Minisérie Chalífát od producentů Mostu připomíná, že severské seriály pořád patří k nejlepším

Mladá žena jménem Pervin žije na území ovládaném ISIS a chce odtamtud zoufale pryč. Jejím vymezeným prostorem je několik přízemních místností v určeném domě, kde se stará o svoje batole a o manžela, dříve nevýrazného ňoumu, nyní bojovníka Islámského státu. Vycházet ven nemůže, jedině v doprovodu muže; navíc se na ulici střílí nebo veřejně vykonávají tresty. Kromě toho má Pervin pádný důvod bát se o život.

Sulle chodí na střední školu a bydlí na švédském sídlišti s rodiči, kteří právě před náboženským fanatismem utekli. V jejich rodině se nenosí ani šátek na hlavě. Jenže když se o Sulle a její kamarádku začne zajímat sympatický výchovný poradce, není vůči jeho vyprávění o muslimském údělu imunní. Možná i proto, že v okolí vnímá známky nevraživosti vůči komukoliv, kdo jen vypadá arabsky. Ve Švédsku ze mě může být maximálně uklízečka, předhazuje rodičům. Její kamarádka novému známému propadá během jednoho dne, kdy se výchovný poradce nachomýtne k záchvatu agrese jejího čečenského otce a zabrání mu dceru zmlátit.

V srdci Islámského státu

Scenáristé Wilhelm Behrman a Niklas Rockström, švédští bratranci, kteří pro SVT společně napsali úspěšný seriálový krimi-thriller Dříve, než zemřeme, toho o radikalizaci mladých přečetli dost, ovšem za nejcennější pro práci na scénáři považují konzultace se švédskou tajnou policií. Díky nim mimo jiné zjistili, jak rychlý může být proces získávání rekrutů nebo rekrutek pro ISIS. „Někdy stačí týdny, aby se z člověka s běžným životem stal někdo, kdo je ochotný všeho nechat a odjet,“ říká Behrman, podle něhož je k námětu přivedla novinová fotka tří britských teeangerek na útěku z domova směrem k ISIS.

Seriál, k němuž po úspěchu ve Švédsku zakoupil práva Netflix, působí velmi realisticky. Přestože například do syrského města Rakka, odkud se Pervin za pomoci svého kontaktu ve švédské tajné službě snaží utéct, bosenský režisér seriálu Goran Kapetanovič natáčení přenést nemohl. Natáčelo se tedy v sousedním Jordánsku a vzhled a ruch ulic se modeloval podle videozáznamů z Rakky – místa, které Pervin vnímá jako prašné, nepřehledné a kruté, zatímco pro Sulle a její kamarádku líčí spojka ISIS totéž město coby ráj na zemi (a dívkám ukazuje krásné fotky, avšak pořízené jinde). Realistickému dojmu seriálu přidává i obsazení málo známými herci.

Chalífát je spíš psychologickým dramatem a thrillerem s rychlými dějovými zvraty než soustředěným popisem sociálních prostředí, jak to severské seriály mívají ve zvyku. Přesto jsme s původem postav obeznámeni a povědomí získáváme i o Pervin a jejím manželovi, s nimiž se setkáváme už dávno poté, co Švédsko opustili. Scenáristům se v první polovině série, která celkem čítá osm epizod, skvěle daří diváka k postavám emocionálně připoutat. V momentě, kdy děj akceleruje, nám na postavách záleží a víceméně rozumíme, proč se ve své situaci ocitli. Obdobně dostředivou sílu má všehoschopná agentka Fatima, která si s Pervin telefonuje a slibuje jí vysvobození. Fatima stíhá monitorovat všechny aktéry zapojené do plánovaného útoku a propojuje tak jednotlivé linie vyprávění. I její příběh ústí v nečekanou pointu, která částečně staví na hlavu motiv patriarchátu utlačivého pro všechny ženské hrdinky.

Behrman s Rockströmem využili svého rozsáhlého průzkumu tématu a zkušeností se žánrem thrilleru pro scénář, na němž se těžko hledají slabiny. I herecké výkony a režie dělají ze seriálu událost, která nezapadla, přestože světová pozornost je momentálně upřena k jiným problémům a ISIS si svých pár let slávy už nejspíš odbyla.

Místo nordic noir seriály o teroristech?

Skandinávské země se už nějakou dobu snaží zbavit pověsti regionu, kde vznikají vynikající detektivní seriály, ale žádné jiné. Nordic noir je sice nadále populární, pro tradičně inovativní skandinávské státy však byla vlna zájmu o jejich televizní tvorbu impulsem k tomu, aby přicházely s novými tématy, aby neustrnuly v momentě, kdy díky dánskému Zločinu a dánsko-švédskému Mostu diváci severskou televizi objevili. Dánům se krátce na to povedlo vzbudit zájem například se seriálem Vláda z prostředí tamní vrcholné politiky. A vročení 2020 nesou hned tři kvalitní skandinávské tituly o teroristických útocích.

Švédský Chalífát je jeden z nich. Norové zpracovali v šestidílné minisérii 22. juli (22. července) masakr provedený Andreasem Breivikem. Dánové umístili do centra desetidílné sociální mozaiky Når støvet har lagt sig (Až se prach usadí) teroristický útok připomínající reálný čin náboženských fundamentalistů, který se v Kodani odehrál roku 2015. Spíše než o koordinovanou námětovou vlnu jde o logickou odpověď Skandinávců na události, k nimž na jejich území došlo a jejichž zpracování si vyžádalo několik let. Ani Wilhelm Behrman si nemyslí, že by zmíněná trojice seriálů znamenala obrat k politickým nebo katastrofickým thrillerům. Nicméně další titul, který SVT plánuje ve spolupráci se společností Filmlance (pro televizi vyrobila také Most), nese název Tsunami a odehrává se ve Stockholmu poté, co několik zde žijících postav je různě zasaženo přírodní katastrofou v Thajsku.

Úsilí setřást všeobecně rozšířený televizní zvyk investovat především do detektivek je ve Skandinávii nyní výrazně patrné. Od snahy měnit samotný nordic noir, kupříkladu norským pokusem o jeho veselou verzi v detektivce Na celý život, přes regionální koprodukce na nedetektivních žánrech až po ambiciózní, v Grónsku natáčený thriller Tenký led, který se částečně týká klimatické politiky. Chalífát, oceněný letos v lednu na festivalu v Götteborgu a nominovaný na cenu Severského filmového a televizního fondu (vyhrála ji minisérie 22. července) patří k nejpovedenějším titulům, které Skandinávie v posledních letech vyprodukovala. Kvalitních titulů se tam nadále nerodí málo, ale Chalífát si nachází cestu k mezinárodnímu publiku snadněji než jiné právě díky Netflixu. Skandinávie vedle USA a Izraele zůstává oblastí, jejíž televizní tvorbu zbytek světa kopíruje.

Chalífát (Švédsko, 2020, 8 epizod, celková stopáž 6 hodin 23 minut)
Tvůrce: Wilhelm Behrman, scénář: Niklas Rockström, režie: Goran Kapetanovic, kamera: Jonas Alarik, hudba: Sophia Ersson, střih: Malin Lindström, Håkan Wärn. Hrají: Gizem Erdogan, Amed Bozan, Aliette Opheim, Albin Grenholm, Nora Rios, Lancelot Ncube, Amanda Sohrabi, William Legue, Monica Albornoz a další.