témata
Divadlo
Film
Hudba
Literatura
Společnost
Tanec
Televize
Výtvarné umění
rubriky
…a to je co?
Artchiv
Artoulky
ČT art kvíz
Divadelní glosář
Filmová siréna Kamila Fily
Elpíčka
Jedna báseň
Kaskadérky
Kulturní média online
Máte knihovnu? A mohla bych ji vidět?
Místo činu: Kavčí hory
Volavky a predátoři
Vrstvy města
TV tipy
Program ČT art
Kulturní přehled
Autoři / Autorky
Tiráž

Křížem krážem Národní galerií Praha #2

Fin de siècle

Veronika Wolf
Historička umění Veronika Wolf představuje slavná díla ze sbírek Národní galerie v Praze

Představujeme vám druhý ze tří dílů seriálu, který vznikl ve spolupráci pražské Národní galerie a Českých center. Na jedenácti příkladech přibližuje mistrovské malby spojené s českými reáliemi. Reprezentativním výběrem děl provádí historička umění Veronika Wolf. Režie Marco Chiodi.

V rámci druhé videosady si můžete prohlédnout a obdivovat díla tří autorů z přelomu devatenáctého a dvacátého století – Alfonse Muchy, Emila Orlika a Gustava Klimta.

Alfons Mucha, Gismonda

Alfons Mucha, Gismonda, 1894

Český umělec Alfons Mucha se v Paříži proslavil návrhem plakátu divadelní hry Gismonda, ve které hlavní roli ztvárnila populární herečka Sarah Bernhardt. Ve sbírkách NGP se nachází přípravná studie pro toto dílo, které se vyznačuje neobvyklým protažením figury a užitím řady inovativních prvků. Mucha je též autorem monumentálního cyklu Slovanská epopej, který byl v roce 2017 s velkým úspěchem vystaven v Art Centre Tokio.

Emil Orlik, Model

Emil Orlik, Model a japonismus, 1904

Přijímání japonských vlivů do evropské kultury od druhé poloviny 19. století se označuje termínem japonismus. Mezi umělce fascinované Japonskem patřil i Emil Orlik, který se narodil v Praze. Působil též ve Vídni, Mnichově, Berlíně a během svého prvního pobytu v Japonsku (1900–1901) se učil technice dřevořezu. Obraz Model, který namaloval po návratu do Evropy, v sobě nese řadu odkazů na pobyt v exotické vzdálené zemi – kimono, paraván a masky pro japonské divadlo nó.

Gustav Klimt, Panna

Gustav Klimt, Panna, 1913

Gustav Klimt je významný představitel vídeňské secese. Obraz Panna zaujímá v jeho díle mimořádné místo a řadí se do závěrečného období tvorby, které se vyznačuje výraznou barevností. Rozměrné plátno zachycuje základní motiv secese: ženu jako symbol kontrastu krásy a pomíjivosti, mládí a smrti. Eroticky podbarvené téma zachycuje snící pannu obklopenou spletí mladých ženských těl v různých fázích spánku a bdění.

Související