Kritik a „anabolický experimentátor“ Kamil Fila o své účasti ve filmu Síla: Věřím v inteligentní diváky

Kamil Filla
Usilovný vylepšovatel svého těla Kamil Fila. Záběr z filmu Síla, foto: Artcam Films

Snímek Síla je tedy momentálně dostupný „na síti“, do kin se dostane 6. ledna příštího roku. Jeho distributorem je společnost Artcam Films. Ta anotuje Sílu následovně:

„Jak by měla vypadat mužská síla ve 21. století? Kamil Fila je otec, filmový publicista, zastánce progresivních hodnot a genderové rovnosti. Ve virtuálním prostoru vystupuje jako neúnavný diskutér a bojovník za spravedlivější společnost, v soukromí prožívá bolestné rozpory mezi svým přesvědčením a jednáním. Filmová fikce a skutečný život se vzájemně zrcadlí a Kamil hledá své lepší já mezi kinosálem, posilovnou a nestálými milostnými vztahy. Jak se stát lepší verzí sebe sama ve chvíli, kdy se ztrácíme ve vlastním životě? Film Martina Marečka Síla zachycuje pět obtížných let v životě Kamila Fily, během kterých se potýká s partnerskými problémy, depresí i hraničním fyzickým experimentem na vlastním těle. Výsledkem je nejen drtivě upřímná výpověď o vnitřním konfliktu a krizi středního věku, ale i obecnější reflexe proměn a podob maskulinity nového milénia.“

Ředitel Artcam Films Vít Schmarc (a také občasný autor filmových recenzí na našem webu) o Síle říká. „Dokument o Kamilovi Filovi je pro mě nezvykle osobní záležitost. Nejen proto, že jsem roky obdivoval jeho kontextuální, provokativní a vždy zábavné myšlení o filmech, ale i proto, že nás už roky pojí přátelství – nejen v kinosále, ale i v posilovně, kde Kamil usilovně vylepšuje svoje tělo a hledá možnou odpověď na pocity slabosti, které cítí uvnitř. Martin Mareček měl v ruce pět vypjatých let Kamilova života, které jsou trochu body hororem, trochu chcípáckým filmem a trochu vztahovou noční můrou s protagonistou, který je místy na zabití. Mohl vytvořit skandalizující film o ‚odvrácené tváři gendermana‘, který by se kochal rozkladem a mizérií. Natočil však jemný a empatický portrét hrdiny, který umí pronikavě číst filmy, ale ztrácí se ve světě a vlastní existenci. Je to osobní příběh mnohých z nás, jejichž život je „v půli se svou poutí.“

Martin Mareček (* 1974) vystudoval Katedru dokumentární tvorby FAMU, na které od roku 2003 vede Realizační tvůrčí dílnu. Byl u zrodu několika společenských aktivit (Letokruh, Jednotka, Auto*Mat) a působil i jako hudebník. V roli dramaturga se podílí na řadě dokumentů svých kolegů. Je autorem pěti celovečerních filmů: Hry prachu (2001) byly oceněny jako Nejlepší český dokument na MFDF Jihlava, kde získaly i Cenu diváků, a bodovaly i v zahraničí. Zdroj (2005), který je napínavou analýzou souvislostí těžby ropy v Ázerbájdžánu, získal přes dvacet mezinárodních ocenění. Auto*Mat (2009), osobní příběh aktivity pro zdravější a živější město, byl v roce 2010 v internetovém hlasování České televize a Jihlavského festivalu zvolen jako Dokumentární film desetiletí a soutěžil i na prestižním japonském festivalu v Jamagatě. Snímek Pod sluncem tma (2011) zachycuje křehká dobrodružství dvou českých rozvojových expertů v zambijské osadě, kterou elektrifikovali solárními panely; stal se nejúspěšnějším českým dokumentárním filmem roku 2011, vyhrál MFDF v Jihlavě, obdržel Cenu české filmové kritiky, Českého lva i Cenu Asociace českých filmových klubů. Mysteriózní roadmovie Dálava (2019) získala cenu Trilobit Fites, Cenu české filmové kritiky a Českého lva.

Související