Strachy spisovatele Fukse. Vladimir 518 & architektura za komunistů. Debuty slavných filmařů

Pondělí 18. září, 22:25

Dej mi své jméno
Komorní drama italského režiséra Lucy Guadagnina (* 1971) vzniklo v roce 2017 v mezinárodní koprodukci (USA, Itálie, Francie, Brazílie) podle stejnojmenné knižní předlohy amerického spisovatele egyptského původu Andrého Acimana (český překlad prózy vyšel roku 2018). V jádru snímku o křehkosti dospívání a hledání vlastní identity je příběh osudové lásky mezi dospívajícím Eliem a o pár let starším Oliverem. Elio tráví léto se svými rodiči v rodinné vile kdesi v severní Itálii. Rodiče každé léto zvou na prázdninový pobyt rezidenta, jenž se tu může věnovat dizertaci a asistovat respektovanému otci při práci na archeologických nalezištích. Tentokrát vyšla řada na čtyřiadvacetiletého Američana Olivera (Armie Hammer). Elio a Oliver spolu začnou trávit čím dál víc času a jejich přátelství přerůstá v milostný vztah. Letní románek se vyvine v hluboce emotivní prožitek, který se navždy zapíše do jejich srdcí. Elia ztvárnil tehdy dvaadvacetiletý herec Timothée Chalamet, jenž si za to vysloužil oscarovou nominaci v roce 2017. Další nominaci získal snímek za nejlepší film a oscarovou sošku nakonec obdržel James Ivory za nejlepší scénář.

Armie Hammer (vlevo) a Timothée Chalamet coby Oliver a Elio v příběhu osudové lásky ve snímku Dej mi své jméno, foto: archiv ČT

Úterý 19. září, 21:10

Národní divadlo: Mýtus a realita (1/10)
Začíná repríza chronologicky zmapované historie Národního divadla od myšlenky na jeho založení po první desetiletí 21. století. Desetidílný cyklus představuje významné milníky v historii této národní památky, kde se mohli diváci setkat s operní tvorbou Bedřicha Smetany, režijním uměním Jaroslava Kvapila či s hereckými výkony Radovana Lukavského. „Národní divadlo je spjato s mnoha událostmi českých dějin posledních sto padesáti let – už od samotného pokládání základních kamenů v roce 1868. Bohužel událostí kladných i záporných. Pro mnohé divadelníky bylo a je ideálem, snem, kterého se snažili dosáhnout, a pro řadu z nich se později stalo kalvárií či přímo zhoubou,“ popisuje režisér Aleš Kisil, jakých mýtů se cyklus dotýká. Kreativní producentka Martina Šantavá jej doplňuje: „Jednalo se o mravenčí a systematickou práci s archivy a informacemi, kde se pečlivě zvažoval každý krok hodný zaznamenání.“ Průvodcem pořadu je Ondřej Havelka.

Ondřej Havelka je průvodcem dokumentárního seriálu o historii zlaté kapličky, foto: archiv ČT

Úterý 19. září, 22:00

Francouzova milenka
Na pět Oscarů nominované drama českého rodáka proslavivšího se v Americe, Karla Reisze, vzniklo podle stejnojmenného bestselleru Johna Fowlese s Meryl Streep a Jeremy Ironsem v hlavních rolích. Snímek uvádí ČT art u příležitosti hercových 75. narozenin, které slaví právě tento den. Snímek z roku 1981 vypráví o nerovné lásce mezi váženým biologem, který při návštěvě své snoubenky potkává melancholickou a záhadnou Sarah. Jejich vzplanutí svět viktoriánské Anglie odmítá rozumět a oba milence postupně dovede až na pokraj zkázy.

Meryl Streep ve snímku Francouzova milenka, foto: archiv ČT

Středa 20. září, 20:15

Skrýše a útěky Ladislava Fukse

Od narození spisovatele Ladislava Fukse uplyne 24. září sto let. Při té příležitosti uvádí ČT art v premiéře letošní bezmála hodinový dokument scenáristy Jana Poláčka a režiséra Pavla Dražana. Tvůrci se tu snaží rozkrýt tajemství tohoto svérázného podivína, jehož po celý život deptala úzkost a pocit permanentního ohrožení. Bylo mu patnáct, když do Prahy vstoupili vojáci s hákovými kříži. Byl svědkem toho, jak jsou jeho židovští spolužáci z gymnázia ponižování, terorizování a nemilosrdně likvidováni. Soucítil s nimi a pravděpodobně se dokázal docela dobře vžít do role štvané zvěře. A strach, který tenkrát pocítil, jej doprovázel pak už napořád. Autor Spalovače mrtvol jednou řekl, že veškeré odpovědi na otázky, které se týkají jeho samotného, tazatelé naleznou v jeho díle. Proto se autoři dokumentu vydali vstříc tajemstvím ukrytým ve spisovatelových prózách.

Z dokumentu Skrýše a útěky Ladislava Fukse, foto: Zuzana Páchová / archiv ČT

Středa 20. září, 21:35

Architektura 58-89 (1/8)
Nový osmidílný dokumentární seriál je součástí většího projektu, který shrnuje vývoj architektury od stěžejního Expa v Bruselu v roce 1958 až do přelomového roku 1989. Světová výstava Expo 58 byla pro československou architekturu zlomovou událostí. Do té doby protlačovaný architektonický styl nazývaný sorela (socialistický realismus) nahradily přístupy reagující na vývoj ve světě. Za projektem, jehož součástí je i vydání dvousvazkové publikace Architektura 58-89, stojí hudebník a architekt Vladimir 518. Ten je také spoluautorem scénáře nového osmidílného seriálu, jenž režíroval Jan Zajíček. První díl série se věnuje architektům Františku Cubrovi a Richardu Ferdinandovi Podzemnému. „Drtivá většina takzvané komunistické architektury nemá co do formální stránky s touto ideologií nic společného, přesto na ní dodnes ulpívá nános negativních emocí a neporozumění. Dlouhodobě se bohužel nedaří najít zdravý vztah k této dnes již historické architektuře, proto z ulic našich měst mizí jedna důležitá stavba za druhou. Pokud se nám jako společnosti nepodaří uchovat alespoň to zbývající z kvalitních staveb začátku druhé poloviny 20. století, vymažeme tak jednou provždy kus vlastní historie a kulturní paměti,“ upozorňuje Vladimir 518.

Ukázka z knihy Architektura 1958-1989, kterou vydalo nakladatelství BiggBoss a jež je součástí projektu mapujícího přehlížené skvosty komunistické architektury, foto: BiggBoss

Středa 20. září, 22:45

Raná díla: Olivier Assayas
Čt art uvádí čtyři roky starou francouzskou dokumentární sérii, která představuje pozoruhodné debuty slavných filmařů. Tentokrát uvidíme takřka půlhodinovou prvotinu Zmatek francouzského tvůrce Oliviera Assayase z roku 1986. Poté následuje debut jiného slavného filmaře, Kanaďana Xaviera Dolana. Bez minuty půlhodinový snímek, nazvaný Zabil jsem svou matku, natočil Dolan v roce 2009, když mu bylo pouhých devatenáct, a zároveň si v něm zahrál hlavní roli.

Xavier Dolan ve svém debutu Zabil jsem svou matku, foto: Koolfilm

Středa 20. září, 23:45

Cesta k J. S. Bachovi
V roce 1982 vytvořila tehdejší Československá televize cyklus věnovaný německému skladateli Johannu Sebastianovi Bachovi (1685–1750). Spolutvůrcem cyklu byl flétnista, dirigent, skladatel, muzikolog a hudební publicista Milan Munclinger, jenž by letos v létě (3. července) oslavil sto let od narození (zemřel 30. března 1986). Při té příležitosti ČT art reprízuje cyklus, jehož první díl je úvodním zasvěcením do Bachovy tvorby. Zazní v něm skladby Toccata a fuga g moll pro varhany, Sonáta pro flétnu Es dur (Siciliano), píseň Když blízko jsi a další skladby. Účinkuje orchestr Ars rediviva, který se barokní hudbě a její autentické interpretaci věnoval jako jeden z prvních u nás a který Munclinger založil a vedl. Kromě něj vystoupí také operní pěvkyně Jana Jonášová a na varhany hraje Milan Šlechta. Munclinger je průvodcem celého cyklu a mezi jednotlivými skladbami poskytuje výklad Bachova života a díla.

Johann Sebastian Bach, foto: Wikipedie

Čtvrtek 21. září, 23:05

Jamie Lee Curtisová – Výkřik svobody v Hollywoodu
V cyklu Příběhy filmových legend uvádí ČT art loňský francouzský dokument o herečce Jamie Lee Curtisové, která se z královny hororu postupně stala královnou komedie. Její rodiče byli hollywoodskými hvězdami. Otec Tony Curtis ztvárnil například jednu z hlavních postav legendární komedie Někdo to rád horké a matka Janet Leighová vstoupila do dějin díky dokonalé vražednické sprchové scéně v Hitchcockově Psychu. Jamie Lee byla sice odmalička vedená k tomu, že herectví není nic pro ni, jenže geny zvítězily. Prošlapat si vlastní cestu nebylo jednoduché a hodně dlouho byla zaškatulkovaná coby „ječící královna“ hororů typu Halloween. Zlom přišel s komedií Johna Cleese Ryba jménem Wanda, kde naplno rozvinula svůj komediální talent po boku členů slavných Monty Pythonů. Začala také sama psát, režírovat a produkovat. O  dokumentu chystáme v tomto týdnu samostatný článek na webu ČT art.

Herečka Jamie Lee Curtis (uprostřed) ve snímku Modrá ocel z roku 1990, foto: archiv ČT

Pátek 22. září, 23:55

Cesta dlouhým dnem do noci
Legendární americké drama z roku 1962 režírované Sidney Lumetem je adaptací stejnojmenné divadelní hry Eugena O’Neilla (1888–1953) o událostech jednoho srpnového dne ústících v úplný rozklad zdánlivě dokonalé rodiny. Jde o nejosobnější a nejvýznamnější dílo tohoto nositele Nobelovy ceny za literaturu a čtyřnásobného nositele Pulitzerovy ceny. Jak O’Neill sám uvedl, jednalo se o drama psané slzami a krví. Pozměnil v něm jména hlavních postav, ale základní předobrazy postav – matka závislá na morfinu, zahořklý lakomý otec i výbušný bratr a jeho alkoholismus – odpovídaly skutečnosti. Nekompromisní umělecká výpověď o vlastní rodině představuje dodnes jedno z vrcholných děl autobiografického žánru.
Ačkoliv si O’Neill přál, aby byla hra publikována až čtvrt století po jeho smrti, dočkala se uvedení již roku 1956 na divadelních prknech ve Stockholmu a následně na Broadwayi. Náročnou látku o šest let později zfilmoval Sidney Lumet. Jako matka ve filmu zazářila Katharine Hepburnová, která byla za svůj výkon nominována na Oscara. Příběh se odehrává na letním rodinném sídle, kde tráví závěr léta manželé Tyroneovi se svými dvěma dospělými syny. Všichni čtyři se snaží o vzájemné pochopení, jenže se čím dál víc utápí v dávných křivdách, výčitkách a hádkách. Nadcházející soumrak a padající mlha značí osud celé rodiny, pro niž osobní sebedestrukce představuje jedinou možnou úlevu.

Katherine Hepburn v roli matky závislé na morfinu ve snímku Cesta dlouhým dnem do noci, foto: archiv ČT

Sobota 23. září, 20:15

Dasha a její hosté
Přímý přenos závěrečného koncertu jubilejního 60. ročníku Mezinárodního televizního festivalu (MTF) Zlatá Praha z Nové scény Národního divadla v Praze. Se zpěvačkou Dashou společně účinkují Ondřej Ruml, Petr Kotvald a smyčcové kvarteto Epoque Quartet. Sólisty doprovodí Filharmonie Hradec Králové a kapela Pajky Pajk pod taktovkou Martina Kumžáka. Večerem provází Libor Bouček. Od 21:30 následuje na ČT art dokument Dasha – několik podob, jenž je portrétem této všestranné zpěvačky, jejíž repertoár sahá od muzikálových rolí přes sólová vystoupení až ke crossoverovým projektům. Dokument z roku 2022 uvádí ČT art v premiéře v rámci letošního ročníku MTF Zlatá Praha.

Zpěvačka Dasha na charitativní akci Pomozte dětem: Kuře v čokoládě, foto Mikuláš Křepelka / archiv ĆT

Sobota 23. září, 22:25

Klauni
Oldřich Kaiser, Jiří Lábus a Didier Flamand jako trio komiků, kteří se po letech znovu setkávají. Dokážou ještě rozesmát sebe i své okolí? Ale hlavně – dokážou si odpustit? Populární mim Oskar se po letech vrací z emigrace ve Francii se svou mladou přítelkyní a souborem. Rád by ještě jednou navázal spolupráci s bývalým kolegou Maxem. Tihle dva a Viktor tvořili slavné pantomimické trio Busters. Oskar ovšem emigroval a zanechal doma ženu a dceru, která i po letech cítí křivdu a k otci se nechce znát. Max se v pozdním věku oženil s mladší ženou, má dvě malé děti a skvělé rodinné zázemí, ale zaskočí ho nemoc. A Viktor se stará o svou ženu, která trpí Alzheimerem, učí na univerzitě a už ani neskrývá zahořklost. Ti tři se potkávají, aby znovu odkryli staré rány… Ke snímku režiséra Viktora Tauše, který vznikl před deseti lety v koprodukci Česka, Lucemburska a Slovenska, napsali scénář Boris Hybner a Petr Jarchovský a jednu ze ženských rolí ztělesnila finská herečka Kati Outinen známá z filmů Akiho Kaurismäkiho.

Oldřich Kaiser, Jiří Lábus a Didier Flamand jako trio komiků ve filmu Klauni, foto: archiv ČT

Neděle 24. září, 21:10

Toyen, baronka surrealismu
Nové uvedení loňským rokem datovaného dokumentárního pátrání režisérky Andrey Sedláčkové odkrývá dramatický příběh nekonvenční umělkyně, mimořádné ženy a nejslavnější (české) surrealistky. Toyen, žena s nevyjasněnou sexuální identitou, strávila část svého života ve Francii. Blízká přítelkyně André Bretona si vždy zachovala absolutní tvůrčí svobodu i za cenu života v bídě. Nyní se díla této surrealistky prodávají za astronomické částky. K Toyen se přiblížíme prostřednictvím vzpomínek přátel, díky unikátním filmovým záběrům i četným fotografiím. Její obrazy reflektují odborníci a především sběratelé, kteří s díly žijí.

Archivní fotografie Toyen, použitá v dokumentu Toyen, baronka surrealismu, foto: ARTE France

Neděle 24. září, 22:20

Karel Kryl v Dánsku
Tento unikátní medailon „básníka s kytarou“, který se stal jedním ze symbolů odporu proti okupaci Československa v srpnu 1968, vznikl k pátému výročí srpnové okupace. V roce 1973 Kryl natočil v dánských exteriérech s režisérem snímku Marianem Marzyńskim některé ze svých nejznámějších songů, třeba Jeřabiny, Veličenstvo kat, Rakovina nebo Bratříčku, zavírej vrátka.

Slavný zpěvák v dokumentu Karel Kryl v Dánsku, foto: archiv ČT