Sound & Stories: Cory Henry

Sehranost kapely a výzvy nezávislého umělce, který vede početné uskupení, to byla úvodní témata rozhovoru s americkým varhaníkem a zpěvákem Corym Henrym. „Přál bych si, abychom měli víc termínů na zkoušky, ale není to vůbec levné. Jsem nezávislý umělec. Musíme jet na krev a vše narvat do čtyřhodinového bloku, aby to šlapalo. Ale nakonec jsme to zvládli. Děláme, co můžeme,“ prohlásil zpěvák a varhaník, který těsně před rozhovorem řešil vážné potíže s varhany na pódiu v brněnském SONO Centru. Naštěstí vše dobře dopadlo a nástroj se povedlo opravit.

Varhany, nástroj evokující kostelní prostředí, nás přenesly do Henryho domovského Unity Temple v Brooklynu. „Kostel stmeluje lidi na mnoha úrovních. Rád mluvím o jeho hudební stránce, protože snadno strhne okolí. Pomáhá těm, kteří hledají komunitu: místo, kde se mohou uvolnit a cítit se bezpečně. To jsem se naučil už jako malý kluk v New Yorku, v Brooklynu, kde jsem vyrůstal,“ říká Henry, který se věnuje hře na různé nástroje od dvou let.

Video dokument k albu Church, za něž dostal Grammy, obsahuje i výpovědi Henryho příbuzných, kteří vzpomínají na projevy jeho výjimečného talentu již od dětství. „Jeho maminka jej nemohla dostat ven ze skříně, kde neustále bouchal do hrnců,“ vzpomíná teta Elaine Parker, kterou doplnila druhá teta Rita Diaz: „Oblékli jsme ho do obleku a postavili k muzikantům. Nikde jinde nemohl být šťastnější.“ Nadání potvrzuje výpověď dědečka Adrella McDonalda: „Dali jsme ho na prestižní hudební školu v Harlemu, ale dlouho tam nevydržel, protože začal učit ostatní. I těmi malými prsty dokázal zahrát to, co starší nesvedli.“

Cory Henry v dokumentu Church, zdroj: YouTube

O oba rodiče přišel v poměrně mladém věku, inspiraci tak čerpal zejména od starší generace. Vedle prarodičů šlo také o kněze, pastory a respektované hudebníky. „První pastor, kterého jsem poznal, byl biskup Clarence Harmon. Byl pro mě něco jako otec. Jeho slova jsem si bral hodně k srdci. Říkával: ‚Každý je někdo. Chovej se k lidem tak, jak bys chtěl, aby se oni chovali k tobě,‘“ říká Cory a dodává: „Důležitý pro mě byl  i můj kmotr, biskup Jeffrey White, což byl mimo jiné legendární muzikant. Dal mi do hudby řád. Díky němu vím, že je potřeba být při hraní systematický, a ne příliš divoký.“

Divokost: tak by se dala stručně popsat Coryho energie v sólu skladby Lingus formace Snarky Puppy, za niž získal hned několik cen Grammy. „Skladbu jsem hrál nesčetněkrát ještě předtím, než jsme ji nahráli. A to sólo, které jsme natočili, ani není to nejlepší, jaké jsem kdy předvedl, ale věřím, že jsem té skladbě něco dal,“ říká Henry a dodává: „Nahraná verze má šest minut. Sólo ale někdy trvalo i patnáct minut v různých klubech po světě. Jsem moc rád, že tato skladba znamená pro mnoho lidí tolik, v té době to pro mě byla velká věc.“

S formací Snarky Puppy. Cory Henry a jeho legendární sólo ve skladbě Lingus, zdroj: YouTube

Co se týče novinek a rozpracovaných nápadů, má Cory pro své fanoušky dobrou zprávu. Týden před startem evropského turné vznikla velice spontánně nová skladba. „Šel jsem do Barclays Center na zápas Brooklyn Nets a Detroit Pistons. Cestou tam jsem zaslechl melodii. Vytáhl jsem z kapsy mobil, nahrál si nápad na první refrén a obratem si zarezervoval studio,“ řekl Cory, se kterým jsme v závěru rozhovoru řešili i to, jestli má americký basketbalový tým Detroit Pistons stále reputaci nekompromisního fyzického týmu. „Pořád jsou neskutečně drsní. Navíc jim to šlape. Brooklyn Nets totálně rozdrtili, a to ani nehrál zraněný Cade Cunningham. Snad se dá brzy dohromady,“ vzkazuje slavný muzikant, který před pár dny vystoupil v brněnském SONO Centru.

Autor je hudební publicista.

Plakát k brněnskému koncertu Cory Henryho, zdroj: Groove Brno