Životy ztracené i nalezené ve Smyčce. Podmanivý, i když ne zrovna útěšný seriál

Záběr ze seriálu Tales from the Loop
Bůhví, co vyletí. Záběr ze seriálu Tales from the Loop, foto: Amazon

Legenda praví, že roku 1969 švédská vláda v oblasti Mälarenského jezera, v podstatě na prahu Stockholmu, dokončila největší urychlovač částic na světě. Jeho obří chladírenské věže se tyčily nad krajinou do výše stovek metrů a na klíčový vědecký i politický projekt dohlížela vozidla na souši, ve vodě i ve vzduchu. A stále zde žili lidé, a děti především. Právě jejich historky, nijak důsledně propojené, ale upřímně vzdávající hold svobodné imaginaci, podle níž je možné vše, tvořily stručný, ale působivý doplněk ke Stålenhagovým kresbám.

Záběr ze seriálu Tales from the Loop
Podívejte se na trailer k seriálu Tales from the Loop, foto: Amazon

Simon Stålenhag (*1984) nejprve fotografoval reálnou krajinu a běžné opuštěné zemědělské stroje, později obojí upravoval na počítači a dokresloval do scenérií roboty, podivné artefakty, nepravděpodobné budovy, své dětské hrdiny, ale i třeba tvory připomínající – zvláště generaci odkojené Jurským parkem – dinosaury. Televizní adaptace v produkci Amazon Prime řadu těchto kreseb, jež se staly senzací už během svého premiérového zveřejnění na autorově Twitteru, téměř „doslovně“ přebírá a buduje s jejich pomocí vizuálně jedinečný svět, který zůstává věrný předloze, i když se v mnoha ohledech pouští jinými směry.

Všechno má své následky

Knižní Smyčka má poměrně bohatou vnitřní mytologii a reflektuje globální dějiny. Výstavba urychlovače je součástí studené války (švédská vláda stavbu zadala v roce 1954), aplikují se zde technologie vyvinuté během druhé světové války a mýtus prohlubují například i reklamní letáky na vznášedla, která by s trochou fantazie mohla účinkovat na tradiční tuzemské Zemi živitelce v dobách její největší slávy. Zároveň jsou však jednotlivé historky právě tím a ničím jiným – přímočarými báchorkami bez zázemí, psychologie a následků. Chlapec v nich může projít portálem do městečka kdesi v Americe, porazit tam zlotřilého šerifa, získat si lásku všech roztleskávaček a ještě se vrátit na dopolední vyučování. Nebo chovat v kurníku dinosaura. Nebo si s bratrem prohodit na odpočívadle těla… Což je, mimochodem, jediná ze Stålenhagových mikropovídek, kterou v seriálu jasně rozpoznáme. Filmaři však využili pouze její výchozí situaci: neaplikují výměnu těl na sourozence, nýbrž na nejlepší kamarády Dannyho a Jacoba. Jejich pokus žít v těle a hlavně rodině toho druhého má ovšem na jejich přátelství zničující dopad. A kruhy se dál šíří, a následky jejich rozhodnutí pak probublávají do dalších epizod.

Herečka a režisérka Jodie Foster Herečka a režisérka Jodie Foster režíruje jednu z epizod seriálu Tales from the Loop, foto: Amazon

Největším rozdílem oproti knize není přenesení děje kamsi do Ohia a naznačení, že v útrobách tamní Smyčky se nachází jakýsi mimozemský artefakt. Zásadní odlišností je podivuhodný mix. Jednou jeho ingrediencí je odtrženost od vnějšího světa, který jako kdyby čítal plochu několika málo kilometrů čtverečných a nikdo neřešil nic jiného než jednak svůj soukromý, a jednak Smyčkou spojený pracovní život. Druhou ingrediencí je bez ustání se vznášející vědomí, že vesmír není spravedlivý, nehraje fér a každý čin (ať vědomý, nebo nevědomý) má svou cenu.

Ztráty a nálezy šílených experimentů

Osm seriálových epizod zkoumá osudy rodiny spojené s řízením Smyčky. Co adaptace ztrácí na geografickém rozsahu, to vynahrazuje hloubkou zkoumaných časů. Tvůrci šikovně střídají perspektivy dětí, jejich rodičů i prarodičů, stejně jako minulost, přítomnost a v náznacích tušenou budoucnost (jedním z nejpůsobivějších motivů je koule, v níž se k vám vrací ozvěna vašeho staršího já a vy – podobně jako u vzdáleného hromu – můžete odhadnout vzdálenost, v tom případě vzdálenost od své vlastní smrti). Na druhou stranu: původní kresby byly plné pobavených pomrkávání tvůrce ve stylu „hej, jasně, že jsem dojatý nad ztrátou dětství, ale tohle fakt není reálný…“, zatímco v seriálu podobně uvolněná linie chybí.

Krajina Simona Stålenhaga z knihy Ur Varselklotet Krajina Simona Stålenhaga z knihy Ur Varselklotet (2014), která česky vyšla v Argu roku 2018 pod názvem Smyčka, repro: www.simonstalenhag.se

Tales from the Loop jsou vážné a plné smutku. Připomínají melancholii povídek Raye Bradburyho, zároveň jsou ve vztahu ke svým postavám a v přiznání, že emoce si nezaslouží pouze lidé, mnohem nekompromisnější a evokují ve výsledku spíše dílo Raye Aldridge (především fenomenální povídku Ocelová smečka). Seriál se nebojí výrazného žánrového rozptylu, kdy některé epizody připomínají tradiční sci-fi příběhy o nepodařených experimentech, jiné okázale obcují s klasickými monstr horory, jako byl Netvor z Černé laguny (předposlední epizoda Enemies), a některé sebevědomě ignorují jakoukoliv nutnost vysvětlovat nevysvětlitelné a koncentrují se na křehkou psychiku postav tvrdě konfrontovaných se smrtelností. Pevné sepětí s původními kresbami přitom tvůrcům poskytuje dokonalou moc nad fikčním světem, který v mnohém připomíná nikoliv hraný, nýbrž animovaný seriál, v němž každý detail zcela podléhá autorské vizi. Tales from the Loop jsou tudíž působivé nejen zápletkami a postavami, ale i osudovostí, s níž dokáží zachytit cokoliv – od futuristických staveb přes prostou lavičku až třeba po usazení urny s popelem na správné místo.

Ostatně bohatá síť opakujících se motivů a frází, které komunikují mezi sebou i s divákem napříč epizodami, posiluje vnitřní soudružnost seriálu a činí z jeho sledování dynamický zážitek, kdy jednotlivá odhalení dokáží „přepisovat“ způsob, jímž vnímáme děje a postavy. Přičteme-li k tomu podprahově fatalistický soundtrack, můžeme konstatovat, že Tales from the Loop není nejvstřícnějším a nejkomfortnějším diváckým zážitkem. V dlouhodobém horizontu je však jedním z nejpodmanivějších a nejoriginálnějších.

Tales from the Loop (USA, 2020, TV série, 8 epizod, celková stopáž 7 hodin 9 minut)
Tvůrce a scénář: Nathaniel Halpern, režie: Mark Romanek, So-yong Kim, Dearbhla Walsh, Andrew Stanton, Tim Mielants, Charlie McDowell, Ti West, Jodie Foster, kamera: Ole Bratt Birkeland, Luc Montpellier, Jeff Cronenweth, Craig Wrobleski, hudba: Paul Leonard-Morgan, Philip Glass, střih: Todd Desrosiers, Tyler Nelson, scénografie: Philip Messina, Michael Wylie. Hrají: Rebecca Hall, Duncan Joiner, Daniel Zolghadri, Tyler Barnhardt, Stefanie Estes, Jane Alexander, Paul Schneider, Jonathan Pryce, Ato Essandoh, Abby Ryder Fortson, Adam Hurtig, Lauren Weedman, Dan Bakkedahl, Leann Lei, Nicole Law a další.

Související