Gentlemanství odsud potud. Seriál Hra z Anglie ukazuje počátky profesionalizace ve fotbale

Je to v krátké době podruhé, co Netflix nabízí fotbalovou sérii. V dokumentárních dvou sezónách Dycky Sunderland filmaři zblízka sledovali nedávný pád tradičního anglického klubu z Premier League až do třetiligové soutěže EFL League One, a to během pouhých dvou let. Hra z Anglie je seriálem hraným, ale založeným na skutečných událostech. Vše tu přitom historicky souvisí se vším: když už jsme u Sunderlandu – fotbalový klub v tomto městě vznikl roku 1879, o dva roky později získal současný název Sunderland AFC; bylo to v čase naprostého zakladatelského fotbalového boomu na britských ostrovech. A právě v sezóně 1881/1882 naposledy vyhrál Anglický fotbalový pohár, známý FA Cup (The Football Association Challenge Cup), amatérský tým, konkrétně Old Etonians FC. Mimochodem: klub z tohoto malého města existuje dodnes na amatérské bázi.

Pusťte si trailer seriálu Hra z Anglie. Na snímku Old Etonians ve frontovém útoku; u míče hlavní hvězda týmu Arthur Kinnaird (hraje jej Edward Holcroft), foto: Netflix

Old Etonians FC založil (v roce 1871) lord Arthur Kinnaird. První léta své existence se tým utkával prakticky výhradně se sobě rovnými minimálně v tom smyslu, že fotbal byl, řečeno dnešním slovníkem, volnočasovou aktivitou. Nadto byl v podání nejen Old Etonians FC hrou gentlemanů, pánů z lepších vrstev, kteří určili její základní pravidla a pěstovali ji pro posílení těla a snad i ducha. Jenže záhy fotbal zlidověl, pronikl do dělnických vrstev a zápasy se staly věcí prestiže. Hra z Anglie tohle ukazuje přesvědčivě: fotbal pracující třídě velmi rychle sloužil nejen coby prostředek zábavy, ale i společenské emancipace a prestiže. Bída dělnických kolonií v něm našla způsob, jak se postavit vyšším vrstvám, utkat se s nimi na symbolické rovině. Představa většiny hráčů Old Etonians FC je v seriálu Hra z Anglie taková, že „jejich“ hra byla tímhle demokratizačním procesem pošpiněna, že je jim tím zcizována. Osvícený Arthur Kinnaird však chápe právě symbolický rozměr fotbalu, neboť v sobě má jistý sociální cit: tu hru je nutné poskytnout co nejširším vrstvám, neboť pro mnohé Angličany je jednou z mála radostí, vedle pití možná i jedinou možností vytržení.

Hra z Anglie tématizuje paradox profesionalizace fotbalu. Tenhle reálný fotbalový vývoj je v seriálu postaven na následujícím příběhu: James Walsh, majitel přádelny v dělnickém Darwenu, vede klub sestavený z mužů pracujících v jeho továrně. Walsh touží vyhrát FA Cup. Posílí jej tedy o dva schopné fotbalisty ze Skotska, jimž za hru platí, což je jednak proti stávajícím dohodám ve fotbalové asociaci, jednak to rozčílí hráče Darwenu, a to tím spíš, že továrník Walsh musí snížit mzdy, neboť jinak, pod tlakem konkurence, hrozí zavření přádelny. Jenže majitele darwenského týmu dožene jeho vlastní praxe: ty dva koupené hráče, Ferguse Sutera a Jimmyho Lovea, mu přeplatí majitel klubu z Blackburnu, který svůj tým cíleně a již na profesionální bázi buduje a v roce 1893 s ním vyhraje FA Cup (a od té doby jej nezískalo jiné než právě profesionální mužstvo). Udržet hru na amatérské bázi prostě nešlo, neboť fotbal se stal věcí prestiže a hrdosti, promítaly se do něho sociální tenze a touhy, talentovaným hráčům zrozeným v tíživých hmotných poměrech poskytoval šanci vymanit se z nich.

Základní fotbalovou linii Hra z Anglie tedy vsazuje do dobových souvislostí, dobře patrná je tvrdá třídní stratifikace ostrovní společnosti, ale fotbalovou rovinu tvůrci pentlí melodramatickými prvky i patosem. Divák se má zřejmě dojímat jednak láskami, jež prožívají na straně jedné straně syn bankéře Arthur Kinnaird, na straně druhé fotbalisté z lidu Jimmy Love a Fergus Suter, jednak sociální citlivostí některých figur z lepší společnosti. Kinnairda ztělesnil fotogenický Edward Holcroft natolik jednoznačně coby oduševnělého aristokrata s mimořádným smyslem pro čest, až je ta figura na hranici základní uvěřitelnosti. I mezi ženami aristokratů z Old Etonians FC nápadně převažují lidštější stvoření, než jsou jejich v nejednom případě ploše naduté mužské protějšky. Obecně plastičtější jsou postavy ze spodnějších vrstev: Fergus Suter (podaný Kevinem Guthriem) je málokdy se usmívající zaťatec, nepříliš důvěřující světu, zcela rozešlý s alkoholickým otcem a snažící se pomoci matce a sestrám dostat se ze srabu. Nalezne vztah ke svobodné matce Marthě (Niamh Walsh), z níž věrohodně vyzařuje vůle přežít a nedat se v drsném prostředí zlomit, nenechat si vzít důstojnost. Rovněž postavy Fergusova přítele Jimmyho (James Harkness) a jeho nové ženy Doris (Kerrie Hayes) v sobě nesou základní prostotu a slušnost. Výraznou kreací je figura majitele přádelny Jamese Walshe (Graig Parkinson), továrníka, který má ke svým zaměstnancům autenticky odpovědný vztah.

Pokud divák absolvuje oba zmíněné seriály Netflixu, tedy jak Hru z Anglie, tak Dycky Sunderland, mnohem spíše než bez nich pochopí, kde se na ostrovech vzalo uhranutí fotbalem a proč je tam dodnes svého druhu náboženstvím. A proč na zápasy nižších lig chodí často návštěvy, jejichž výši mohou a musí téměř všechny české prvoligové týmy jen závidět.

Old Etonians, klub lepších pánů, pro něž je to vybraná zábava. Záběr ze seriálu Hra z Anglie, foto: Netflix

Hra z Anglie (Velká Británie, 2020, 6 epizod, celková stopáž 4 hodiny 46 minut)
Tvůrci: Oliver Cotton, Julian Fellowes, Tony Charles, scénář: Oliver Cotton, Julian Fellowes, Geoff Bussetil, Sam Hoare, Ben Vanstone, Tony Charles, režie: Birgitte Stærmose, Tim Fywell, hudba: Harry Escott, střih: Dave Thrasher, kostýmy: Pam Downe. Hrají: Joncie Elmore, Kerrie Hayes, Tina Louise Owens, Lara Peake, Alec Newman, Richard McCabe, Anthony Andrews, Ben Ashenden, Ben Batt, Kate Dickie, Richard Dixon, Kevin Guthrie, Edward Holcroft, Charlotte Hope, Daniel Ings, Gerard Kearns, Sam Keeley a další.