Rothko v Paříži, Beethoven ve zbořeném divadle a Jirous na Vysočině

• Mark Rothko a jeho svět
• Divadlo pro symfonii
• Knižní kód (2/8)
• Literární místopis: Kraj Vysočina
• Afanador
• Wolf Lost In the Poem
• Střepy

Pondělí 14. září, 22:20

Mark Rothko a jeho svět
2023, 52 minut, režie: Pascale Bouhénic

Mark Rothko (1903–1970), pocházející z lotyšské ortodoxní židovské rodiny, patří k nejobdivovanějším malířům dvacátého století. Náležel do skupiny, která po druhé světové válce stála u zrodu prvního velkého hnutí amerických umělců: abstraktního expresionismu. Na přelomu let 2023–2024 se ve Fondation Louis Vuitton v Paříži konala rozsáhlá Rothkova retrospektiva, na níž se podařilo shromáždit více než 115 jeho převážně rozměrných a často obtížně dostupných děl. Dokumentaristka Pascale Bouhénic výstavu využila k tomu, aby divákům nejen odvyprávěla umělcovu dramatickou životní dráhu, ale především se pokusila představit, v čem spočívá pohlcující emocionální síla jeho pláten.

Americký malíř lotyšského původu Mark Rothko před prací, foto: archiv ČT

Středa 16. září, 20:15

Divadlo pro symfonii
2024, 51 minut, režie: Barbara Weissenbeck

Oceňovaný dokument režisérky Barbary Weissenbeck představuje historickou detektivku, která se točí okolo „Deváté symfonie“ Ludwiga van Beethovena. Ta měla premiéru 7. května roku 1824 ve vídeňském Divadle u Korutanské brány (Theater am Kärntnertor), jež se nacházelo v těsné blízkosti dnešní Vídeňské státní opery a bylo zbouráno v letech 1873 až 1874. Dalo by se však zrekonstruovat a jak by v něm zněla Beethovenova hudba? Autorka se o to s pomocí současných vizualizačních technologií s úspěchem pokusila.

Autorka dokumentu musela mimo jiné dohledat archiválie k dnes již neexistujícímu divadlu, foto: archiv ČT / ORF

Středa 16. září, 21:35

Knižní kód (2/8)
2026, 40 minut

Literárně-knižní talk show Michaela Rozsypala o úspěších české literatury za našimi hranicemi. O tom, kteří autoři byli mezinárodně úspěšní v minulosti a jak je těžké proniknout na světový knižní trh dnes, debatují spisovatelky Kateřina Tučková a Zuzana Říhová, překladatel Ondřej Vimr a literární historik Petr A. Bílek.

Literárně-knižní talk show Michaela Rozsypala, foto: ČT

Čtvrtek 17. září, 20:15

Literární místopis: Kraj Vysočina
2025, 26 minut, režie: Petr Smělík

V druhém díle nového literárního cestopisu České televize moderátor Jaroslav Rudiš zavede diváky na Vysočinu a odhalí její svérázné autory, kteří se s drsnou krajinou vyrovnávali po svém. Někdo vírou v Boha, jiný v underground. První krátká zastávka bude v Lipnici nad Sázavou, kde Jaroslav Hašek v domku pod lipnickým hradem prožil poslední měsíce života a napsal zde druhý, třetí a část čtvrtého dílu „Švejka“. Následuje petrkovský zámeček – místo, kde se narodil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek a kde spolu se svou ženou, francouzskou básnířkou Suzanne Renaud, tvořil a prožil celý život. Nedaleko Ledče nad Sázavou leželo i zaniklé městečko Zahrádka, které muselo z větší části ustoupit stavbě přehrady. V literatuře jej navždy zachoval básník a spisovatel Miloš Doležal. Nakonec se vydáme do Prostředního Vydří, kde vlastnil statek Ivan Martin Jirous. O jeho vztahu ke krajině nám poví jeho dcera Františka Jirousová.

Jaroslav Rudiš spolu s básníkem a spisovatelem Milošem Doležalem na jeho rodné Vysočině při natáčení aktuálního dílu Literárního místopisu, foto: Petr Hrubeš

Čtvrtek 17. září, 21:40

Afanador
2024, 102 minut

Choreograf Marcos Morau a Národní španělský balet (Ballet Nacional de España) spojili své umění s vizuálním světem kolumbijského fotografa Ruvéna Afanadora. V tanečním snímku vzdávají hold fotografii, tanci a flamencu v dechberoucí inscenaci madridského Teatro Real, která díky radikálnímu využití černobílé barevnosti scénografie (Max Glaenzel) a kostýmů působí téměř surreálně.

Ballet Nacional de España, foto: archiv ČT

Pátek 18. září, 21:15

Wolf Lost In the Poem
2025, 59 minut

Záznam koncertu písničkáře Jana Žambocha. Lost In the Poem je jeho vedlejší projekt, který oproti folkovým kořenům jde více na dřeň experimentálního zvuku tvořeného samply, looperem a různě zabarvenou akustickou kytarou. To vše doplňují bicí Pavla Kudelky (Dunaj) a baskytara, syntezátor a klarinet Zděňka Holoubka. Klíčové je však poselství vlčích písní. Žamboch se inspiruje básnickými sbírkami i životními osudy českých a světových básnířek. Nezhudebňuje jejich poezii, ale hledá emoce, které v něm vyvolávají ženské verše. Vzniká tak pozoruhodná hudební symbióza mužského a ženského vidění světa, která má chvílemi meditativní a chvílemi drásavě bolavou podobu.

Písničkář a hudebník Jan Žamboch, foto: Profimedia – Libor Sochor

Sobota 19. září, 23:10

Střepy
2022, 100 minut

Jedna obyčejná milující se vícegenerační rodina žije ve Slezsku, vede klidný život a užívá si společné chvíle. Dědeček Gerard, profesor na technice, se jednoho dne začne chovat podivně, má problémy s pamětí a porušuje normy a konvence. Všechno ukazuje na první příznaky Alzheimerovy choroby. Nemoc rychle postupuje. Muž se stává nepředvídatelným a stále méně připomíná sám sebe. Jeho syn Adam dělá vše pro to, aby se otec podrobil lékařskému vyšetření a aby se o něj mohl postarat v rámci rodiny. Ale taková zátěž se nedá dlouho vydržet. Na povrch vyplouvají skrytá napětí, tajemství a výčitky. Adam stojí před dilematem – dál žít pod jednou střechou s nemocným otcem, nebo dát přednost blahu své ženy a dcery.

Grzegorz Przybył ve filmu Střepy, foto: archiv ČT