Satirický thriller Lov sice netne do živého nervu, ale krev v něm stříká zábavně
Jedním z prvních filmů, které můžeme vidět v opětovně otevřených kinech je satirický thriller Lov. Jeho tvůrci si tak mohou oddechnout, že se uvedení konečně dočkali. V jejich případě totiž nejde jen o pandemickou pauzu.
Americký snímek Lov měl mít premiéru už loni v září, nicméně distributoři termín zrušili, protože si nebyli jistí, jak by byl přijat v atmosféře následující po střelbách v texaském El Pasu a v ohioském Daytonu. V srpnu navíc na snímek nepřímo zaútočil i Donald Trump ve svém poněkud zmateném, ale mediálně dost probíraném tweetu. Podruhé byla premiéra odložena kvůli koronaviru. Je však otázka, zda na uvedení této krvavé komedie o skupině bohatých liberálů pořádajících lov na lidi doopravdy čekal i někdo jiný než filmaři, kteří ji natočili.
Podívejte se na trailer filmu Lov, foto: Patti Perret – Universal Pictures Lov patří do portfolia produkční společnosti Blumhouse, která proslula především sofistikovanými horory se společenským přesahem, jako Uteč nebo Neviditelný (i když mají na kontě třeba i roztomile přitroublý Fantasy Island). Lov režiséra Craiga Zobela byl navíc od začátku prezentován coby satira na současnou Ameriku a její rozdělení na konzervativní „rudé“ státy a demokratické „modré“ státy (pracovní název filmu měl podle nepotvrzených zvěstí znít Red State vs. Blue State). Pnutí mezi těmito dvěma Amerikami tvůrci napasovali na klasickou žánrovou linii filmů o lovech na lidi, která se táhne od The Most Dangerous Game z třicátých let až ke klasikám jako Battle Royale nebo Hunger Games.
Taková zápletka už sama o sobě polarizuje publikum, protože američtí diváci budou mít problém se shodnout, kdo má být za agresora a kdo za oběť. Ostatně Trump ani nemusel film vidět, aby vztahovačně a unáhleně kritizoval „liberální Hollywood“ za „rasistické elitářství“, s nímž pošlapává obyčejné Američany. Automaticky totiž předpokládal, že konzervativní rudé státy budou v pozici těch zlých. Jenže Lov není takhle černobílý, nebo spíš modročervený. Cíl téhle satiry by naopak mohl Trumpově pozici konvenovat: je jím totiž pokrytectví bohatých liberálů, kteří se sice zaklínají zájmem o genderovou rovnost, veganství a další podobné hodnoty, ve skutečnosti jsou ovšem totálně odříznutí od reality a jde jim hlavně o vlastní image a prospěch – a to je něco, co odpovídá Trumpovým výkřikům o rasistickém liberálním Hollywoodu.
Problém Lovu ovšem tkví v tom, že zvolený terč se tvůrcům nedaří trefit. Jedním ze scenáristů snímku ostatně je hollywoodský mistr překombinovanosti Damon Lindeloff (Lost, Prometheus, Watchmen), který se do devadesátiminutového filmu snaží vedle třídních a ideologických třenic různých vrstev americké společnosti vměstnat i kritiku sociálních sítí a jejich vlivu na veřejné mínění. Konflikt mezi rudými a modrými státy film sice otevře, ale vlastně ho nereflektuje; spíš se snaží z vlastní premisy nenápadně vycouvat. Bohatí liberálové tu loví chudé konzervativce, ale vše to souvisí s jedním soukromým chatem na internetu a s nenávistnou kampaní, kterou vyvolal. Hlavní hrdinka Crystal (Betty Gilpin), která se postupně mění z kořisti v lovce, tu o sobě řekne tak málo, že nevíme, co si o její krvavé pouti filmem máme myslet. Ve výsledku působí jako pouhý vražedný stroj a generátor úsečných hlášek. Její bajka o zajícovi a želvě, která má zřejmě sloužit coby klíč k celému vyznění filmu, je sice sama o sobě dost poutavá, ale není zřejmé, jak ji máme na zápletku napasovat. Záporná hrdinka Athena (Hilary Swank ) je hodně nesympatická z řady důvodů, ale film ji zároveň prezentuje jako (byť poněkud přehnaně ublíženeckou) oběť internetové šikany. Lov se mezi různými společenskými problémy spíš neklidně a bezcílně převaluje, než že by se dokázal do nějakého ponořit.
Přesto ten film funguje. Ovšem nikoliv jako společenská satira, nýbrž slastně cynická krvavá komedie. Už od úvodní třetiny, kde tvůrci vystřídají a s velkým citem pro temnou ironii odpraví hned několik potenciálně hlavních postav, je znát cit pro nadsazenou akci a dobře načasované pointy. Dokud o Lovu nezačnete doopravdy přemýšlet a necháte se unášet groteskními situacemi, je to osvěžující černohumorná gore komedie, jaká v mainstreamovém hororu dlouho nebyla.
Americký režisér, newyorský rodák Craig Zobel (*1975) při natáčení filmu Lov, foto: Patti Perret – Universal Pictures
Lov (USA, 2020, stopáž 90 minut)
Režie: Craig Zobel, scénář: Nick Cuse, Damon Lindelof, kamera: Darran Tiernan, hudba: Nathan Barr. Hrají: Betty Gilpin, Hilary Swank, Ike Barinholtz, Wayne Duvall, Ethan Suplee, Emma Roberts, Christopher Berry, Sturgill Simpson, Kate Nowlin, Amy Madigan, Justin Hartley, Glenn Howerton a další.
Česká premiéra 15. května 2020.
