co hledal a našel: jazykové variety, styly, slohy, žargony, básnické formy, obraty, hantýrky, slangy, texty popíků, kapitoly z učebnic. Koníčkáři, kteří svým zájmem skutečně žijí, totiž také náležitě mluví: entomologové, myslivci, chovatelé a pěstitelé, zločinci, detektivové, detektoristé kovů, milovníci chladného kovu zbraní i upoceného porna, členové družstva nájemníků, básníci, vyznavači dalších obskurností. Hobbymeni a kutilové milují předměty svého zájmu skoro stejnou měrou jako jazyk, který si za tímto účelem nacvičili, aby je odlišil od ostatních a vzájemně se podle něj identifikovali v davu.

Petru Borkovci Herbář českých jazyků a jejich forem seskládal pozoruhodný obraz světa podivínů a mašíblů, kteří nevědí, kudy kam, ale kompenzují to absurdně komickou činorodostí: náš svět dnes, svět jako z katalogu. Borkovec ho ilustroval sebou, takže básníka i ve změti slovních hybridů a výrazových bastardů spolehlivě poznáme.

Sušené jazyky, které Borkovec předžvýkal, jsou stravitelné pouze s pobaveným úsměvem, za nímž můžete schovat svůj úděs. Lze libovolně parodovat, variovat, geneticky mutovat, k množení využívat roubů, výhonků a košatění, ale taky obyčejného kopčení – a tak se v Herbáři potkáte třeba s básněmi českých pozdních buditelů, Thámovců a Puchmajerovců, s Milotou Zdiradem Polákem, S. K. Neumannem, ale taky s doslovnou Erbenovou, pardon, Borkovcovou baladou Polednice. Co se stane s její ikoničností v novém, zlodějském kontextu? Co vznikne, pakliže spojíte lyrické přímořské verše se šukáním na špinavé pláži na dovče v Bulharsku či v Chorvatsku? Když zfúzujete obrozenou staročeštinu s internacionalizovanou a internetizovanou češtinou dneška? Budou-li sdílet lože, zrodí se cosi nechutně zábavného, jak slyšíte v básni „Šlágr“.

Herbář českých jazyků Petra Borkovce je synchronní a současně diachronní. Spolu s řezy češtinou několika staletí se zde krájí také slohy, literární formy a metra: potkáte tu bajku, přísloví i baladu, daktylskou kapličku i trochejský chrám, folklorní píseň i bulvární článek, ohlasy i inzeráty. Čerpat lze i z metajazyka, totiž z nebohé jazykovědy, nabízí se etymologická hesla, dotazy z jazykové poradny nebo články z časopisu Naše řeč a hora smyšlenek. S Herbářem v ruce hledej řeč jako pomilováníhodnou přírodninu. Je k ní i rejstřík.

Autorka je básnířka, editorka, kritička.

Petr Borkovec: Herbář k čemusi horšímu. Ohlasy a centony a procvičování. Fra, Praha 2018, 120 stran, doporučená cena 169 korun.

Petr Borkovec (*1970), básník, překladatel, esejista. Působil jako redaktor Souvislostí, Nakladatelství Lidové noviny, Lidových novin a Literárních novin. Je redaktorem nakladatelství fra a dramaturgem kavárny fra. Vydal básnické sbírky Prostírání do tichého (1990); Poustevna, věštírna, loutkárna (1991); Ochoz (1994); Mezi oknem, stolem a postelí (1996); Polní práce (1998); Needle-Book (2003). Publikoval volný cyklus dvanácti básní s názvem A.B.A.F. (2002). Roku 2005 vyšly pod názvem Vnitrozemí autorovy sebrané i některé nové básně, čímž začala Borkovcova spolupráce s nakladatelství fra, v němž publikuje dosud. Kniha krátkých próz a poznámek vyšla nejprve roku 2008 pod názvem Berlínský sešit/Zápisky ze Saint-Nazaire; o šest let později  neslo druhé, doplněné vydání titul Zlodějíček. Je jedním z tvůrců edice zápisků Jedna věta (jeho sešit vyšel roku 2011 coby příloha časopisu Revolver Revue), dále autorem básnických sbírek Milostné básně (2012) a Wernisch (2015). V roce 2013 vyšla kniha pro děti Všechno je to na zahradě (běžíliška). Je spoluautorem Slabikáře (2007, Fraus). Předloni vyšla kniha povídek Lido di Dante, vloni potom sbírka básní Herbář k čemusi horšímu, nyní nominovaná na Literu za poezii. Petr Borkovec je nositelem několika literárních cen. Absolvoval pražské Gymnázium Jana Keplera, pak studoval obor český jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale studium nedokončil.

Obálka Borkovcovy knihy – bez sundavací pásky, která obsahuje jméno a název sbírky. Samotná obálka je takto čistá, repro: fra

Natočili: Ondřej Mazura a Josef Chuchma

Střih a postprodukce: Ondřej Mazura