Stařík hledá zločince, ale poněkud se to zvrtne…
Jak si jen při sledování filmu známého kanadského režiséra Atoma Egoyana Vzpomeň si, který ČT art premiérově uvedl ve čtvrtek 16. dubna, nevybavit loňský český snímek Staříci!
Atom Egoyan (*1960) svým příjmením prozrazuje arménský původ; ostatně jeden ze svých snímků (Kalendář, 1993) natáčel v Arménii. Ale sondy do této země nejsou jeho doménou; tou jsou komorně laděné sondy do niterných pohnutek v rodinných vztazích, ovládaných egoismem a svázaných nekomunikativností. Průhledy na odvrácenou stranu blahobytné (kanadské) společnosti působivě vypovídají o ztrátě soucitu i svědomí. Egoyanovy postavy se často ocitají v konfrontaci s odlišnými životními přístupy. Není rozhodující, zda téma režisér pojednává v minimalistickém aranžmá nezávislého filmu (Odhadce, 1991, Sladké zítřky, 1997) nebo hledá vizuální atraktivitu (Exotica, 1994, odehrává se v prostředí nočních barů). Egoyan buduje příběhy na pozvolném toku vyprávění, na bedlivém pozorování nejednoznačných hrdinů. Jeho díla si pohrávají s neuchopitelnou magičností všedních chvil či předmětů.
Pusťte si trailer k snímku Vzpomeň si, foto: Archiv ČT Vezměme si zmíněný snímek Odhadce. Jeho protagonistou je zaměstnanec pojišťovací společnosti. Sestavuje seznamy ztracených či zničených věcí. Do cizích osudů vstupuje jen zvenčí. Nicméně postupně je vtahován do událostí, u nichž přestává rozlišovat, zda se nachází ještě „vně“, anebo již „uvnitř“ nich. Došel zde Egoyan ke svéráznému podobenství o ztrátě identity? Režisér po divákovi žádá, aby si na takové otázky odpovídal sám. Narušená identita a hledání klíčových okamžiků z minulosti rovněž prostupují snímkem Vzpomeň si. Do vědomí postav tady zasáhlo vysoké stáří, provázené silným úbytkem fyzických sil a mentální soběstačnosti.
Ústřední postavou je devadesátiletý Zev (s mimořádnou sugestivitou jej představuje Christopher Plummer, charismatický herec bezmála téhož věku, jenž se věrohodně vcítil do rozpoložení starce na konci cesty), který se po úprku z domova pro seniory vydává na svou poslední výpravu: pokouší se nalézt někdejšího nacistu, jenž v Osvětimi vyhladil celou jeho rodinu, ale nyní žije pod cizí identitou. Zev má seznam čtyř lidí, kteří nesou stejné jméno – a jedním z nich je pachatel. Postupně, vybaven střelnou zbraní, se Zev setkává se všemi.
Americký scenárista Benjamin August, jenž tímto projektem debutoval, promyslel nosné zápletky i s nimi svázané povahopisy. Egoyan navržené pojetí naplnil: působivě líčí jak jednotlivá setkání, tak Zevovo strastiplné putování autobusy i taxíky. Až starosvětsky ukazuje, jak starci postupně selhává krátkodobá paměť, jak jediným vodítkem se mu stává dopis s podrobně rozepsanými instrukcemi, který mu přichystal stejně postižený kamarád, nyní již ochrnutý a připoutaný na invalidní vozík. Až dojemně znějí Zevovy prosby, aby veškeré ústně sdělované informace (od prodavače, taxikáře a podobně) dostával napsané, protože jinak je zapomene; na ruku si napíše pokyn, aby si přečetl dopis, který má složený v kapse saka. Každé probuzení i z chvilkového spánku znamená návrat do nejistoty, jak nasvědčuje marné přivolávání manželky, která nedávno zemřela. Zkrátka dezorientace v prostoru i čase.
Kanadský herec Christopher Plummer (vloni v prosinci oslavil devadesátiny) v minulosti zpodobnil sebejisté až odměřené reálné postavy, kupříkladu vévodu z Wellingtonu ve Waterloo, následníka trůnu Františka Ferdinanda d‘Este v Sarajevském atentátu, Aristotela v Alexandru Velikém, skrblického miliardáře Gettyho ve Všech prachách světa. Ovšem Egoyanovi se osvědčil procítěně modelovanou rolí v sebezpytném dramatu Ararat. Ve Vzpomeň si pak vystihl stařičkého hrdinu v přiškrcené, dýchavičné mluvě i v namáhavé chůzi, zároveň figuře propůjčil záviděníhodnou vitalitu, jakkoli zmáhanou záchvaty únavy. Plummer vyhmátl Zevovu vytrvalost, odhodlání a nezlomnost, s níž naplňuje zamýšlenou trasu pomsty. Stáváme se svědky jeho poněkud bezradných nákupů i ubytovávání, či spatříme, jak upadne při přecházení silnice, z čehož vyvázne se zraněnou rukou. Nic z toho jej však neodradí od další cesty!
S nevtíravou naléhavostí – i zásluhou barevně pošmourných, někdy až šerosvitných obrazů, umně evokovaných Egoyanovým stálým kameramanem Paulem Sarossym – jsou rozehrána první tři setkání, při nichž Zev poznává, že nenašel toho správného člověka. A přece každý z nich Zeva přiměje nějak se vyrovnat s nastalou situací. První navštívený sice bojoval v nacistické armádě, ale nikdy nesloužil v Osvětimi; další, sotva již schopný mluvy, byl dokonce vězněm kvůli své homosexualitě; třetího ze seznamu už nezastihne naživu, ale musí se bránit před jeho nacisticky smýšlejícím synem, jenž na něho poštve psa, přičemž Zev se psů bojí.
Poslední návštěva přinese nečekané rozuzlení, když Zeva samotného dostihne vytěsněná minulost. Nikdy nezjistíme, jak a kdy došlo k jeho naprostému splynutí se židovskou identitou, když se ztotožnil i s ideou utrpení, kterým jako by prošel. Každopádně příbuzní, jež o temné minulosti svých dědů nic netušili, zažili nevídaný otřes. Jeho důsledky se režisér Egoyan již nezabývá…
Dodejme, že obdobný motiv šoku a prozření uvěřitelněji načrtl v roce 1989 Costa-Gavras v Hrací skříňce. A motiv odplaty, uskutečněné navzdory omezené tělesné způsobilosti, inscenovali čeští filmaři Martin Dušek a Ondřej Provazník ve zmíněných Stařících.
Vzpomeň si / Remember (Kanada, 2015, stopáž 95 minut)
Režie: Anton Egoyan, scénář: Benjamin August, kamera: Paul Sarossy, hudba: Mychael Danna. Hrají: Christopher Plummer, Dean Norris, Martin Landau, Jürgen Prochnow, Bruno Ganz, Kim Robertsová, Amanda Smithová, Henry Czerny, Natalie Krillová a další.
ČT art snímek uvedl 16. dubna 2020, v iVysílání si jej lze pustit do čvrtka 23. dubna 2020.
