Osudy a lásky Pavarottiho, Rodina či Dürer a William S. Burroughs coby závislý kněz
ČT art v týdnu od 13. ledna
Jaká tajemství skrývá autoportrét Albrechta Dürera, byl Luciano Pavarotti filantropem a jak vypadal vášnivý vztah sochaře Augusta Rodina a jeho žačky, rovněž pozoruhodné sochařky Camille Claudelové? Na tyto a další otázky nabízejí odpověď pořady, které tento týden uvádí ČT art. Kromě nich nabízí kulturní kanál například snímek Guse Van Santa Flákač, kde se v roli závislého kněze objeví kultovní spisovatel a beatnik William S. Burroughs.
Pondělí 13. ledna, 23:50
Temné srdce (2/5)
2022, 45 minut, režie: Gustav Möller
Seriálová novinka švédského režiséra Gustava Möllera vznikla podle renomovaného dokumentaristického románu Joakima Palmkvista, který sleduje původní, široce medializovaný případ podivného zmizení stárnoucího muže. Na rodinné farmě uprostřed švédských lesů hospodaří otec s dcerou, která má rodinné majetky převzít. Dcera se ale zamiluje do syna majitele vedlejšího hospodářství, s nímž má otec letité spory. Dokáže je láska překonat? Celou situaci osudově otočí otcovo zmizení, jehož důvody se nevysvětlily a k jejichž objasnění je přivolána dobrovolnice z oddílu vyhledávání pohřešovaných osob… Seriál měl premiéru v roce 2022 na festivalu v Sundance a následovalo festivalové promítání například v Berlíně či v Lille, kde Temné srdce zvítězilo v kategorii Nejlepší zahraniční seriál.
Z druhého dílu série Temné srdce, foto: Archiv ČT
Úterý 14. ledna, 20:15
ArtZóna
2025, 55 minut, uvádí: Saša Michailidis
Hostem druhé letošní ArtZóny je básník, spisovatel a písničkář Jiří Dědeček. V rubrice Fenomén zazní otázka, jakou cenu má současné umění a zda se z něj nestala pouhá komodita. ArtZóna přinese recenzi maďarského filmu Vysvětlení všeho od filmového publicisty Jana Škody a recenzi nového alba slovenských Bad Karma Boy pohledem Zdeňka Lichnovského.
Jiří Dědeček na koncertě u příležitosti svých sedmdesátin v roce 2023, foto: Michaela Říhová / ČTK
Středa 15. ledna, 20:15
Albrecht Dürer: tajemství autoportrétu
2021, 52 minut, režie: Frédéric Ramade
Francouzský dokument přibližuje renesančního umělce a teoretika umění Albrechta Dürera (1471–1528). Zvláštní pozornost věnuje jeho autoportrétům. Dürerův monogram považuje autor dokumentu, režisér Frédéric Ramade, za logo v moderním smyslu slova. Písmeno A – Albrecht spojené s písmenem D – Dürer, jež vychází z německého výrazu pro dveře – Tür, jsou společně vyobrazeny ve formě pomyslných dveří. V podstatě jde o autorské logo, které dle autora dokumentu vyjadřuje malířovu snahu otevřít se světu.
Scéna z dokumentu, foto: archiv ČT
Čtvrtek 16. ledna, 20:15
Rodin
2017, 115 minut, režie: Jacques Doillon
Francouzsko-belgické drama režiséra Jacquese Doillona přibližuje zásadní kapitolu života slavného sochaře Augusta Rodina (1840–1917). V roce 1880, ve svých čtyřiceti letech, získal sochař konečně ateliér ve skladu mramoru v Paříži a také dostal svou první státní zakázku: portál plánovaného Muzea dekorativního umění. Ačkoliv muzeum nebylo nikdy postaveno, Rodin pracoval následujících 37 let na monumentálním sousoší Brána pekel, znázorňujícím scény z Danteho Božské komedie. Krátce po získání zakázky, v roce 1883, se coby vedoucí sochařského kurzu zamiloval do své nejnadanější žačky, mladé Camille Claudelové, jež se brzy stala jeho asistentkou a milenkou (v té době byl Rodin ženatý). Následovalo deset let vášně i společné umělecké tvorby.
Z filmu Rodin, foto: archiv ČT
Pátek 17. ledna, 20:40
Colours of Ostrava 2024 – Best of Full Moon Stage
2024, 52 minut, režie: Roman Motyčka
Výběr nejlepších koncertních vystoupení na Full Moon Stage z největšího tuzemského festivalu. Vystoupí Anna Vaverková, formace Sunnbrella talentovaného Davida Žbirky a skupina Madhouse Express.
David Žbirka převzal ocenění pro svého zesnulého otce Mekyho Žbirku v kategorii Slovenské album roku za desku Posledné veci na Cenách Anděl Coca-Cola 2022 v dubnu 2023, foto: Kateřina Šulejová / ČTK
Sobota 18. ledna, 21:40
Hvězdy stříbrného plátna – Walter Matthau
2011, 43 minut, režie: Lyndy Saville
Nekonečná dokumentární série Hvězdy stříbrného plátna se tentokrát zaměřila na amerického herce Waltera Matthaua (1920–2000). Podobně jako mají filmoví a televizní diváci jméno Tonyho Curtise spojené se jménem Jacka Lemmona, bývá Lemmon často zmiňován ve spojitosti právě s Waltrem Matthauem. Spolu totiž natočili celkem deset filmů. V některých z nich pak vytvořili silnou komickou dvojici: patří mezi ně oba díly snímku Podivný pár, dále tituly jako Dej si pohov, kámoši!, Na titulní straně či Tanec na vlnách. Matthaua si příznivci rodinných komedií jistě budou pamatovat z další úspěšné filmové dvojice, kterou ztvárnil s malým Masonem Gamblem ve snímku Dennis – postrach okolí.
Walter Matthau, foto: archiv ČT
Sobota 18. ledna, 22:35
Flákač
1989, 97 minut, režie: Gus Van Sant
Americký režisér Gus Van Sant zachycuje ve svém druhém celovečerním filmu, který je znám pod názvem Flákač nebo také Narkomani, partu mladých lidí, kteří propadli drogové závislosti na počátku sedmdesátých let minulého století v Oregonu. Scénář vychází z autobiografické zpovědi, kterou publikoval James Fogle až rok po natočení snímku, kdy byl propuštěn z vězení. Tento bývalý drogový dealer v ní zpodobnil charaktery a zážitky, které ho provázely během jeho dlouhé drogové závislosti. Hlavního hrdinu, flákače a feťáka Boba, ztvárnil ve snímku Matt Dillon. Bob velí čtyřčlenné bandě narkomanů, kteří se živí vykrádáním lékáren a nemocnic, jež nabízejí dostatečnou zásobu drog a potřebných látek k jejich výrobě. Jednou se ale plán zvrtne… Pro zajímavost lze zmínit, že stylovou vedlejší roli závislého kněze si zahrál spisovatel, beatnik a bouřlivák William S. Burroughs, jehož slavný román Feťák nemá k tématu daleko.
Z filmu Flákač, foto: archiv ČT
Neděle 19. ledna, 20:15
Velké operní hlasy… Luciano Pavarotti
2019, 109 minut, režie: Ron Howard
Dokument oscarového režiséra Rona Howarda přibližuje osobnost jednoho z nejpopulárnějších tenorů světa, Luciana Pavarottiho (1935–2007). Rodák z italské Modeny a syn pekaře zdědil pěvecký talent po otci, jenž se nedal na profesionální dráhu z důvodu přílišné trémy. Ke zpěvu však vedl Luciana od malička a v devíti letech ho přihlásil do místního farního sboru. Luciana ale více než zpěv tehdy zajímal sport – především fotbal. A tak po škole řešil dilema, zda se stát profesionálním fotbalistou, nebo zpěvákem. Hudba nakonec zvítězila a Luciano začal studovat zpěv, přičemž během studií si vydělával jako učitel nebo jako pojišťovací agent.
Zlom nastal až v roce 1961, kdy ztvárnil roli Rodolfa v Pucciniho Bohémě. Následovala angažmá v Amsterdamu, Vídni, Curychu, Londýně a USA. V roce 1972 zažil fenomenální úspěch, když v newyorské Metropolitní opeře zazpíval v představení Dcera pluku bez námahy devětkrát vysoké C – publikum si jej údajně sedmnáctkrát vytleskalo zpět před oponu. Ve známost vešel i svými televizními operními přenosy, největší popularitu mu přineslo jeho členství ve hvězdném týmu Tří tenorů. Společně s José Carrerasem a Plácidem Domingem zazpíval na koncertu při fotbalovém mistrovství světa v roce 1990, který se přenášel do celého světa.
Pavarotti se intenzivně věnoval také charitativním projektům a na sklonku života zdarma vyučoval zpěv ve svém rodném kraji. V roce 2006 mu lékaři objevili rakovinu slinivky, které o rok později podlehl. V dokumentu Rona Howarda se objevují i do té doby neznámé záběry z archivu Pavarottiho rodiny, přátel a spolupracovníků.
Luciano Pavarotti, foto: archiv ČT