Spider-Man kontra fake news. Ovšem na poslední chvíli…

V pořadí druhý film s novou inkarnací pavoučího muže (dostal jméno Peter Parker a hraje ho Tom Holland), opatřený podtitulem Daleko od domova, sotva něco změní na tom, že většina fanoušků bude jako vrchol éry Tonyho Starka alias Iron Mana a Steva Rogerse alias Kapitána Ameriky vnímat právě čtvrtý díl týmovky Avengers, tedy Endgame, který nabídl dramaticky i emocionálně vydatnou tečku za jednou kapitolou amerického blockbusteru. Důvod, proč právě Spider-Man má onu symbolickou roli filmu uzavírajícího celou fázi vyprávění, je poměrně prozaický.

Film Daleko od domova totiž rozvíjí motiv těžké ztráty, která postihla Avengers a celý svět na konci poslední týmovky. Herec Tom Holland coby třetí hraná inkarnace Spider-Mana si neprošel povinným dramatickým křtem svých předchůdců: smrtí strýčka Bena. Motiv ztráty otcovské figury, který tvořil hybný moment superhrdinova osudu, do značné míry v nové verzi nahrazuje smrt Peterova mentora Tonyho Starka. Zatímco svět truchlí nad odchodem prostořeké ikony, pro Spider-Mana je dopad Iron Manova skonu mnohem těžší – pro pubertální identitu představuje absence vzoru hlubokou jizvu, obzvlášť ve chvíli, kdy hrdina řeší konflikt středoškolské rutiny Petera Parkera a nadlidských očekávání, která proměněný svět klade na bedra Spider-Mana.

Podívejte se na trailer k snímku Spider-Man: Daleko od domova, foto a video: Falcon / Sony Pictures

V perspektivě pavoučího muže se tak na stejnou rovinu dostává záchrana světa jako první láska k trochu asociální spolužačce MJ. A ve vyprávění se na stejnou rovinu dostává evropský road trip, na nějž vyráží Parker se svou třídou, a superhrdinská akční podívaná, v níž pro změnu z pod povrchu Země vyráží na svou destruktivní misi skupina tajemných elementálů. První sólové vystoupení nového Spider-Mana v předloňském snímku Spider-Man: Homecoming bylo odlehčenou one man show skvělého Toma Hollanda, jemuž přídavnou energii dodávala přítomnost Roberta Downeyho jr. v roli svého učitele Tonyho Starka čili Iron Mana. Ovšem Daleko od domova se musí obejít bez charismatu Iron Mana a komediální část filmu se tak soustředí převážně na sled náhod a nehod, které postihují studentskou skupinu a dva podivínské členy učitelského sboru na cestě po různých evropských pamětihodnostech.

Žánr nezdařeného, ale o to dobrodružnějšího školního výletu má ve Spider-Manovi poněkud neinvenční podobu, vtipy se staženými kalhotami, zavřenými muzei, nudnou operou a útrapami zamilovaného puberťáka jsou vyvanulé a okatě plní funkci háčků pro dospívající publikum. Známý neduh marvelovských filmů, tedy poměr jednoho zdařeného vtipu na tři střely mimo, se projevuje i zde.

Producent filmu Kevin Faige představuje snímek Spider-Man: Daleko od domova, foto a video: Falcon / Sony Pictures

Problémem je nejen nepříliš vynalézavý scénář, ale i průměrné komediální timeování režiséra Johna Wattse. Fórky vyznívají hodně křečovitě a předvídatelně, chybí jim rozjívená lehkost a decentní příměs dada, kterou disponoval třeba Thor: Ragnarok či oba díly Strážců galaxie. Nynější Spider-Man je prostě místy spíše sušený než šťavnatý a energii mu dodávají především výteční herci v čele s odzbrojujícím Hollandem a příjemně netuctovou Zendayou v roli femme fatale MJ.

Superhrdinská rovina tentokrát pracuje především s motivy nástupnictví, iluzí a lží. Peter Parker musí čelit nejen své nejistotě, ale i temnému dědictví svého vzoru Tony Starka. Do cesty mu osud přihrává novou otcovskou figuru, záhadného cestovatele mezi paralelními realitami Mysteria (charismatický Jake Gylenhaal). Tahle figura dává Spider-Manovi zásadní lekci z pragmatismu a donutí ho čelit dilematu, které sympaticky spojuje svět dospívajících kluků a dospělých superhrdinů – jak se vypořádat s tím, že lži a iluze tvoří podstatnou součást společenské existence.

Ano, i v tomhle ohledu by Spider-Man: Daleko od domova snesl více dotaženosti a méně naivity, ale zatímco v cestovatelských výstřelcích je občas trochu neuspokojivý, zkouška Spider-Manova instinktu probíhá v zásadě úspěšně. I proto, že v poslední třetině konečně vedle tuzemských malých domů, jakými jsou přiznané pražské (a nepřiznaně liberecké) reálie a občasné použití češtiny, přijdou konečně i potřebné audiovizuální stimuly. Hraný Spider-Man se sice nedokáže vyrovnat revolučnímu ohňostroji invence fantastického animáku Spider-Man: Into The Spider-Verse (2018), ale některými hypnotickými momenty se k němu přibližuje.

Trochu paradoxně největší dějovou dardu si film schovává až na posttitulkovou sekvenci. Zajímavý impulz pro další spider-manovské osudy: kritický odkaz na současná masmédia a překvapivý návrat herce známého ze zcela jiné verze pavoučího univerza lákají na další díl, zároveň zvýrazňují decentně hořké doznívání druhého pokračování.

Cestování po Evropě je příjemné, účtování se smrtí Tonyho Starka dojemné, návraty starých známých vtipné, ale když člověka nejvíce zvedne až několik přidaných vteřin po prvních titulních, těžko zaplašit pocit, že Spider-Man: Daleko od domova prospal svoji šanci být něčím víc než jen dalším marvelovským zlatým standardem a solidní servisní výplní rostoucí mytologické pavučiny.

Spider-Man: Daleko od domova (USA, 2019, stopáž 130 minut)
Režie: Jon Watts, scénář: Chris McKenna, Erik Sommers, kamera: Matthew J. Lloyd, hudba: Michael Giacchino, střih: Leigh Folsom Boyd, Dan Lebental. Hrají: Tom Holland, Jacob Batalon, Zendaya, Jake Gyllenhaal, Marisa Tomei, Angourie Rice, Hemky Madera, Numan Acar, Samuel L. Jackson, J. K. Simmons, Cobie Smulders, Martin Starr, Jon Favreau, Tony Revolori, Michael de Roos, Darren Lee Campbell, Antonín Mašek a další.

Premiéra v ČR: 4. 7. 2019