Bludný kruh bolesti: Finále BoJacka nenabízí jasné odpovědi, ale klade důležité otázky
Posledních osm dílů dnes už kultovního seriálu BoJack Horseman se nese v podobném duchu jako celý seriál. Nechává hrdiny dál tápat ve svých životech.
Nejprve vymezení a upozornění: následující text se pokusí analyzovat závěrečné situace, které se v tomto seriálu Netflixu udály, a to, co nám říkají jak o světě fikčním, tak reálném. Text tím pádem obsahuje spoilery.
BoJack Horseman začal roku 2014 jako lehce temný, ale v zásadě komediální animovaný seriál o mluvícím koni, bývalé hvězdě sitcomu z devadesátých let Horsin‘ Around. S postupujícími sériemi – ta závěrečná je šestá – se dostávaly víc a víc ke slovu bolest, sebedestrukce a traumata hlavních postav. BoJack Horseman prozkoumal témata znásilnění, alkoholismu, deprese, samoty, workoholismu a jako jeden z prvních seriálů také asexuality. Až do posledního dílu si scénář udržuje vynikající humor a nadsázku, ale o to víc vyniknou temné okamžiky, jež se zjeví zničehonic a bolí jako v málokterém jiném, třeba i hraném díle. Ironickým paradoxem zůstává, že seriál o mluvících zvířatech mimořádně autenticky popisuje problémy současného světa.
Pusťte si trailer k šesté sérii seriálu BoJack Horseman, repro: Netflix Rozhodnutí Netflixu ukončit BoJacka Horsemana šestou sérií přišlo celkem náhle a navzdory tomu, že jeho tvůrce, Američan Raphael Bob-Waksberg (*1984), měl v plánu natočit ještě jednu sérii. Nakonec tedy byla finální dávka rozdělena na dvě části po osmi dílech, takže je šestá sezóna delší než ty předešlé. Přesto v něčem působí uspěchaně, či lépe řečeno utnutě, neboť ne všechny postavy a děje jsou zde završeny. Možná je to v něčem dobře: nedostaneme všechny odpovědi, ale pro seriál, který se intenzivně zabývá otázkami lidské psýchy, a marnosti především, to dává smysl. Ukončit vše smrtí titulního koně BoJacka, jak napovídá předposlední epizoda, by vlastně bylo jednoduché. A mohlo by to z BoJacka udělat svého druhu mučedníka. To, že se nakonec probudí a musí nadále čelit každodenní existenci, je vlastně těžší a – silnější!
Zase se to zvrtlo
Na počátku závěrečné osmičky epizod vidíme BoJacka, jak žije jako relativně spokojený univerzitní profesor. Už nepije a je i dobrým učitelem. Záhy se však věci začnou kazit a hrdinova snaha navázat se svou nevlastní sestrou Hollyhock hlubší pouto se nedaří. Hollyhock totiž zná BoJackovo temné tajemství: skoro svedl nezletilou dívku, které navíc sehnal alkohol. Kromě toho vyplave na povrch, že svou bývalou kolegyni ze sitcomu, Sarah Lynn, která už byla čistá, stáhl zpět k pití a drogám, přičemž to byl on, kdo jí poskytl heroin, jímž se smrtelně předávkovala. Z BoJacka se stává okolím nenáviděná postava. A protože on sám se v lásce nikdy neměl, sledujeme, jak se vrací k pití a možná tentokrát padá na to vůbec nejhlubší dno. A podobně je tomu u dalších postav. Vidíme Diane bojující s tvůrčím blokem a depresí, i to, jak se jí partner pokouší pomoct, aniž ovšem jejím stavům rozumí. Princess Carolyn čelí svému workoholismu a Todd se snaží navázat kontakt s mámou. Mr. Peanutbutter přichází o snoubenku, která ho opustí kvůli jinému. Všichni usilují změnit se v lepší verzi sama sebe a napravovat své chyby, ale často to buď prostě vůbec nejde, anebo jejich úsilí správně „nečte“ okolí.
BoJack Horseman spoustě lidí ukázal, že animace může komplexně uchopit dospělá témata. Sledovat tenhle seriál znamenalo absolvovat emoční horskou dráhu, sice vtipnou a zábavnou, avšak také schopnou diváka kdykoli vyhodit ze sedla. BoJack Horseman sugestivně a poctivě přesvědčuje, že má-li dílo vypovídat něco zásadního o lidském životě, musí v něm být vedle smutku přítomný humor. Nejen proto, že v životě zažíváme absurdní věci a to, co se nám osobně třeba zdá vrcholně tragické, může z odstupu působit směšně. Ale především proto, že takový prostě život je. I těm nejsmutnějším lidem se dějí vtipné věci.
Nejednoznačnost spočívá i v tom, že případné sympatie k titulní postavě seriál zpochybňuje – BoJack si prostě nemůže pomoci a opakovaně ubližuje lidem ve své blízkosti. Zároveň je pro diváky takřka nemožné BoJacka úplně odsoudit. V průběhu času ho poznáváme stále víc, dozvíme se, jaká ho rozdírají traumata a z čeho vychází jeho příšerné chování. Víme, proč si nedokáže pomoci. A vidíme, že se opravdu snaží změnit, i když mu to jde pouze někdy.
Prostě se to děje
Finále celé té koncepci dodává na váze. Dokonalý konec pro seriál, jehož hvězdou je nedokonalá postava. Přestože BoJack je kůň, jde o skvělou reprezentaci chybujícího lidství. BoJackem jsme tak trochu všichni – všichni ubližujeme lidem kolem sebe, i když nechceme, všichni občas máme sebedestruktivní sklony. V BoJackově chování se nějakou měrou poznáváme téměř všichni, i proto je ten seriál populární. Na jeho konci pak zazní důležitá věc: Jen to, že máme důvod chovat se strašně, neznamená, že je to v pořádku.
BoJacka na konci seriálu všichni opouštějí. Laskavě, ale přece. Přátelé jej mají rádi, ale už ho ve svých životech mít nemohou. On se může snažit sebevíc, ale škoda už byla napáchána a ti ostatní potřebují začít znovu. Hlavní hrdina musí sám dál nést kříž každodenní rutiny a předešlých špatných rozhodnutí. Nikdo mu nenabízí vykoupení či nový start. BoJackův konec tak není ani tragický, ani poetický. Je jako obyčejný život, kde se smutné věci dějí přesně takto: není v nich epika či pocit osudovosti. Prostě se dějí. Cíl tohoto díla zůstává po šesti letech stejný: přijmout své špatné stránky a nedělat z nich něco jiného, než doopravdy jsou. Bludný kruh bolesti se nakonec uzavírá. Nekončí, ale s každým dalším dnem může znamenat menší bolest.
BoJack Horseman – Série 6 (USA, 2019–2020)
Tvůrce: Raphael Bob-Waksberg. Hrají (hlasy): Will Arnett, Amy Sedaris, Alison Brie, Paul F. Tompkins, Aaron Paul a další.
