Kolosální Schönberg. Velmi nebezpečné známosti. Morrison & Zappa – proč právě teď? A punková tečka!
ČT art v týdnu od 11. prosince
Adventní čas se přehoupl do druhé poloviny. Než přijde řada na vánoční pohádky, přinášíme několik artových TV tipů poněkud ještě „drsnějšího“ druhu. Například současný pohled na skeptika Choderlose de Laclose. Nebo náhledy hned na tři osobnosti, jež radikálně narušovaly představy o pop music a pop kultuře.
Pondělí 11. prosince, 20:25
Rakušan Arnold Schönberg (1874–1951) byl tvůrcem obdařeným několika talenty, z nichž ten největší byl skladatelský. Jeho tvorbu ovlivnili především Antonín Dvořák, Richard Wagner či Gustav Mahler. V roce 1911 Schönberg dokončil monumentální, pozdně romantickou skladbu Písně z Gurre. Dánská sága o králi Waldemarovi a jeho lásce Tove Lille (malé Tove), kterou zavraždí žárlivá královna, původně sahá do středověku. Námětu se v roce 1868 chopil příští dánský spisovatel (tehdy ovšem jedenadvacetiletý student) Jens Peter Jacobsen a napsal dramatickou báseň Písně z Gurre (Gurre-Lieder), z níž pak rakouský literární historik Robert Franz Arnold stvořil text pro Schönbergrovu skladbu. Ačkoliv se rakouský inovátor od kompozičního stylu Písní z Gurre v době jejich dokončení vlastně již distancoval, skladbu označil za klíč ke svému dalšímu uměleckému vývoji. Schönberg zde využil kolosální aparát: pět sólistů, recitátora, mužský sbor, smíšený sbor a velký orchestr, který tvoří 25 dřevěných dechových nástrojů, 25 žesťových nástrojů, čtyři harfy, celesta, 16 různých bicích nástrojů (včetně železných řetězů) + početná smyčcová sekce. Česká premiéra Písní z Gurre se uskutečnila 9. června 1921 v Novém německém divadle pod taktovkou Alexandra Zemlinského. Letos Písně z Gurre zazněly v Praze poprvé po sedmnácti letech. Stalo se tak ve Státní opeře, v koprodukci Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) a Norského rozhlasového orchestru, přímý přenos vysílaly Český rozhlas Vltava a norská stanice NRK. Záznam koncertu, který řídil šéfdirigent SOČRu Petr Popelka, pořídila Česká televize a v tento den jej uvádíme.
Šéfdirigent SOČRu Petr Popelka, foto: archiv ČT
Pondělí 11. prosince, 22:10
Nebezpečné známosti, skandální dopisy
Životopis Choderlose de Laclose (1741–1803) by se dal shrnout třeba slovy: Dělostřelec, jenž před vojenskou službou upřednostňoval psaní knih. Tento francouzský současník Napoleona napsal kromě jiného epistoriální román Nebezpečné známosti, v němž si vikomt de Valmont a markýza de Merteuil píší dopisy, v nichž nastavují neúprosné zrcadlo tehdejší společnosti, ale i sami sobě. Román se dočkal řady filmových i televizních zpracování, kupříkladu v roce 1959 v režii Rogera Vadima, roku 1988 v režii Stephena Frearse nebo o rok později, pod názvem Valmont, vstoupila do kin adaptace režírovaná Milošem Formanem – mimochodem: právě tu uvede dvakrát v následujících dnech program ČT2, konkrétně 18. a 21. prosince. A letos v květnu měla v pražském Národním divadle premiéru adaptace režírovaná dvojící SKUTR (recenzi na ni si můžete přečíst). ČT art v pondělí večer ovšem nabízí předloňský francouzský dokument o de Laclosově knize. Snímek dílo zasahuje do souvislostí a vztahuje i k přítomné době.
Francouzský dokument Nebezpečné známosti, skandální dopisy, foto: archiv ČT
Úterý 12. prosince, 20:15
Hostem Artzóny bude tento týden spisovatel Leoš Kyša alias František Kotleta. Rubrika Fenomén nahlédne pod pokličku české fascinaci filmovou pohádkou nejen v období Vánoc. Týden nabídne tentokrát dvojí pohled na nový koprodukční česko-slovenský dokument Jiříkovo vidění (2023), a to očima Veroniky Bednářové a Pavla Sladkého. Pavel Kučera se zapouslouchá do nové desky Thomase Bangaltera Mythologies. Na Pana polštáře v divadle Rokoko vyrazila Barbora Sedláková. Pravidelný týdenní publicistický pořad Artzóna uvede Saša Michailidis.
Pan Polštář v divadle Rokoko, foto: Rokoko – Patrik Borecký
Úterý 12. prosince, 21:10
Živá učebnice funkcionalismu, i tak lze nazvat sedmdesátitisícové statutární město Zlín. Přibližně před sto lety, ve vrcholném období funkcionalismu, se počet obyvatel města, které bylo sídlem obuvnického velkopodnikatele Tomáše Bati, rychle více než zdvojnásobil (tehdy na 34 tisíc obyvatel). Baťa pozval přední architekty, včetně Le Corbusiera – francouzského průkopníka bytových domů, řečených HLM (habitation à loyer modéré). Autory architektonických návrhů se stali kupříkladu Jan Kotěra, František Lýdie Gahura či Vladimír Karfík. Dokumentarista Pavel Jandourek v letos vzniklém snímku Zlín – město v zahradách sleduje provázanost tamní historie s jedinečnou architekturou města vybudovaného na principu takzvaných zahradních měst. Zlínem diváky provede herec a zlínský rodák Jan Šťastný. Dokument uvede ČT art v rámci oslavy deseti let existence vysílání programu (ČT art – 10 let).
Baťovy domky ve Zlíně. Domky se zahrádkou a typickou cihlovou fasádou byly domovem dělníků pracujících v Baťových závodech , foto: ČTK – Houdek Vladimír
Úterý 12. prosince, 22:35
Pražská rodačka Tereza Kotyk (* 1979) vystudovala dějiny umění, mediální a genderová studia na univerzitách ve Vídni, v Innsbrucku a v Dijonu. Vzdělávala se rovněž v herectví, a to v Manchesteru a v Innsbrucku. V posledně jmenovaném městě také – kromě Vídně – žije a pracuje: jako kurátorka současného umění, scenáristka a režisérka. V roce 2016 dokončila svůj hraný celovečerní debut, drama Doma je tady. Snímek, v němž rozvedla příběhy postav ze svých krátkých filmů, vznikl v rakousko-české koprodukci. Vypráví příběh o dívce Hannah, jež si krátí dlouhou chvíli zakázanými „návštěvami“ cizí vily v rakouském Innsbrucku. Tu obývá finanční expert Max, který o Hanniných vloupáních ví a dvojice tak naváže zvláštní spojení – skrze vzkazy, jež Hannah Maxovi nechává i prostřednictvím nábytku, který Hannah ve vile přesouvá…
Stipe Erceg v roli osamělého Maxe ve snímku Doma je tady z roku 2016, foto: archiv ČT
Středa 13. Prosince, 20:15
Jim Morrison: divoké dítě rocku
S americkou rockovou skupinou The Doors je neodmyslitelně spjatý textař a zpěvák Jim Morrison. Nespoutaný rocker ale brzy propadl alkoholu i drogám, a závislost na návykových látkách ho nakonec stála život. V roce 1971 byl sedmadvacetiletý Morrison nalezen mrtvý ve svém pařížském bytě. Zařadil se tak do pomyslného Klubu 27 – mezi umělce, kteří zemřeli právě ve věku dvaceti sedmi let (mj.. Kurt Cobain, Jimi Hendrix, Janis Joplin či Amy Winehouse). Režie britského dokumentu z roku 2019 o slavné rockové hvězdě se chopil filmař Piers Garland.
Dokument Jim Morrison: divoké dítě rocku odhaluje nespoutaný a tajemný život frontmana skupiny The Doors Jima Morrisona, foto: archiv ČT
Pátek 15. prosince, 22:20
Westwoodová: punková ikona módy
Vivienne Westwood (1941–2022) se narodila uprostřed druhé světové války ve vesničce ležící 280 kilometrů severozápadně od Londýna. A právě s britskou metropolí sedmdesátých let minulého století byla britská módní návrhářka, aktivistka a podnikatelka úzce spjata, stejně jako s punkem, se skupinou Sex Pistols či s butikem SEX na londýnské King’s Road, který vedla společně se svým tehdejším partnerem, hudebníkem, manažerem a návrhářem Malcolmem McLarenem (1946–2010). Důvěrné rozhovory i archivní záběry využívá v britském dokumentárním portrétu z roku 2018 režisérka Lorna Tucker.
Ikona punku Vivienne Westwood, foto: archiv ČT
Sobota 16.12, 20:15
Život všestranného hudebníka a rockového experimentátora Franka Zappy zdokumentoval ve snímku Zappa (2019) britský filmař a herec Alex Winter. Frank Zappa skládal rockovou, popovou i jazzovou hudbu. A byl mj. také prvním hudebníkem, který se v roce 1990 vypravil do tehdejšího čerstvě demokratického Československa. „Na ruzyňském letišti ho tehdy vítaly davy fanoušků – a to i přesto, že slavný americký hudebník vůbec do Prahy nepřijel koncertovat,“ připomínají ve své eseji pro ČT art Jakub Adamus Jakub Hošek. Dokument pak připomíná jeho pražský koncert s Pražským výběrem z roku 1991 a poodhaluje rovněž jeho náklonost k Česku.
Hudebník a experimentální skladatel Frank Zappa, foto: archiv ČT
