Mrs. America vypráví hořký příběh politického boje za rovnoprávnost žen
Devítidílný televizní seriál Mrs. America s Cate Blanchettovou v hlavní roli postavil do svého středu ženu, která své politické ambice investovala do toho, aby zastavila emancipační hnutí.
„Spojené státy ani jakýkoli jednotlivý stát nesmějí nikomu upřít ani omezit občanská práva na základě pohlaví.“ Tak měla znít klíčová věta třířádkového dodatku Ústavy Spojených států nazvaného ERA, tedy Equal Rights Amendment. Text, který zní v moderní západní společnosti v podstatě samozřejmě, se stal v sedmdesátých letech minulého století politickým bojištěm, z něhož dodnes nevzešlo žádné mírové řešení. Zato se aspoň stal námětem seriálu Mrs. America showrunnerky Dahvi Wallerové.
Wallerová seriál natočila v produkci televize Hulu a čeští diváci ho můžou vidět na HBO GO. Jeho hlavním přínosem je intenzivní vhled do politických bojů, které jsou stále víc než aktuální, a to nejen v právním slova smyslu. Seriál je zprostředkovává ve skvěle kondenzované podobě, s atypickou dramaturgií vycházející ze skutečných událostí, se sedmdesátkovou výpravou a s osobní dimenzí všech vítězství a proher.
Podívejte se na trailer seriálu Mrs. America, foto: FX Networks Proti feministickému hnutí, jehož součástí byly od konce šedesátých let například novinářka a vydavatelka Gloria Steinemová, první černošská kandidátka na prezidentku USA Shirley Chisholmová, politička Bella Abzugová anebo spisovatelka Betty Friedanová, stane schopná protivnice – Phyllis Schlaflyová. A právě ta je v podání dvojnásobné držitelky Oscara Cate Blanchettové hlavní (anti)hrdinkou seriálu.
Ambiciózní konzervativní politička je specialistkou na nukleární bezpečnost a zahraniční politiku, ale nemůže se v této maskulinní agendě prosadit. Sama zažívá ústrky ze strany mužů, ale rozhodne se na vrchol dostat s pomocí hnutí Stop ERA. Objeví totiž v prosazování „protiliberacionistických“ názorů neobsazenou příležitost k veřejnému působení. Sama Schlaflyová je matkou šesti odrostlých dětí a spíše političkou na plný úvazek než ženou v domácnosti. V průběhu seriálu má paradoxně díky boji proti rovnoprávnosti pohlaví navrch nad svým manželem. Vytvoří politicky cenný adresář oddaných příznivkyň a podporovatelek. Ty brání svoje pojetí tradičních hodnot, ačkoliv jim samotným tyto hodnoty nezřídka osobně ubližují. Schlaflyová postupně své někdejší přítelkyně ovšem spíš jen chladnokrevně vytěžuje jako pracovní sílu.
Odpůrkyně ERA je výborná řečnice a neváhá interpretovat text dodatku jako právní normu, která v USA přinutí ženy jít do armády, zavede unisexové veřejné záchodky, zničí možnost žen žít v domácnosti. Je ochotná se pro své cíle spojit i s rasisticky a homofobně smýšlejícími ženami z americké krajní pravice. Někdejší královna krásy Schlaflyová byla proslulá svým úsměvem. V Mrs. America si ho na radu televizního moderátora „nasadí“ v první epizodě při debatě a my ho sledujeme až po hořký úsměv závěrečného dílu, který vrcholí nástupem Ronalda Reagana do úřadu. Zatímco zacílení na ženy v čele boje za ERA se proměňuje, a stejně tak se střídají portrétně pojaté názvy epizod, Schlaflyová je obdivuhodně vytrvalá konstanta. Právě tím, že se jí podařilo zosobnit a zformovat názor části amerických voličů, zvítězila.
Spor o nový dodatek americké ústavy se stává hodnotovým společenským sporem s mnohem širším záběrem. Je dokladem komplikované politické reality, v níž se do otázek rovnosti pohlaví mísí vztahy konzervativců a demokratů, práva sexuálních a rasových menšin nebo státní priority. Častým dilematem, před které seriál figury staví, je to, že zastánci určitého ideálu musí váhat, zda ho na čas pragmaticky neupozadit s cílem dosáhnout postu, který myšlenku následně umožní razit s větším vlivem. Musí ženské hnutí přestat hájit práva homosexuálů, aby bylo přijatelnější pro širší spektrum Američanů a Američanek? Nebo stáhnout z programu klíčové téma potratů? Můžou být ideály posíleny dočasnými ústupky?
Nejspíš nemalá část dnešních diváků bude spolu se mnou „číst“ seriál Mrs. America prizmatem transparentu „I don’t believe I still have to protest this shit“, tedy coby souboj s brzdami vývoje ke spravedlivější společnosti. A také jako příběh s mnoha osobními a politickými paradoxy.
Mrs. America za zobrazení soukromí své hlavní hrdinky čelí kritice například od dcery reálné Schlaflyové kvůli tomu, že ji zobrazuje předpojatě z předem zvolené perspektivy, ale i od feministických autorek za to, jak seriál definuje politickou agendu významných aktivistek jejich intimitou. Ovšem jedno i druhé stanovisko podle mě pomíjí to nejpodstatnější: Mrs. America umožňuje porozumění silám různého politického spektra včetně politické dynamiky boje proti nerovnosti. Porozumění, které má osobní charakter, ale neznamená automatické souznění – je to detailní a cenný pokus o pochopení protivníků z opačných stran barikády kulturní války. Pokus bez karikatury a bez relativizující ztráty vlastního paradigmatu. A jak se praví ve spirituálu, který zpívají účastnice houstonské celonárodní ženské konference, jednou budem dál.
Autor je filmový publicista a kritik.
Mrs. America (USA, 2020, 9 epizod, celková stopáž 8 hodin 8 minut)
Tvůrkyně: Dahvi Waller, scénář: Dahvi Waller, Tanya Barfield, Boo Killebrew, Micah Schraft, režie: Anna Boden, Ryan Fleck, Amma Asante, Laure de Clermont-Tonnerre, kamera: Chris Teague, Jessica Lee Gagné, hudba: Kris Bowers, střih: Robert Komatsu, Emily Greene, Todd Downing. Hrají: Cate Blanchett, Uzo Aduba, Elizabeth Banks, Rose Byrne, Kayli Carter, Jay Ellis, Ari Graynor, Melanie Lynskey, James Marsden, Margo Martindale, Niecy Nash, Sarah Paulson, John Slattery, Jeanne Tripplehorn, Tracey Ullman, Beatriz Yuste a další.
