Skvělé časy hair metalu, Havel devadesátiletý i tajemství Jane Austenové

• Motýl na anténě / Audience
• Dobrý den, Saganová
• Andy Warhol: americký sen (2/2)
• Slečna Austenová (1/4)
• Zahajovací koncert Pražských symfoniků
• Knižní kód (5/8)
• První dojem – Liberec: Inka Parei
• Literární místopis: Moravskoslezský kraj
• Skvělé časy hair metalu (1/3)

Pondělí 5. října, 20:15

Motýl na anténě / Audience
2024, 118 minut, režie: Šimon Dominik – Roman Prorok

Václav Havel by letos 5. října oslavil devadesát let. K této příležitosti uvádí ČT art dvě inscenace jeho aktovek v nastudování Divadla na Vinohradech. Motýl na anténě je zábavná komedie, která sebeironicky karikuje intelektuální společnost šedesátých let a nese výrazné Havlovy autobiografické rysy. Dramatik Jeník slaví narozeniny v rodinném kruhu s manželkou, tchyní a jejich podnájemníkem. Absurdní večírek mu současně slouží jako námět aktovky, kterou se chystá napsat.

Audience je oproti Motýlovi aktovka velmi známá, překvapí v ní ovšem Jiří Maryško v roli Sládka. Jde o originální kreaci zcela nezávislou na jakýchkoli předchozích ztvárněních, především na legendárním Sládkovi Pavla Landovského.

Snímek z inscenace Havlovy televizní hry Motýl na anténě, foto: archiv ČT – Viktor Kronbauer

Pondělí 5. října, 22:15

Dobrý den, Saganová
2023, 51 minut, režie: Priscilla Pizzato

Nový pohled na kdysi skandální literární prvotinu Françoise Saganové Dobrý den, smutku, která vyšla v roce 1954. Autorce bylo tehdy osmnáct let, milovala whisky, noční život, kluky, rychlost a svobodu. Její román se stal prvním poválečným bestsellerem, protože předjímá témata, která se do popředí dostala později: sexuální svobodu, zpochybnění tradičního rodinného modelu nebo feminismus… Kdo byla a jak žila spisovatelka Françoise Saganová, odhalí mimo jiné také zachované archivní materiály.

Spisovatelka Françoise Saganová, foto: archiv ČT

Úterý 6. října, 20:15

Andy Warhol: americký sen (2/2)
2023, 56 minut, režie: Ľubomír Ján Slivka

Píše se rok 1921. Julia Warhola míří z Československa za svým mužem Andrejem do amerického Pittsburghu. Několik let nato se jim rodí syn Andy Warhol. A právě on se stane jednou z ikon umění 20. století. Spolupracoval s osobnostmi, jako byli například Marilyn Monroe, John Wayne, Mick Jagger nebo Liz Taylor. Druhá část slovenského dokumentu mapuje Warholovo umělecké zrání a pokouší se přiblížit podstatu jeho úspěchu.

Andy Warhol, foto: archiv ČT

Úterý 6. října, 22:05

Slečna Austenová (1/4)
2025, 52 minut, režie: Aisling Walshová

Britské historické drama podle úspěšného románu Gill Hornbyové, v němž se objevuje literární záhada Cassandry Austenové, která po smrti své mladší sestry, slavné spisovatelky Jane Austenové, zničila část její korespondence. Seriál představuje živé vzpomínky Cassandry Austenové na léta strávená s Jane a prostřednictvím dochovaných i domyšlených dopisů postupně odkrývá vztah obou sester. Vypráví tak nevyřčený příběh nejdůležitějšího člověka v Janině životě, vzdává Cassandře zasloužené uznání a přivádí k životu ženu stejně podmanivou jako kterákoli z hrdinek Jane Austenové.

Slečna Jane, foto: archiv ČT

Středa 7. října, 20:00

Zahajovací koncert Pražských symfoniků
2026, 95 minut, diriguje: Tomáš Netopil

Zahajovací koncert 92. sezóny Pražských symfoniků předznamenává velké hudební výročí – v březnu 2027 si hudební svět připomene 200 let od úmrtí skladatele Ludwiga van Beethovena (1770–1827). V první části večera zazní jeho Houslový koncert D dur, v němž se sólového partu ujme lucemburská houslistka kyrgyzského původu Alena Baeva. Druhá polovina večera bude patřit Symfonii č. 2 D dur Johannesa Brahmse, který vnímal Beethovena jako svého uměleckého otce. Jak pravil, „stále slyšel kroky takového obra“. Do čela orchestru se na zahajovacím koncertě postaví šéfdirigent a hudební ředitel Pražských symfoniků Tomáš Netopil.

Na koncertě vystoupí také houslová virtuoska Alena Baeva, foto: Profimedia / EPA – Robert Ghement

Středa 7. října, 22:20

Knižní kód (5/8)
2026, 40 minut

Pátý díl literárně-knižní talk show Michaela Rozsypala se zaměří na české přípravy na letošní Mezinárodní knižní veletrh ve Frankfurtu, kde je Česká republika oficiálním hostem. Proberou je spisovatelka Magda Garguláková, nakladatel Miroslav Balaštík a generální ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček, který českou účast ve Frankfurtu řídí.

Literárně-knižní talk show Michaela Rozsypala, foto: ČT

Středa 7. října, 23:08

První dojem – Liberec: Inka Parei
2026, 15 minut, režie: Haruna Honcoop

Jak vypadá Česká republika očima současných německojazyčných spisovatelů? Co dokáže pohled zvenčí odhalit o místech, která my sami považujeme za samozřejmá? Dvanáct předních autorů přijíždí do dvanácti českých krajských metropolí. Jejich úkolem je poznat pro ně neznámé prostředí a napsat o daném městě povídku. Dokumentární série propojuje literaturu s osobní zkušeností autorů a realitou českých měst. Třetí epizoda patří spisovatelce Ince Parei (* 1967) a její návštěvě Liberce.

Německá spisovatelka Inka Parei, foto: Větrné mlýny – Ondřej Kocar

Čtvrtek 8. října, 20:15

Literární místopis: Moravskoslezský kraj
2025, 26 minut, režie: Petr Smělík

Jaroslav Rudiš se tentokrát vydává do Moravskoslezského kraje. Na tvrdý sever, kde se příběhy těží drsně a z velké hloubky, jako uhlí. Odtud pocházejí spisovatelé i spisovatelky, kteří psali o práci, víře i naději. První z nich je Karin Lednická, která ve své trilogii Šikmý kostel popsala starou Karwinou a osudy několika generací havířských rodin na pozadí velkých dějinných událostí. „Ani síť, ani hvězda. Když přilétáte do Ostravy za bezmračné noci, vidíte pod sebou něco, co se spíš podobá rozhrabanému ohništi, kde v tmavém popelu svítí sem tam žhnoucí uhlíky.“ Tohle napsal o Ostravě spisovatel Jan Balabán, jeden z nejvýraznějších prozaiků své generace. Jestli pro něj byla Ostrava zásadní literární inspirací, nám prozradí jeho syn Lukáš. Blízkým přítelem Jana Balabána byl básník Petr Hruška – ten od své prvotiny Obývací nepokoje nepřestal mapovat holou a syrovou realitu Ostravy. Román Leoše Kyši Sudetenland pak zavede našeho průvodce ještě na Bruntálsko.

Karin Lednická a Jaroslav Rudiš, foto: archiv ČT – Petr Hrubeš

Pátek 9. října, 22:45

Skvělé časy hair metalu (1/3)
2024, 43 minut, režie: Jeff Tremaine

Americký dokument o době přelomu 70. a 80. let minulého století, kdy se v Los Angeles začínal rodit hudební žánr, který přinášel nejen nový zvuk, ale hlavně provokativní vizuální styl. Slavný Sunset Strip, kterému dříve vládl rock, si začaly podmaňovat kapely, které hrály tvrdou a hlasitou muziku a sázely na výrazné účesy. První díl série ukazuje samotné počátky hair metalu a zrod divoké kultury plné večírků. Výrazné osobnosti jako legendární manažer Doc McGhee nebo zpěvák skupiny Slipknot Corey Taylor vzpomínají na kapely, které tuto éru plnou neřestí a výstřednosti odstartovaly.

Skupina Vixen na snímku k sérii Skvělé časy hair metalu, foto: archiv ČT