Sto let fotografa Chocholy a filmaře Zeffirelliho. Talent Popelka. Volá unesená žena
ČT art v týdnu od 6. února
Tápete, na co se z programu ČT art podívat, nebo zapomínáte, co jste si vlastně chtěli pustit? Nechte se inspirovat výběrem, který pro vás každý týden sestavuje redakce webu ČT art. Níže najdete přehled tipů na tento týden.
Pondělí 6. února, 20:15
Dvacátého sedmého ledna 1756 se narodil Wolfgang Amadeus Mozart. Toto narození připomněl slavnostní koncert Orchestru Národního divadla ve Stavovském divadle (respektive šlo o dvojkoncert, neboť jeden proběhl 27. a druhý 28. ledna 2023). Orchestr, řízený rakouským dirigentem Christophem Konczem (* 1987), zahrál tři díla Mozartova vrcholného tvůrčího období, silně spojeného s Prahou: Koncert pro klavír a orchestr č. 24 c-moll, Symfonii č. 38 D dur a předehru k opeře Don Giovanni, kterou Mozart světu představil 29. října 1787 právě ve Stavovském divadle, jež bylo otevřeno čtyři roky předtím. S orchestrem vystoupil renomovaný americký klavírista Robert Levin. Mozartovy narozeniny jsou každoroční poctou Národního divadla tomuto tvůrci.
Dirigent Christoph Koncz s Orchestrem Národního divadla ve Stavovském divadle, foto: Národní divadlo – Miroslav Hrdý
Středa 8. února, 20:15
Vladimír Suchánek – Krásná neznámá
Premiéra časosběrného snímku o výtvarníku Vladimíru Suchánkovi (1933–2021) z osobní perspektivy jeho syna, režiséra Martina Suchánka. Malíř, ilustrátor a grafik Suchánek se do povědomí tuzemské veřejnosti dostal zejména jako kreslíř poštovních známek či autor ex libris, kterých vytvořil více než čtyři sta. Jeho nejoblíbenější grafickou technikou byla litografie, kterou obohatil o nové přístupy v lavírování na litografickém kameni. V roce 1972 založil komorní těleso Grafičanka, v němž působil jako kapelník a hrál na klarinet. Jeho dílo je zastoupeno nejen v soukromých a veřejných sbírkách v České republice, ale například i ve vídeňské Albertině.
Výtvarník Vladimír Suchánek před jedním ze svých děl, foto: archiv ČT
Středa 8. února, 21:40
Dirigenti (3/6) – Petr Popelka
Šest českých špičkových dirigentů, šest režisérských osobností. Na tento nový cyklus ČT artu jsme tu upozorňovali již v minulých týdnech – aktuální díl bude patřit dirigentu Petru Popelkovi. Ten svou hudební kariéru nezačal rovnou za dirigentským pultem, nýbrž jako špičkový hráč na kontrabas. Krátce poté, co vyměnil smyčec za taktovku, se stal žádaným dirigentem. V září 2022 navázal na svou dosavadní funkci šéfdirigenta Norského rozhlasového orchestru (KORK), kde působí od srpna 2020, a stal se šéfdirigentem a uměleckým ředitelem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. V sezoně 2022/2023 bude Popelka debutovat jako hostující dirigent s uskupeními jako jsou orchestr Lipského Gewandhausu, Berlínská Staatskapelle, Bamberger Symphoniker a dalšími. Vedle dirigování se Popelka věnuje rovněž skladatelské činnosti.
Snímek z inauguračního koncertu nového šéfdirigenta rozhlasových symfoniků Petra Popelky, 3. října 2022, Rudolfinum, Praha, foto: ČTK – Roman Vondrouš
Čtvrtek 9. února, 23:15
Únorové vydání měsíčníku o vizuálním umění připomene sté výročí narození fotografa Václava Chocholy (1923–2005). Za svůj život zachytil množství témat – od sportu, přes umění, divadlo, hudbu či akty. Jeho tvorba se pohybuje v prostoru vymezeném výtvarným uměním, dokumentem a žánrovou reportáží. Slavné jsou především jeho portrétní fotografie uměleckých osobností – malířů, sochařů a grafiků, neboť Chochola se s mnohými z nich přátelil. Fotografoval Zrzavého, Tichého, Trnku, Švabinského, Lhotáka, Sklenáře, Koláře, Seidla, Fáru a mnoho dalších.
Fotograf Václav Chochola se svou nejslavnější prací – fotografií španělského malíře Salvadora Dalího, foto: ČTK – Jaromír Čejka
Sobota 11. února, 20:15
U příležitosti stoletého výročí narození italského filmového a divadelního režiséra Franca Zeffirelliho (1923–2019) uvádí ČT art dokument britského režiséra Chrise Hunta a německého producenta Reinera Moritze z roku 2018. Zeffirelliho jméno je pro milovníky filmu, divadla a opery spjato především s jeho adaptacemi klasických předloh. Do Romea a Julie neváhal, na rozdíl od většiny jiných režisérů, obsadit mladičké představitele hlavních rolí, za Hamleta si později zvolil hvězdu akčních filmů Mela Gibsona. Tvůrci dokumentu také dají nahlédnout do Zeffirelliho soukromí a nabídnou pohled na muže, který byl i po devadesátce duševně svěží. Po režisérově portrétu následuje na artu od 21:15 jeho snímek Mladý Toscanini (1988) s Christopherem Thomasem Howellem a Elizabeth Taylorovou v hlavních rolích.
Franco Zeffirelli na snímku z roku 1974, foto: ČTK / AP / Jerry Mosey
Sobota 11. února, 23:00
Celovečerní debut dánského režiséra Gustava Möllera (* 1988), oceněný Cenou diváků za nejlepší zahraniční film na filmovém festivalu Sundance (2018), experimentuje s lidskou představivostí, smysly, strachem a přesvědčením, že nejsilnější filmové momenty jsou ty, které nevidíte. Asger Holm, bývalý policista, kterému byla přidělena služba na tísňové lince, odpoví na volání od unesené ženy. Když je hovor náhle přerušen, začíná po ženě a jejím únosci pátrat. Zločin, který odkrývá, je však mnohem větší, než se na začátku mohlo zdát. Tady snad stojí za to citovat jednoho z přispěvatelů databáze ČSFD: „Je to o nápadu, o jeho zpracování, o stoprocentně stísněné atmosféře jednoho call centra, kde je, pravda, celá řada nelogických situací. Ale vem to čert. Já těch 85 minut seděl se zaříznutejma trenclema a ani se nehejbal, jak to bylo napínavý. Tísňově volání mě uzemnilo skvělými dialogy, omylnou hlavní postavou a momenty, které se mi jednoduše zařízly pod kůži. Další minimalistická kvalita, na kterou jen tak nezapomenu.“
Jakob Cedergren v hlavní roli dánského snímku Tísňové volání, foto: archiv ČT – Nikolaj Møller
Neděle 12. února, 20:15
Tragikomický snímek Jána Kadára a Elmara Klose ze zlaté éry československé kinematografie, který získal mnohá domácí i zahraniční ocenění včetně Oscara za nejlepší cizojazyčný film (1965). Dílo je adaptací novely Past spisovatele Ladislava Grosmana. Jinak poctivý a slušný slovenský truhlář Tono Brtko (Jozef Kroner) v roce 1942 neochotně přijímá arizační dekret na galanterní krámek stařičké Židovky paní Rozálie Lautmannové (Ida Kamińska). Polohluchá paní nechápe, co se ve fašistickém státě děje, a považuje Tona za svého pomocníka. Doma a na veřejnosti ovšem Brtko předstírá, že „arizuje“. Ve skutečnosti u paní Lautmannové renovuje letitý nábytek, zatímco ona o něj pečuje jako o syna. Nadejde však den, kdy všichni Židé z městečka obdrží předvolání k transportu… Po filmu následuje na artu od 22:20 dokument o jeho režisérech Zlatá šedesátá II: Ján Kadár a Elmar Klos (2014).
Ida Kamińska a Jozef Kroner – oceňovaní protagonisté oscarového snímku Obchod na korze, foto: archiv ČT