Mirvald – výtvarník, který vytvářel „otužilá“ díla
Letos by mu bylo sto. Obrazy i trojrozměrné exponáty představitele konstruktivních tendencí Vladislava Mirvalda (1921–2003) vás vtáhnou, zamotají hlavu, popletou. Vydejte se za nimi – momentálně máte hned tři možnosti: dvě v Lounech, jednu v Praze.
Výpravu za Mirvaldovými geometricky přísnými díly, ale i za uvolněnými krajinami na hranici lyrické abstrakce začneme v Lounech. Tam Mirvald působil po většinu svého života, i když se narodil v Záluží u Mostu. Na lounském gymnáziu učil výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii. V Lounech zemřel. Jeho studenti dodnes vzpomínají na jeho pečlivost, fóry i přísnost. „Těžce nesl, když se nesetkal se znalostí a bral to jako svou chybu,“ vzpomíná jeden z nich.
K nedožité stovce
První zastávkou budiž lounská Galerie Benedikta Rejta, kde můžete až do konce listopadu navštívit výstavu Mirvald 100. Ta poskytne ucelený přehled o tom, jak Mirvald tvořil (k vidění tu jsou jeho rané obrazy i několik méně známých surrealistických fotografií). Dílo také pomůže zasadit do kontextu – najdeme zde několik obrazů jeho lounských současníků Zdeňka Sýkory a Kamila Linharta. Ti studovali, stejně jako on, na Státním reálném gymnáziu v Lounech (Mirvald ještě dříve navštěvoval České státní reformní reálné gymnázium v Mostě, ale po nacistickém záboru Sudet v roce 1938 přestoupil).
Po válce, když se konečně zase dalo vysokoškolsky studovat, všichni tři zvolili Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství; studium posléze přešlo na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy – obor výtvarná výchova, deskriptivní geometrie, malování. „Vztahy měli dobré, na vysoké se hodně sblížili. Linhart i Sýkora zůstali v Praze, táta se kvůli rodině vrátil do Loun. Ještě v padesátých letech spolu jezdili malovat do přírody, vídali se, ale pak si každý z nich šel vlastní cestou,“ přibližuje jeho dcera Věra Mirvaldová. Všechny je koneckonců pojila krajina Českého středohoří, kterou zobrazovali – často až na hraně lyrické abstrakce.
Výstava Mirvald 100 v Galerii Benedikta Rejta je doplněná projekcí, která se vám zhmotní před očima, když použijete 3D brýle, foto: Kateřina Zemanová Opomíjené krajiny
Právě krajinomalbě Vladislava Mirvalda se věnuje druhá výstava nazvaná prostě Krajina, instalovaná v Galerii města Loun, v prostorách pod Vrchlickým divadlem. Díla bez popisků zvou k bádání, kde které z nich vzniklo. Mirvald byl zprvu ovlivněn kubismem, tudíž jeho zátiší a krajiny vycházejí z kubistické stylizace, postupně však přecházejí v čisté a jasné barevné skvrny. Krajinám se věnoval zejména v padesátých letech. „Táta byl také trochu biolog, zkoumal přírodu rád. Vedl mě k tomu, abych někam vyrazila – na výlet, s ním na ryby, nebo poznávala kytky,“ vypráví Věra Mirvaldová, která na lounském gymnáziu vyučovala biologii.
Bádání a experimenty se do jeho tvorby začaly propisovat na počátku šedesátých let. Mirvald začal tvořit kaňkáže a zmrzláže. Na vlhký papír nanášel tuš, kterou nechal částečně řízeně, částečně nahodile rozpíjet. K této technice ho inspiroval Brownův pohyb molekul. O Mirvaldově přístupu tvrdí umělecký kritik a kurátor Jiří Valoch, že „vztah řádu a náhody se stal – v českém umění asi poprvé – tématem díla“. Tyto působivé experimenty lze vidět na naší třetí zastávce, na společné výstavě Vladislava Mirvalda a Jana Kalába Kód geometrie v pražské Ville Pellé.
Geometrie jako kód
Geometrické tvorbě se Mirvald začal věnovat roku 1963. Geometrie je dle kurátorky pražské expozice Martiny Vítkové kódem/jazykem, jemuž rozumí veškerá pozemská civilizace. A Mirvald tento kód využíval znamenitě. Často pracoval s kružnicemi, spirálami, válcem. Popíral perspektivu, respektive vytvářel prostor, kde se s perspektivou vůbec nesetkáváme – jde o takzvané aperspektivy. „Učila jsem biologii, takže jsme dělali různé pokusy. Jeden z nich byl zaměřen na určení rovnováhy pomocí Rombergových křivek. Přinesla jsem to domů a táta řekl, že by se to dalo využít,“ vzpomíná Věra Mirvaldová. A tak roku 1986 Mirvald začal rozvíjet dlouhodobý cyklus Rombergových křivek.
Co a jak zrovna tvořil, záviselo rovněž na tom, jestli se mu povedlo sehnat plátna a barvy, protože nebyl ve Svazu českých výtvarných umělců, jehož členstvím byl nákup profesionálních materiálů tehdy podmíněn. Mnoho děl proto realizoval na papírech. „Když se našel dobrodinec, který mu půjčil legitimaci, koupil si plátna a pak maloval větší obrazy. Jeho tvorbu také ovlivňoval zdravotní stav. Když na tom byl dobře, mohl malovat větší plátna, když špatně, seděl u stolu a pracoval na menších formátech,“ vysvětluje jeho dcera.
Společná výstava Kód geometrie Vladislava Mirvalda a Jana Kalába ve Ville Pellé, foto: Kateřina Zemanová Villa Pellé přináší oproti lounským expozicím kromě průřezu Mirvaldovou tvorbou také reakci na jeho dílo od současného výtvarníka, konkrétně od Jana Kalába (* 1978). Ten vychází z graffiti a street artu, zabýval se intervencemi do veřejného prostoru. Jeho aktuální série obrazů reaguje na Mirvaldův obraz Pocta republice z července roku 1968. „Zredukoval jsem svoji paletu na bílou, černou, červenou a modrou. To mě donutilo se více zaměřit na tvar a dynamiku postavit na maximálním kontrastu dvou barev,” přibližuje Kaláb.
„Táta nepodléhal módě, nezjišťoval si, po čem je zrovna poptávka… Byl pracovitý, pilný i skromný. Nedělal ramena. Proto také většinu děl máme doma, v galeriích jich není mnoho. Obrazy navíc neprodával, vždy je dával, anebo čekal, jestli si je od něj koupí galerie. Tak se teď divím, kolik se jich vyskytuje na různých aukcích,“ říká Mirvaldová.
Vladislav Mirvald dbal na kvalitní barvy: Než je použil, důkladně je otestoval. Jeho obrazy jsou i díky tomu „otužilé“ – dobře snáší mrazy, vedra, ale i dobu.
Mirvald 100. Kurátorka: Lucie Šiklová. Galerie Benedikta Rejta, Pivovarská 34, Louny. Výstava trvá do 28. listopadu 2021.
Vladislav Mirvald / 100 let / Krajina. Kurátor: Vladimír Drápal. Galerie města Loun, Vrchlického divadlo, Osvoboditelů 411, Louny. Výstava trvá do 12. prosince 2021.
Vladislav Mirvald a Jan Kaláb: Kód geometrie. Kurátorka: Martina Vítková. Villa Pellé, Pelléova 91/10, Praha 6. Výstava trvá do 26. září 2021.
