Slabikář vizuální kultury: Č jako Čtverec

Pravděpodobně první dochované vyobrazení čtverce pochází ze starší doby kamenné a nikdo přesně neví, jak a proč se tu – konkrétně na stěně jeskyně Lascaux – objevilo. A přitom jsou to čtverce jak od Pieta Mondriana, což byl jeden z otců moderního abstraktního umění. Čtverce z Lascaux, z jeskynního komplexu na jihozápadě Francie, jsou jen o nějakých patnáct tisíc let starší a ten, kdo je namaloval, provedl to na prohnutou kamennou stěnu. Přitom lidé v těch dávných dobách sotva mohli spatřit podobné geometrické útvary v prostředí, které je obklopovalo. Ani mamuti, ani stromy, tváře či valouny nepřipomínali čtverce. Pochopitelně lidé mohli vidět krystaly nebo nějaké svoje technologické prostředky, které se vyznačovaly jistou geometrickou formou.

Piet Mondrian: Kompozice s červenou, žlutou, modrou a černou, 1921, zdroj: Wikimedia / Kunstmuseum Den Haag

Existuje vůbec prostá nápodoba?

Neuvažujme však o čtvercích z Lascaux jako o obrazových nápodobách nějakých tvarů z viditelného světa. Čtvercové a jiné takové tvary lidé postupně vymysleli a vyvinuli, čímž vytvořili něco, co se dosud v jejich životní realitě nevyskytovalo.

Ostatně i běžnější a četnější znázornění různých zvířat na stěnách jeskyní není prostou nápodobou – pokud je tedy něco takového jako „prostá nápodoba“ vůbec možné. Zvířecí, organické formy zde spíše ztělesňují kultovní či náboženské představy. Neukazují viditelný svět, nýbrž různé vrstvy a úrovně světů: nebe, zemi, zásvětí a vztahy a průniky mezi nimi. Málokdy je mezi těmito obrazy zastoupen člověk či nějaký princip lidství – zhruba řečeno „kultura“. Ale právě geometrické útvary jakožto lidské „vynálezy“, ale i otisky dlaní, ornamenty a podobně představují člověčí „stopu“, tedy lidské zastoupení a lidskou roli v nezměrné přírodní realitě, kterou ztělesňují ony rozsáhlé, spletité a monumentální malby zvířecích těl.

Čtverce z Lascaux se dnes vykládají jako kmenové znaky, jakési erby daného společenství, popřípadě třeba jako symboly loveckých pastí. Konkrétní interpretace asi není až tak podstatná. Důležitější mi připadá sám fakt, že lidé v určité době k těmto „nefigurálním“, nenapodobivým obrazům dospěli. Tím nechci říct, že geometrická či „abstraktní“ zobrazení jsou dospělejší než různé podoby „figurativních“ maleb, rozuměj těch, které se snaží ztělesnit to, co má člověk odpozorované a odkazují tudíž ke smyslovému vnímání. Jen se „abstraktní“ a „napodobivé“ přístupy k zobrazování pozoruhodně liší.

Pro pravoúhlé formy neexistovalo ve starší době kamenné moc praktického využití – nebylo potřeba stavět pravoúhlou architekturu, orat pravoúhlá pole a tak dále (to se změnilo s nástupem zemědělství a s usazováním společenství na jednom místě v období neolitu). Paleolitické čtverce tudíž neodkazovaly k praktickým aspektům života, nýbrž měly především symbolické významy.

Výkony lidské tvořivosti

Rozdíl mezi jakýmisi praktickými a symbolickými významy čtverců (a dalších geometrických, abstraktních, ornamentálních útvarů) přetrval i do mnohem mladších období a mnohdy se tyto aspekty takřka nepozorovaně mísily. Kupříkladu pravoúhlý tvar tkaniny můžeme považovat za výsledek praktických vlastností určité technologie – tkát jinak než pravoúhle by bylo velmi komplikované. A na druhou stranu: když se občas využívá znak či „ideogram“ čtverce kupříkladu pro znázornění země (ale v některých kulturách je čtverec obrazovou metaforou nebe – například u malijských Dogonů), jde o jeho symbolické uplatnění. A u antických návrhů ideálních měst na čtvercovém půdoryse jde o mísení praktických i symbolických využití čtverce. Do čtverce se totiž dobře naskládají pravoúhlé domy (i když se pak hůře brání hradby – oproti kruhovému či oválnému městu jsou delší a je tudíž potřeba více vojáků), a zároveň kompozice ideálního města symbolicky hovoří o racionalitě, řádu, stabilitě a jiných záležitostech, které může čtverec metaforicky vyjadřovat.

I náměstí nově zakládaných středověkých měst byla často pravoúhlá (zatímco návsi vesnic bývaly mnohdy okrouhlé – dnes se jim říká „okrouhlice“). Ovšem města, která rostla postupně a neměla jednotný urbanistický plán, se takovou mírou geometričností zdaleka nevyznačovala – u nás jde například o kontrast mezi velice „organickou“ Kutnou Horou a „geometrickou“ Plzní. Ostatně v angličtině se náměstí i čtverec řeknou stejně – square. Je pravoúhlé náměstí „praktičtější“ než to nepravidelné? Je třeba v Praze Václavské náměstí „praktičtější“ než Staroměstské náměstí? Nebo je „symboličtější“? Nebo je to jedno?

Villard de Honnecourt – kresby ze skicáře (13. století), jak je reprodukoval Jules Etienne Joseph Quicherat, zdroj: Wikimedia

Zachovaly se skici středověkého putujícího architekta Villarda de Honnecourta, na nichž použil čtvercovou kompozici i jako základ pro zobrazení lidské tváře. To vypadá na jednu stranu podivně, neboť hlava bývá, jak známo, spíše zaoblená, avšak na druhou to hezky vystihuje běžný způsob chápání sledovaného obrazce jako něčeho, co pochází z lidské hlavy, z myšlení, co vystihuje lidskou vynalézavost, invenci, která nachází uplatnění třebas ve stavitelství, vědě a technice. I „vitruviovský člověk“ od Leonarda da Vinci (ona slavná figura vepsaná ve čtverci a v kruhu) odráží charakteristickou lidskou „čtvercovitost“. S pomocí geometrických obrazců se dobře parceluje – a pak poznává, mapuje a obsazuje – území. Díky těmto obrazcům lze zkonstruovat „správnou“ lineární perspektivu, to jest „vyříznout“ rámečkem nějakou část z proměnlivého proudu vjemů. Také se ty obrazce ovšem hodí na „parcelování“ myšlenek: svět se rozdělí na čtyři směry, rok na čtyři období, lidé na čtyři „rasy“, historie na čtyři epochy atd. V tomto přístupu se projevuje důvěra až v jakési „magické“ schopnosti čtverce a čtvrcení („magický čtverec“ začlenil renesanční umělec Albrecht Dürer do své Melancholie – ta byla chápána coby alegorie filozofického uvažování).

Leonardo da Vinci: Vitruviánský muž, kolem 1490, zdroj: Wikimedia / Luc Viatour

Přírodě není vlastní, jak už je z výše řečeného zřejmé, čtvercovitý typ pravidelnosti, ale můžeme jí ho vnutit, zpřehlednit si ji, zjednodušit. A zároveň je toto idealizující „abstrahování“ fascinujícím výkonem lidské tvořivosti – pokud není škodlivé, jak se to také stává. Dalo by se říci, že věčným soupeřem čtverce je kruh. Kruh někdy symbolizuje nebe a čtverec zemi, jindy je tomu naopak, a ještě jindy úplně jinak. Dokonce i v pofidérní oblasti pivních podtácků se tato bitva stále nerozhodla: množství kruhových a oválných podtácků je neustále dotahováno čtverečky, ačkoliv sklenic na čtvercovém půdoryse existuje výrazně méně než těch na kruhovém.

Magie čtyř úhlů

Čepice se čtverečkem nahoře mají vypadat velmi slavnostně – používají se kupříkladu při akademických „rituálech“. „Brána harmonie“ se nazývá formát běžného kancelářského papíru, u něhož delší strana je tak dlouhá jako úhlopříčka ve čtverci, jehož strana je stejně dlouhá jako kratší strana kancelářského papíru (jednodušší by bylo to nakreslit, než to takhle psát, nadto by se tolikrát neopakovala „strana“). Čtvercové často bývají dětské knížky – nejen z „praktických“ důvodů, aby tam lépe pasovaly různorodé ilustrace; čtverec tu asi odkazuje rovněž k tomu, že dětské knížky jsou zatím „menší“, než výtisky pro dospělé čtenáře. Čtvercové dlaždičky v koupelně jsou pozoruhodně „renesanční“ – je na nich dobře pozorovatelná lineární perspektiva (nejeden raně renesanční umělec by zajásal). Čína jakožto „Říše středu“ se píše znakem připomínajícím čtverce. Na centrálním, zhruba čtvercovém půdoryse je postaven chrám Sv. Petra v Římě. Windows používá jako logo jakési pokroucené čtvercové okénko a stále se v něm soubory ukládají ikonkou čtvercové diskety, která jinak už neexistuje (vyjma technických muzeí a spodního šuplíku mého psacího stolu). Odkazů k modernímu abstraktnímu umění bychom mohli uvést nepočítaně – kromě zmíněného Mondriana lze jmenovat Kazimira Maleviče, Paula Kleea či Josefa Alberse.

Josef Albers: Studie k Poctě čtverci, 1953/55, zdroj: Public Delivery

Převažují tedy symbolická, anebo praktická využití čtverce? Těžko říci. A hlavně: je těžké je od sebe přesně rozlišit. Tak už raději kliknu na zmíněnou ikonku diskety. A pak na křížek.