Sound & Stories: Papa Roach – Umění přežít a vytrvat

„Na festivalovou sezónu se pokaždé moc těšíme. Evropské publikum nastavuje laťku zbytku světa,“ nadšeně sděluje v úvodu rozhovoru kytarista Jerry Horton, kterého doplnil baskytarista Tobin Esperance vzpomínkami na první evropské turné kapely: „Bylo to báječné překvapení. Energie a vášeň, kterou má evropské publikum pro rockovou muziku je obdivuhodná. Nemluvě o větší spontaneitě místních fanoušků a ochotě spát třeba tři čtyři noci ve stanu.“

Aftermovie, Rock for People 2026, zdroj: YouTube

Papa Roach se ve svých v textech často zabývají duševním zdravím. Na předchozím americkém a kanadském turné nabídli svým fanouškům možnost sdílet své osobní příběhy a výzvy, v jejichž překonávání jim hudba pomohla či pomáhá. „Pro naše poslední turné jsme zavedli koncept Truth Booth (Budka pravdy, pozn. red.). Nabízíme našim fanouškům příležitost vejít dovnitř a na kameru se podělit se o svůj příběh. Někdo tam jde sám a někdo třeba s svými blízkými. Na kameru vypráví, jak jim hudba pomohla. Předají uvnitř svůj osobní příběh, často to jsou hodně silná sdělení,“ říká Esperance a dodává: „Když slyšíme, že naše hudba má takhle pozitivní vliv, dává nám mnohem větší smysl pokračovat a taky psát o jiných tématech, než jsou holky a auta, jak to bývá u rockových kapel zvykem. Někdy je to sice může být sranda, ale Papa Roach jsou jinde.“

Papa Roach se ve svých v textech často zabývají duševním zdravím. Na předchozím americkém a kanadském turné nabídli svým fanouškům možnost sdílet své osobní příběhy a výzvy, v jejichž překonávání jim hudba pomohla či pomáhá. „Pro naše poslední turné jsme zavedli koncept Truth Booth (Budka pravdy, pozn. red.). Nabízíme našim fanouškům příležitost vejít dovnitř a na kameru se podělit se o svůj příběh. Někdo tam jde sám a někdo třeba s svými blízkými. Na kameru vypráví, jak jim hudba pomohla. Předají uvnitř svůj osobní příběh, často to jsou hodně silná sdělení,“ říká Esperance a dodává: „Když slyšíme, že naše hudba má takhle pozitivní vliv, dává nám mnohem větší smysl pokračovat a taky psát o jiných tématech, než jsou holky a auta, jak to bývá u rockových kapel zvykem. Někdy je to sice může být sranda, ale Papa Roach jsou jinde.“

Titulní skladba eponymního alba Getting Away With Murder z roku 2004, videoklip vznikl v roce 2020, zdroj: YouTube

Po obrovském úspěchu druhého řadového alba Infest v roce 2000 následovaly vedle prvního světového turné i nové zkušenosti s vyrovnáním se s takovým zásahem do osobního života. Problémy s návykovými látkami a soukromé přešlapy se projevily například v v textech třetí řadovky Lovehatetragedy, která i přes nesporné kvality, nedosáhla na takové úspěchy jako debutové album. Navíc se potýkali potížemi ze strany vydavatelství, v rámci korporátní transformace přešli pod jiný label, jehož očekávání bylo těžké naplnit. „Lovehatetragedy vzniklo během období, které pro nás bylo nesmírně náročné. Vydavatelství DreamWorks, u kterého jsme do té doby působili, bylo začleněno pod Universal Music Group a my se stali součástí brandu Geffen Records. Oni netoužili po nás a my neměli na výběr. Měli jsme v té době před sebou jednu překážku za druhou,“ říká kytarista Jerry Horton a dodává: „Snažili jsme se tím ale nenechat znechutit, protože jsme měli hudbu, které jsme věřili. Jenže když jsme album dokončili a náš zástupce ho odnesl prezidentovi labelu, který cédéčkem hodil přes celou místnost a zavrčel: ,Co mám dělat s těmahle troskama!?´. Naštěstí v té firmě bylo dost dalších lidí, kteří nám věřili, deska se jim líbila, protlačili nahrávku na správná místa a podpořili nás, abychom to nezabalili. Když Lovehatetragedy vyšlo, byl to triumf pro celou kapelu. Tehdy nám reálně hrozil zánik, ale zvládli jsme to. Bylo to hořkosladké vítězství, na jednu stranu jsme prezidentovi vydavatelství dokázali, že za něco stojíme, ale taky se pak svezl na našem úspěchu. Hořkosladké, ale utvrdilo nás to v tom, že víme, co děláme.“