Psychedelie uprostřed hvězdné oblohy – planetárium jako místo kulturních setkání
Hvězdná obloha se roztáčí, kapela Madhouse Express přichází na pódium a rozjíždí psychedelickou show, která publikum zavrtá do sedaček. Planetárium Praha se ten večer proměnilo v koncertní sál.
Hvězdy, planety, abstraktní obrazce tančí na kopuli pražského planetária, která má průměr 23,5 metru a patří díky tomu k největším v Evropě. Občas se z té změti hvězd a psychedelické hudby až zamotá hlava. A to nejen posluchačům (je vyprodáno), ale i kapele. „Vůbec poprvé jsme byli v pozici vystupujících i diváků zároveň. Ale nemohli jsme se nechat unést tím, co se nad námi zrovna roztáčelo – i když to chvílemi přecházelo do závratě,“ shodují se členové pražské čtveřice Madhouse Express, mixující psychedelii, rock’n’roll, spacerock a další styly; vloni na podzim skupina vydala se slušným ohlasem své první album Surreal Meadow.
Jejich koncert nebyl zdaleka prvním „vychýlením“ z běžné produkce planetária. Hudbu a projekce zde kombinuje i brněnská hudební skupina Distant Bells, která sem přiváží hity skupiny Pink Floyd (tento koncert se uskuteční 17. prosince) nebo se tu z času na čas objeví produkce kombinující hudbu proslulého norského ambientního skladatele Geira Jenssena alias Biosphere a projekce z dílny pražské vizuální skupiny Initi (naplánovány jsou na 4. a 18. listopadu). Kromě hudby Planetárium hostí i divadelní představení.
„Často se u nás lidé také žádají o ruku, měli jsme tu už i svatbu,“ směje se Jakub Toman z dramaturgického oddělení a vysvětluje: „Devadesát devět procent návštěvníků, kteří k nám přijdou, jsou děti ve škole. Pak už se tu neukážou. To chceme změnit – proto několikrát za rok premiérujeme nové filmy nebo dáváme prostor i takovým akcím, jako byl koncert Madhouse Express.“
Kapela Madhouse Express vystoupila se svou psychedelickou show v prostorech pražského planetária. Hvězdná obloha nesmí chybět, foto: Kateřina Zemanová Recept na projekce
Samotné projekce vznikají na míru daného představení. Pro koncert Madhouse Express je vytvářel právě Jakub Toman. Protože Planetárium Praha využívá digitální projekční systém, na kopuli se může promítat prakticky cokoliv – tematická nabídka není tolik omezená jako u starého optomechanického projekčního systému Cosmorama. Ale má to háček: Digitální projekce z podstaty věci nedokáže být tak kvalitní jako u Cosmoramy. Jednotlivé pixely mají velikost 1,5 cm, což je okem znatelné. „Potřebovali bychom mít projekci mnohonásobně jemnější, ale to digitální přístroje zatím nedokážou,“ vysvětluje Jakub Toman.
Přesouváme se do srdce a mozku Planetária Praha: V jedné z postranních místností, kde je teplota znatelně nižší, je vyskládaných patnáct počítačů. Planetárium disponuje celkem šesti výkonnými projektory – na každý jsou potřeba dva počítače, další počítač ovládá jen zvuk, jeden počítač produkuje malý náhled projekce a další to celé řídí.
„Lítej si ručně“
Jakub Toman mě vede po schodech dolů, pryč od hlavního sálu, k simulátoru, tedy ke zmenšené kopii celého planetária, u níž se pořady připravují a vyvíjí. Startuje počítač a vysvětluje, že jednotlivé obrázky a scénář sice vytvořil dopředu, ale všechny pohyblivé situace řídila obsluha až přímo na místě, při koncertě – pomocí tlačítka „lítej si ručně“. „Šlo by to celé připravit v kuse jako jeden film, ale trvalo by nám to rok až dva. Navíc se může stát, že kapela začne písničky naživo hrát jinak než na nahrávce… Ovládání pohybů až na místě je proto mnohonásobně rychlejší,“ vysvětluje. Připravit projekce ke koncertu Madhouse Express mu trvalo jen dva dny.
„Řekli jsme panu Tomanovi, jakou mají songy stopáž a charakter, a přiblížili jsme, jaké motivy bychom na projekcích chtěli, jakou by měly mít náladu… K tomu jsme dodali písničky, aby si je mohl poslechnout. Slyšel tak i tři nahrávky, které se teprve objeví na našem novém EP,“ přibližuje kapela. Jakub Toman jakožto vývojář projekcí v sobě musí kombinovat několik dovedností – zajímat se o astronomii, být trochu programátor a také trochu umělec.
Hudební vystoupení v planetáriu komplikuje zvukový zápas s kopulí – to je pro koncertní účely netradiční tvar, který nestandardně odráží zvuk. Kompromisy musí dělat rovněž osvětlovač, aby projekce nepřesvítil. „Všechno bylo jinak. Tvarově, a tedy i zvukově naprosto netradiční místo, které ti každou chybu, kterou uděláš, ozvěnou vrátí. Bylo to akustické bojiště, kde jsme na jedné straně stáli my, aparatura, a na druhé straně kopule monstrózního rozměru, která se chová, jak se jí zlíbí. Ale vyhráli jsme,“ těší se z toho členové Madhouse Express
